Skip to content

Asyrskou říši potopila nenávist dvou bratrů

„Tohle musíš sníst,“ nabádá roku 630 př. n. l. člen družiny králova syna Aššur-etela-iláního (vládne asi 631 – 627 př. n. l.) muže z řad vojska svého bratra Sín-šarra-iškuna (vládne asi 627 – 612 př. n. l.).

Předhodí mu půl kila vlny.

Válka mezi syny krále Aššurbanipala (vládne 669 – 627 př. n. l.) vrcholí. Oblíbenou asyrskou kratochvílí je naservírovat odsouzenci vlnu a donutit ho, aby ji zapíjel tak dlouho, až mu v žaludku nabobtná tolik, že ho roztrhne.

Družiny znepřátelených královských synů se v těchto praktikách vyžívají. Hliněné tabulky z obrovské knihovny v Ninive, kterou založil jejich otec Aššur–bani–pal, potvrzují, že jejich říše tehdy nemá konkurenci.

Aššur-nasir-pal se nezalekne žádné krutosti.

Slavnost se 70 tisíci hosty

Nejsilnější říši, která v té době na území dnešní Mezopotámie existuje, vytváří král Aššurnásirpal II. (vláda 884 – 856 př. n. l.). Proslaví se krutostmi. „Stáhnu tě z kůže,“ vyhrožuje svému nepříteli, který proti němu osnoval spiknutí.

Od slov k činům nemá daleko a nechává lidi i napichovat na kůl. Tam, kde počet obyvatel města příliš vzroste, část z nich pošle přesídlit na druhý konec říše, aby zabránil vzpourám. Potrpí si i na nákladný životní styl.

„Podívejte, jaký nádherný palác jsem si postavil,“ chlubí se před 70 tisíci pozvanými hosty stavbou o rozloze 25 tisíc čtverečních metrů.

Aššur-bani-pal nedá bez svých osobních strážců ani ránu. Mezi bratry totiž vrcholí válka.

Krvavá jatka se opakují

Aššur-násir-palovi potomci pokračují v jeho stopách. Posledním ze silných panovníků dynastie je Aššur–bani–pal, po něm přicházejí bitky o trůn. Nekončících sporů mezi Aššur–bani–palovými syny Aššur-etel-iláním, Sín-šarra-iškunem a Aššur-uballitem II. (vláda 612 – 609 př. n.

l.) a chaosu v říši využívá kmen Médů na severovýchodě a rozpoutává krvavá jatka. Do bojů mezi syny zasáhne i generál Sín-šumu-líšir, který na sebe v letech 627 – 626 př. n. l. na chvíli strhne vládu.

V roce 614 př. n. l. dobudou Médové Aššúr a o dva roky později zaútočí i na města Kalchu (dnešní archeologické naleziště Nimrud na řece Tigris) a hlavní město Ninive (na severu Iráku).

Bratrovražedných bojů využijí Médové, kteří Asyřany nakonec porazí.

Budoucnost nenajde ani ve hvězdách

Asyrský kněz vystoupá roku 612 př. n. l. na věž chrámu v Kalchu. Vstoupí do observatoře a pod rouškou tmy provádí pozorování hvězd. Umí z nich věštit budoucnost, a proto věří, že mu planety putující po obloze pomohou odpovědět na otázku, kdy už skončí boje v zemi.

Ačkoli astronom zná dráhy planet a umí i stanovit zatmění, hvězdy mu s jeho problémem tentokrát neporadí. Král Sín-šarra-iškun umírá v boji a po tříměsíčním médském obléhání padne i Ninive. V Harranu se ještě v roce 609 př. n. l.

Aššur–uballit II. vzepne k poslednímu odporu proti Médům, ale marně.

Foto: Wikimedia Commons
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Konflikty
Zobrazit více …