Skip to content
reklama
reklama

Kuriózní povolání našich předků: Vydělat se dá i sbíráním mravenčích vajíček

Postava v rozervaných šatech, navlečená do silných punčoch i v parném létě a s pytlem přehozeným přes rameno vstoupí do domu ptáčníka ve městě. Ačkoli vypadá jako vandrák, tady je vítaným hostem.

Majitele domu neodradí, ani když vytáhne z kapes ruce rozežrané do krve od mravenčí kyseliny. Končetinami s masem opadaným skoro až na kost pak hrábne do pytle, který shodila z ramenou, a na stůl opatrně sype své křehké zboží.

„Letos máme opravdu velké,“ pochválí se brabenář a ptáčník si pozorně prohlíží nabízené sušeně mravenčí kukly. Nakonec pro své ptačí miláčky skoupí úplně všechny. Chce přece, aby mu roztomile trylkovali, a proto jim musí dát výživnou potravu.

blank
Pro brabenáře se stává mraveniště rájem.

Stačí jenom shrábnout kukly

Brabenář zná lesy v okolí jako své boty a mraveniště, která v nich jsou, by našel i poslepu. S sebou si nosí síto, jímž prosívá horní vrstvu mraveniště. Právě tam jsou ukryté kukly, aby k nim mohlo sluníčko.

Pod sítko položí šátek, na který vypadávají rozzlobení mravenci a vajíčka. Cípy šátku sváže, aby mravenci nemohli ven, a do jeho rohů pokládá chrastí. Mravenci potom odnášejí vajíčka do bezpečí a udělají práci za něj.

Pak už je hadrem jenom smete a po odstranění roští shrábne kukly na sušení.

blank
Kyselina z mravenců sice rozežírá ruce, ale jinak se brabenářstvím dá docel slušně uživit.

Upalovali i jepice

Za den se dá nasbírat až pět kilogramů zboží a obchodníci s krmením pro ptáky za ně dobře platí. Brabenáři si vydělají víc než zedníci: „Jeho jemná kořist je v některých létech tak značná, že obchodníci z Vídně platí 200 guldenů (stejnou sumu dostal za rok 1825 jako svůj plat správce planetária pozdějšího pruského krále Viléma I.),“ píše autor knihy Německá říše a německé Rakousko z roku 1892.

S každým jarem se brabenáři objevují i na českých vesnicích a někteří z nich chodí pod hradem Zvíkov i na jepice. „Na vltavském břehu zapalovali ohně a jepice se spálenými křídly shrabovali do nůše,“ píše etnograf Miroslav Janotka (1927– 1990).

Foto: pixabay.com, pxhere.com
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Oris uvádí: Wings of Hope Limited Edition
iluxus.cz

Oris uvádí: Wings of Hope...

Švýcarská hodinářská značka Oris oznámila novou...
Reminiscence zlaté jazzové éry
rezidenceonline.cz

Reminiscence zlaté jazzové éry

V blízkosti slavného kasina,...
Zachrání jejich vztah třetí dítě?
nasehvezdy.cz

Zachrání jejich vztah třetí...

Vztah s ONDŘEJEM...
Koláč s mascarpone
tisicereceptu.cz

Koláč s mascarpone

Stačí upéct korpus a koláč pak už jen naplnit....
Ostrov McNabs v přístavu Halifax a duch bez hlavy
enigmaplus.cz

Ostrov McNabs v přístavu...

Ostrov McNabs v přístavu Halifax je dnes krásnou...
Proč stále tají svého partnera?
nasehvezdy.cz

Proč stále tají svého...

Krásná herečka Petra...
Středočeští medvědi: Konopiště a Beroun
epochanacestach.cz

Středočeští medvědi:...

Nedaleko Benešova se nachází...
Kdo si hraje, nezlobí… ale může strašit
enigmaplus.cz

Kdo si hraje, nezlobí… ale...

Imaginárního kamaráda má spousta dětí, ale jen...
Tiskárna poslouží školákovi i celé rodině
panidomu.cz

Tiskárna poslouží školákovi i...

Pokud chystáte pokojíček pro školáka nebo...
Ve zřícenině jsem slyšela nářek a vytí
skutecnepribehy.cz

Ve zřícenině jsem slyšela...

Na ten hrad jsem se...
Zubní kartáček: V sarkofágu ho má každá mumie!
epochalnisvet.cz

Zubní kartáček: V sarkofágu ho...

Nejstarší důkazy o stomatologických zákrocích pocházejí z...
Na sklonku června to uteklo. Domovská planeta má za sebou nejkratší den v historii
21stoleti.cz

Na sklonku června to uteklo....

Naše domovská planeta si před pár týdny připsala...