Skip to content

Kuriózní povolání našich předků: Vydělat se dá i sbíráním mravenčích vajíček

Postava v rozervaných šatech, navlečená do silných punčoch i v parném létě a s pytlem přehozeným přes rameno vstoupí do domu ptáčníka ve městě. Ačkoli vypadá jako vandrák, tady je vítaným hostem.

Majitele domu neodradí, ani když vytáhne z kapes ruce rozežrané do krve od mravenčí kyseliny. Končetinami s masem opadaným skoro až na kost pak hrábne do pytle, který shodila z ramenou, a na stůl opatrně sype své křehké zboží.

„Letos máme opravdu velké,“ pochválí se brabenář a ptáčník si pozorně prohlíží nabízené sušeně mravenčí kukly. Nakonec pro své ptačí miláčky skoupí úplně všechny. Chce přece, aby mu roztomile trylkovali, a proto jim musí dát výživnou potravu.

Pro brabenáře se stává mraveniště rájem.

Stačí jenom shrábnout kukly

Brabenář zná lesy v okolí jako své boty a mraveniště, která v nich jsou, by našel i poslepu. S sebou si nosí síto, jímž prosívá horní vrstvu mraveniště. Právě tam jsou ukryté kukly, aby k nim mohlo sluníčko.

Pod sítko položí šátek, na který vypadávají rozzlobení mravenci a vajíčka. Cípy šátku sváže, aby mravenci nemohli ven, a do jeho rohů pokládá chrastí. Mravenci potom odnášejí vajíčka do bezpečí a udělají práci za něj.

Pak už je hadrem jenom smete a po odstranění roští shrábne kukly na sušení.

Kyselina z mravenců sice rozežírá ruce, ale jinak se brabenářstvím dá docel slušně uživit.

Upalovali i jepice

Za den se dá nasbírat až pět kilogramů zboží a obchodníci s krmením pro ptáky za ně dobře platí. Brabenáři si vydělají víc než zedníci: „Jeho jemná kořist je v některých létech tak značná, že obchodníci z Vídně platí 200 guldenů (stejnou sumu dostal za rok 1825 jako svůj plat správce planetária pozdějšího pruského krále Viléma I.),“ píše autor knihy Německá říše a německé Rakousko z roku 1892.

S každým jarem se brabenáři objevují i na českých vesnicích a někteří z nich chodí pod hradem Zvíkov i na jepice. „Na vltavském břehu zapalovali ohně a jepice se spálenými křídly shrabovali do nůše,“ píše etnograf Miroslav Janotka (1927– 1990).

Foto: pixabay.com, pxhere.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Komár, největší zabiják současnosti!
epochalnisvet.cz

Komár, největší zabiják...

Nejsou velcí ani silní jako tygři, ani jedovatí jako...
Objevte malinký hrádek ve Slatiňanech
epochanacestach.cz

Objevte malinký hrádek ve...

Zatímco Kladruby nad...
VIP menu po celé Praze
iluxus.cz

VIP menu po celé Praze

Café Buddha působí na pražském rozvozovém trhu...
Jaká plemena se dožívají nejvyššího věku?
nasehvezdy.cz

Jaká plemena se dožívají...

Asi každý by rád, aby se jeho psí mazlíček, pokud je...
Pro terasu jako dělané
rezidenceonline.cz

Pro terasu jako dělané

Součástí většiny moderních...
Nevídané schopnosti buddhistických mnichů
enigmaplus.cz

Nevídané schopnosti...

Určité dovednosti, které praktikují...
Jsme připraveni na střet s UFO. Snad k němu ale nedojde, oznámil Donald Trump
enigmaplus.cz

Jsme připraveni na střet s...

Na případné setkání a konfrontaci s...
Umění ve skalách: Kopicův statek
epochanacestach.cz

Umění ve skalách: Kopicův...

Kopicův statek, jedna z...
Katastrofa klepe na dveře
21stoleti.cz

Katastrofa klepe na dveře

Scénář jako z katastrofického...
Covid, nebo chřipka? Jak to poznat?
nasehvezdy.cz

Covid, nebo chřipka? Jak to...

Protože Covid-19 je dosud ne moc známé onemocnění,...
Summerwind: Z kdysi honosného sídla je dnes strašidelná ruina
enigmaplus.cz

Summerwind: Z kdysi honosného...

Některé strašidelné domy jsou děsivé...
Panda proti pandě
21stoleti.cz

Panda proti pandě

Černobílé pandy jsou mezi zoology velice...