Skip to content

Kuriózní povolání našich předků: Vydělat se dá i sbíráním mravenčích vajíček

Postava v rozervaných šatech, navlečená do silných punčoch i v parném létě a s pytlem přehozeným přes rameno vstoupí do domu ptáčníka ve městě. Ačkoli vypadá jako vandrák, tady je vítaným hostem.

Majitele domu neodradí, ani když vytáhne z kapes ruce rozežrané do krve od mravenčí kyseliny. Končetinami s masem opadaným skoro až na kost pak hrábne do pytle, který shodila z ramenou, a na stůl opatrně sype své křehké zboží.

„Letos máme opravdu velké,“ pochválí se brabenář a ptáčník si pozorně prohlíží nabízené sušeně mravenčí kukly. Nakonec pro své ptačí miláčky skoupí úplně všechny. Chce přece, aby mu roztomile trylkovali, a proto jim musí dát výživnou potravu.

Pro brabenáře se stává mraveniště rájem.

Stačí jenom shrábnout kukly

Brabenář zná lesy v okolí jako své boty a mraveniště, která v nich jsou, by našel i poslepu. S sebou si nosí síto, jímž prosívá horní vrstvu mraveniště. Právě tam jsou ukryté kukly, aby k nim mohlo sluníčko.

Pod sítko položí šátek, na který vypadávají rozzlobení mravenci a vajíčka. Cípy šátku sváže, aby mravenci nemohli ven, a do jeho rohů pokládá chrastí. Mravenci potom odnášejí vajíčka do bezpečí a udělají práci za něj.

Pak už je hadrem jenom smete a po odstranění roští shrábne kukly na sušení.

Kyselina z mravenců sice rozežírá ruce, ale jinak se brabenářstvím dá docel slušně uživit.

Upalovali i jepice

Za den se dá nasbírat až pět kilogramů zboží a obchodníci s krmením pro ptáky za ně dobře platí. Brabenáři si vydělají víc než zedníci: „Jeho jemná kořist je v některých létech tak značná, že obchodníci z Vídně platí 200 guldenů (stejnou sumu dostal za rok 1825 jako svůj plat správce planetária pozdějšího pruského krále Viléma I.),“ píše autor knihy Německá říše a německé Rakousko z roku 1892.

S každým jarem se brabenáři objevují i na českých vesnicích a někteří z nich chodí pod hradem Zvíkov i na jepice. „Na vltavském břehu zapalovali ohně a jepice se spálenými křídly shrabovali do nůše,“ píše etnograf Miroslav Janotka (1927– 1990).

Foto: pixabay.com, pxhere.com
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Tajemné hrady: Hrad nad Jantarovou stezkou
enigmaplus.cz

Tajemné hrady: Hrad nad...

Starojický hrad je dnes téměř...
Osudové náhody
skutecnepribehy.cz

Osudové náhody

Dlouho jsem nemohla...
Salát s chřestem, ředkvičkami a kozím sýrem
tisicereceptu.cz

Salát s chřestem, ředkvičkami...

K přípravě tohoto svěžího a křupavého salátu se nejlépe...
Kalkajaka: Tajemství děsuplné Hory smrti
enigmaplus.cz

Kalkajaka: Tajemství...

Nejprve se začíná ztrácet dobytek...
V obýváku pohledově krásné i funkční
rezidenceonline.cz

V obýváku pohledově krásné i...

Hlavní společenský prostor by měl upoutat...
Místo, kde se veselil sám král: Skanzen Veselý kopec
epochanacestach.cz

Místo, kde se veselil sám...

Chtěli byste se...
Jako u moře: Do Hliněné bašty na skvělé ryby a mořské plody
iluxus.cz

Jako u moře: Do Hliněné bašty...

Zdaleka ne všichni si letos užijí pořádnou dovolenou u...
Rychlá mrkvová polévka
panidomu.cz

Rychlá mrkvová polévka

Ve variantě pro děti zvažte přidání kari a...
Ztroskotá její vztah na závisti?
nasehvezdy.cz

Ztroskotá její vztah na...

ALICE BENDOVÁ (47)...
Model tokijského vodního kanálu z Fakulty stavební na Olympijském festivalu v Praze
21stoleti.cz

Model tokijského vodního...

V den zahájení Olympijských her v Tokiu se...
Je libo červíka?
epochalnisvet.cz

Je libo červíka?

Larvy potemníka moučného(Tenebrio molitor), označované...
Vybere synovi partnerku sama?
nasehvezdy.cz

Vybere synovi partnerku sama?

Žádná milující matka se...