Skip to content

Kuriózní povolání našich předků: Vydělat se dá i sbíráním mravenčích vajíček

Postava v rozervaných šatech, navlečená do silných punčoch i v parném létě a s pytlem přehozeným přes rameno vstoupí do domu ptáčníka ve městě. Ačkoli vypadá jako vandrák, tady je vítaným hostem.

Majitele domu neodradí, ani když vytáhne z kapes ruce rozežrané do krve od mravenčí kyseliny. Končetinami s masem opadaným skoro až na kost pak hrábne do pytle, který shodila z ramenou, a na stůl opatrně sype své křehké zboží.

„Letos máme opravdu velké,“ pochválí se brabenář a ptáčník si pozorně prohlíží nabízené sušeně mravenčí kukly. Nakonec pro své ptačí miláčky skoupí úplně všechny. Chce přece, aby mu roztomile trylkovali, a proto jim musí dát výživnou potravu.

Pro brabenáře se stává mraveniště rájem.

Stačí jenom shrábnout kukly

Brabenář zná lesy v okolí jako své boty a mraveniště, která v nich jsou, by našel i poslepu. S sebou si nosí síto, jímž prosívá horní vrstvu mraveniště. Právě tam jsou ukryté kukly, aby k nim mohlo sluníčko.

Pod sítko položí šátek, na který vypadávají rozzlobení mravenci a vajíčka. Cípy šátku sváže, aby mravenci nemohli ven, a do jeho rohů pokládá chrastí. Mravenci potom odnášejí vajíčka do bezpečí a udělají práci za něj.

Pak už je hadrem jenom smete a po odstranění roští shrábne kukly na sušení.

Kyselina z mravenců sice rozežírá ruce, ale jinak se brabenářstvím dá docel slušně uživit.

Upalovali i jepice

Za den se dá nasbírat až pět kilogramů zboží a obchodníci s krmením pro ptáky za ně dobře platí. Brabenáři si vydělají víc než zedníci: „Jeho jemná kořist je v některých létech tak značná, že obchodníci z Vídně platí 200 guldenů (stejnou sumu dostal za rok 1825 jako svůj plat správce planetária pozdějšího pruského krále Viléma I.),“ píše autor knihy Německá říše a německé Rakousko z roku 1892.

S každým jarem se brabenáři objevují i na českých vesnicích a někteří z nich chodí pod hradem Zvíkov i na jepice. „Na vltavském břehu zapalovali ohně a jepice se spálenými křídly shrabovali do nůše,“ píše etnograf Miroslav Janotka (1927– 1990).

Foto: pixabay.com, pxhere.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pokusil se přivolat vodní monstrum. Uspěl s tajemným rituálem?
enigmaplus.cz

Pokusil se přivolat vodní...

Jsou nejrůznější cesty, kterými se můžete vydat při pátrání...
Ztratit čepici je pro kozáka ostudou!
epochalnisvet.cz

Ztratit čepici je pro...

Napoleona fascinují. „Kdybych je měl ve své armádě, zdolal...
Myslí její manžel pouze sám na sebe?
nasehvezdy.cz

Myslí její manžel pouze sám...

Manželství herečky Ljuby Krbové (62), která je...
České Slezsko: Překrásné hrady a zámky
epochanacestach.cz

České Slezsko: Překrásné...

Pokud jste milovníky...
Audio průvodce To je Brno III. přináší pohled na brněnský industrial
epochanacestach.cz

Audio průvodce To je Brno III....

Třetí autentický...
Siemens představil ultra výkonnou dobíjecí stanici
21stoleti.cz

Siemens představil ultra...

Společnost Siemens Smart Infrastructure představila novou...
Nevěra mého muže mi prospěla
nasehvezdy.cz

Nevěra mého muže mi prospěla

Manžel si našel milenku a já chystala...
Amor je trouba, vypusťte Krakena
iluxus.cz

Amor je trouba, vypusťte...

Valentýn. Sezóna mrtvých květů, nakřivo šitých...
Tajemné hrady: Krvavá nevěsta
enigmaplus.cz

Tajemné hrady: Krvavá nevěsta

Hrad Lichnice v Železných horách. Právě tady se...
Experimenty na mezinárodní vesmírné stanici s pomocí Česka
21stoleti.cz

Experimenty na mezinárodní...

Létání do vesmíru i pobyt v něm se už...
Fasády, které mají šmrnc
rezidenceonline.cz

Fasády, které mají šmrnc

Stejně jako šaty dělají člověka, bez vhodně...
Spisovatel Hartwig Hausdorf tvrdí, že ho anděl zachránil před smrtelnou nehodou
enigmaplus.cz

Spisovatel Hartwig Hausdorf...

Známý německý spisovatel a záhadolog Hartwig...