Otta I. Veliký se 2. února 962 v bazilice Sv. Petra v Římě nechává papežem Janem XII. korunovat císařem Svaté říše římské. Na hlavu mu tehdy posadí zbrusu novou korunu, alespoň to se domnívají historikové. Někteří ale datují vznik říšské koruny až do roku 1027, kdy se s ní nechal korunovat Konrád II. Sálský (kolem 990–1039). Ať už […]

Český kníže Břetislav I, které mu historie dá přízvisko český Achilles, se neklidně převaluje na posteli. Cítí, že brzy přijde jeho poslední hodinka. Dlouho mu jako mrak na duši leželo nepříjemné rozhodnutí. Teď, když má všechno za sebou, konečně může v klidu zemřít. Když Břetislav I. (před 1002–1055) roku 1034 usedne na pražský knížecí stolec, […]

„Všechno jsou to lži. A ten Polo, to je lhář ze všech největší,“ rozčílí se vážený benátský měšťan, když se začte do cestopisu, který mu doporučil jeho přítel. Líčení zážitků z dlouhé cesty se mu ale zdá až příliš obyčejné. Kdosi mu přece říkal, že v té daleké zemi na východě žijí lidé s psí hlavou, a tady […]

Český král Přemysl Otakar I.  je obratným diplomatem. V rámci Římské říše, kde mezi sebou spousta různých táborů soupeří o moc, neváhá měnit své spojence, jen aby získal co největší vliv. Jedním z nástrojů, jak rozšířit moc, patří i děti. Důležitou zbraní v evropské politické hře se tak stává i Markéta Přemyslovna (1186–1212/1213), Přemyslova dcera, kterou přivede na […]

Může se zdát, že přináší jen smrt a utrpení, když ale na pódiu napochodují spoře oděné dámy a oblíbený komik za mikrofonem spustí smršť vtipů, zdá se válka pro její účastníky o něco snesitelnější… Prezident USA Franklin D. Roosevelt (1882–1945) už v roce 1940 moc dobře ví, že vstup Ameriky do druhé světové války je […]

Sotva potřetí zaťukal, dveře se otevírají. „Rychle dovnitř,“ pobídne ho polohlasem sluha, zatímco očima bedlivě prohlíží okolí. Snad je nikdo nevidí. Návštěvník vklouzne dovnitř, sundá kápi a nechá se uvést k nemocnému. Kdyby někdo věděl, že místního pána ošetřuje popravčí, to by byl poprask. Ale co naplat, lékaři si neví rady a kat má pověst […]

„Postavíme si hrad,“ navrhne jedna z dívek. Ostatní nadšeně souhlasí. Mají pocit, že po smrti kněžny Libuše si jich nikdo pořádně neváží. Chtějí proto dokázat mužům, že se jim vyrovnají ve všem – i ve fyzické práci a v boji. Pod vedením Vlasty se pustí do práce, která jim jde pěkně od ruky. Že by emancipace přišla […]

Na kopci nad řekou Dunaj se tyčí masivní zdi starého hradu. Kočár, kterým přijíždí Karel IV., teprve devatenáctiletý moravský markrabě, drncá po cestě. „Už abychom dojeli nahoru,“ pohlédne dychtivě do výšky na malou kamennou tečku. Těší se na další diplomatické zkušenosti. Visegrád je jeho úplně první státnickou reprezentační cestou…   Proti českému králi Janovi Lucemburskému (1296–1346) a jeho synovi ostře vystupuje římský císař Ludvík Bavor (1282–1347), který jim […]

„Viděl jsem je všechny a všechny věru stojí za to, abys je na svých cestách spatřil. Však když spatřil jsem Artemidin chrám, až k nebesům se zdvihající, na všechny ostatní ty divoucí stavby padl stín.“ Sedm divů světa je seznam starověkých staveb v oblasti Středozemního moře a Středního východu. Většinou jich dokážeme minimálně polovinu vyjmenovat […]

Syn úspěšného otce, symbol války proti teroru. George W. Bush se pro mnohé zapíše do světových dějin jako odvážný politický jestřáb. Škraloup týrání iráckých vězňů, vlna protiamerického postoje napříč světem i pálení amerických vlajek je druhou, odvrácenou stranou jeho působení. George Bush mladší (*1946) platí v roce 2000 za milionářského synka bývalého prezidenta, historiky všeobecně […]

Píše se 3. červenec roku 1866 a více než dvouměsíční krvavá válka mezi Pruskem a Rakouskem míří do svého finále. Dějiště rozhodující bitvy se nachází severozápadně od Hradce Králové, u Sadové. Výsledkem je drtivé vítězství pruské armády a co do počtu zúčastněných vojáků největší válečné střetnutí na území současného Česka. Když v roce 1815 vznikl […]

Churram, Akbarův vnuk, který přijme vladařské jméno Šáhdžahán I., se svými mocenskými ambicemi netají. Nechává v roce 1622 zavraždit svého bratra Chusraua (1587–1622), který také usiloval o vládu. „Nic neponechám náhodě,“ rozhodne prozíravě Šáhdžahán I. (1592–1666) a během krvavého masakru se zbaví i dvou bratranců a dvou synovců. „Bylo pak krutou ironií, že nebezpečí, z […]

Vítězem boje o moc mezi čtyřmi Šáhdžahánovými syny v Mughalské říši v Indii se roku 1658 stává Aurangzéb. Stejně jako ostatní bratři, i on za otcovy vlády dostane do správy jednu z provincií, aby se seznámil s uměním vládnout. Panuje jako místokrál v Dakšinu. Císař Aurangzéb (1618‒1707) pořádá trestné výpravy s cílem dobýt i dva dosud samostatné […]