Domorodý Afričan položí vedle sebe do písku šest mušlí. Své vyvolené tak nechává zprávu o tom, jak moc ji miluje. V Guinejském zálivu si lidé ještě donedávna předávali písemné vzkazy pomocí mušlí kauri, z nichž vytvářeli tzv. řetězce aroko.

Jedna mušle signalizuje odmítnutí, dvě položené otvory k sobě znamenají přátelství, rovných šest značí lásku…

Egyptské hieroglyfy: Znak se podobá ptáku

Egyptský úředník namaluje na list papyru obraz připomínající rozpité „Z“. Právě napsal „a“, znak náležející ke jménu královny Kleopatry (69–30 př. n. l.). Ještě kolem jména vytvoří kartuši (ovál).

Kdyby se narodil zhruba o 2900 let dříve, jeho znak by se podobal ptáku. Jenže od dob sjednocení Horního a Dolního Egypta, kdy se rodily nejstarší texty v hieroglyfickém písmu, uplynulo hodně vody.

Teď už nikdo nechce ztrácet čas rytím složitých obrázků do kamene. Původní hieroglyfické písmo s 1000 znaky se zjednodušuje v písmo hieratické (kněžské) se 600 znaky používané na psaní běžných poznámek. Ještě jednodušší variantou se v 7. století př. n. l. stává démotické (lidové) písmo.

Uzlové zprávy o neúrodě

Starý Inka rozloží v roce 1450 na kameni provaz s přivázanými různobarevnými uzlovitými šňůrkami. Co provázek, to jiná barva. Žlutá znamená zlato, bílá stříbro, zelená obilí, modrá náboženské záležitosti, růžová majetek.

„Naši předkové nám vzkazují, že i v jejich době byla v některých letech úroda obilí velmi malá,“ vzhlédne muž ke svému kmeni. Přečetl jeden ze vzkazů, které mu v písmu kipu přenechaly minulé generace. Uzlíky na barevných provázcích kipu mají svůj význam.

Pro jejich čtení je důležitý počet, umístění i vzájemná poloha i barva provázku. Vědci se domnívají, že počet spirál na uzlíku vyjadřuje číslo. Plný význam kipu se ale rozluštit nepodařilo. Inkové k nim mívali i legendy od svých předků, aby věděli, jak zprávu číst.

Fénická hlásková abeceda: Co způsobí ukradená sestra?

„Od Féničanů, kteří přišli s Kadmem, se Řekové mnohému naučili, mimo jiné i písmu, které, jak si myslím, dříve neznali,“ píše řecký historik Herodotos (asi 484–425 př. n. l.).

Podle pověsti se právě Kadmos, syn fénického krále Agénora, vydává hledat svoji sestru Európu, kterou unesl bůh Zeus na ostrov Kréta. Při té příležitosti Kadmos cestou zakládá na jihu Řecka město Théby a učí Řeky písmu.

Kontakty obou národů potvrzuje podobnost jejich abeced. Féničané si už ve 14.–13. st. př. n. l. po vzoru egyptského hieratického písma vytvářejí abecedu s 22 souhláskami. Řekové ji vylepšují o samohlásky.