Skip to content

Generál Antonín Hasal: Pravá ruka Edvarda Beneše předpověděla nadřazené chování Sovětů

„Postoj sovětských vojenských autorit a lze říci i odpovědných politiků Sovětského Svazu k našemu Hlavnímu Velitelství je více než zaujatý,“ informuje 13. ledna 1945 naši londýnskou exilovou vládu Antonín Hasal, velitel našich jednotek na osvobozeném území Podkarpatské Rusi.

Chování Sovětů už mu leze krkem…

Bývalý legionář a nyní divizní generál Antonín Hasala (1883–1960) se krátce po německé okupaci v březnu 1939 zapojuje do odbojové organizace Obrana národa, kterou ale záhy zasáhnou údery Gestapa. Hasalovi se pozornost německé tajné policie sice zatím vyhýbá, ale nechce nic podcenit.

Rozhodne se emigrovat. V noci z 16. na 17. března 1940 prchne z Protektorátu Čechy a Morava. Přes Slovensko cestuje na jugoslávský pas do Bělehradu, odkud se 14. dubna 1940 dostane do Francie. V Paříži se v červnu 1940 stává náčelníkem štábu Československé vojenské správy.

Po pádu Francie Československá civilní správa nezvládne evakuaci svých občanů ze země galského kohouta a na její místo nastupuje správa vojenská, která úkol dokončí. Hasal je díky tomu v úzkém spojení s prezidentem Edvardem Benešem (1884–1948) v Londýně a po svém příchodu do Velké Británie se 1.

srpna 1940 stává předsedou jeho vojenské kanceláře.

Prezidentovi Edvardu Benešovi pomáhá Hasal orientovat se ve vojenských záležitostech. FOTO: Bain News Service/Creative Commons/Public domain

Napětí stoupá

Generál pomáhá prezidentovi orientovat se ve vojenských otázkách a řeší záležitosti československých vojáků působících v Británii. Doprovodí také Beneše v prosinci 1943 na jednání do Moskvy a na základě jeho rozhodnutí se v červnu 1944 stává velitelem československých jednotek na osvobozeném území Podkarpatské Rusi.

Na vlastní kůži zažívá tvrdá jednání se Sověty a nárokující politiku Sovětského svazu, který už vnímá Československo jako svoji válečnou kořist. V lednu 1945 dochází na Podkarpatské Rusi, kde v Chustu (dnes na Ukrajině, asi 10 severně od ukrajinsko-rumunských hranic) sídlí velitelství našich jednotek, k protestům obyvatel nespokojeným s represemi Rudé armády.

„Pořádek na uvedeném území je zajištěn sovětskými veliteli a místní milicí,“ tvrdí Sověti. Hasalovi se nelíbí, že zasahují do jeho kompetencí a napětí mezi ním a sovětskými veliteli stoupá.

Antonín Hasal má na Sověty pifku. FOTO: archiv VETS.CZ/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Zabrání krveprolití

Dne 14. ledna 1945 sovětští milicionáři vtrhnou do budovy čs. vojenského oblastního velitelství a sídla československého vládního delegáta ministra Františka Němce (1898‒1963). „Za žádných okolností nepoužívejte zbraně, a to ani k sebeobraně,“ rozkazuje Hasal svým vojákům.

Jedině tak zabrání krveprolití. Sověti ale dál dávají najevo svoji nadřazenost. „Na různá opatření H.V. (Hlavní velitelství – pozn. red.) pokud jde o otázky organizační, osobní apod., se hledí nepříznivě a činí se různé obtíže,“ upozorňuje Hasal. Navzdory uzavřené dohodě se Sověty je podle něj prakticky veškerá aktivita našeho velitelství „znemožněna přímými zásahy sovětských vojenských autorit ať již v Moskvě nebo u velitelství fronty.“ Zuří, že je se svým velením v podstatě jenom loutkou a všechno je předem rozhodnuto v srdci SSSR.

Na škole v Nižboru – svém rodišti – má Hasal pamětní desku. FOTO: ŠJů/Creative Commons/CC BY 4.0

Dojde na jeho slova

Sovětské velení dokonce zakazuje Čechoslovákům udržovat kontakt s londýnskou exilovou vládou. „Radiospojení pravděpodobně by nebylo povoleno právě tak jako nebylo povoleno vládní delegaci,“ komentuje Hasal situaci, nicméně se mu Sovětům navzdory s pomocí tajné radiostanice s krycím jménem Vladislav podaří odesílat zprávy, které opakovaně líčí sovětský teror a vydírání a nastiňují, že se Československo po válce může ocitnout v područí SSSR.

Po osvobození v květnu 1945 sice generál Hasal ještě vykonává dva roky funkci ministra dopravy a poté znovu přednosty prezidentovy vojenské kanceláře, ale brzy dojde na jeho slova. Komunistický puč v únoru 1948 se pro něj stává signálem, že je nejvyšší čas opustit republiky a opět jí pomáhat z exilu.

Emigruje do USA, kde o 12 let později umírá.

Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: Neznámý autor/Creative Commons/Public domain
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti
Zobrazit více …
reklama

Nenechte si ujít další zajímavé články

Stane se z ní svobodná matka?
nasehvezdy.cz

Stane se z ní svobodná matka?

Do nového roku vkročila...
Skutečné horory, které pronásledovaly natáčení hororu
enigmaplus.cz

Skutečné horory, které...

Lidé se rádi bojí – ale samozřejmě jen v kontrolovaném...
Festival vína VOC Znojmo místo května v září
epochanacestach.cz

Festival vína VOC Znojmo místo...

Festival vína VOC Znojmo...
Pozor na mozkovou mrtvici
21stoleti.cz

Pozor na mozkovou mrtvici

Náhle vzniklý pokles koutku úst, porucha řeči,...
Přišla o dalšího životního partnera?
nasehvezdy.cz

Přišla o dalšího životního...

Představitelka potvory...
Janské lázně nabízejí postcovidovou léčbu
epochanacestach.cz

Janské lázně nabízejí...

Janské lázně, 5. května...
Překvapení staré 2500 let: Neznámý jazyk z Turecka
enigmaplus.cz

Překvapení staré 2500 let:...

Archeologické práce na nalezišti Ziyaret...
Čokoláda, která roste na stromě
epochalnisvet.cz

Čokoláda, která roste na...

Také jste někdy snili o tom, že máte...
Byli v minulosti na Zemi obři?
enigmaplus.cz

Byli v minulosti na Zemi obři?

Obři jsou zmiňováni v Bibli, ve...
Union Glashütte opět na startu ADAC Deutschland Klassik
iluxus.cz

Union Glashütte opět na...

Byla to právě technická dokumentace,...
Vztahy v době pandemie
21stoleti.cz

Vztahy v době pandemie

Více než rok trvající pandemie prověřila kvalitu...
Nadčasové stěny v obýváku
rezidenceonline.cz

Nadčasové stěny v obýváku

Vzdušný interiér patří v oblasti bytového designu k...