Deset zlatých mincí cinkne roku 1066 o stůl. Suma změní názor volitelů benátského dóžete. O funkci se uchází členové hned několika významných benátských rodů. Nejvážnějšími soupeři jsou dva Domenicové – Contarini a Morosini. V jeden okamžik se zdá, že se štěstí přikloní k Morosinimu. Domenico Contarini (1008‒1071) tu vládne už 23 let. „Chtělo by to změnu. Morosini […]

V lidské historii se objevilo nemálo podvodníků, kteří tu s větším, tu s menším úspěchem balamutili své okolí. Jen několika z nich se však podařilo obelstít opravdu velké množství lidí, a to tak dokonale, že někteří jejich podvrhům věří dodnes. Jak toho docílili? A nemohly tomu napomoci i historické události? Jméno Adolf Hitler táhne Obrovskou […]

Žena chystá oběd. Opatrně přihodí žhavé uhlíky z ohniště na desku z mazanice. Počká chvíli, než se její plocha rozpálí. Potom uhlíky opatrně smete zpátky a na pražnici nasype pár hrstí obilných zrn. Do čtvercové polozemnice na levém břehu Vltavy u dnešních Roztok u Prahy mezitím vstoupí muž. Začichá škvařící se obilí: „Co máš k jídlu? Mám hlad,“ […]

Hádky mezi architekty se občas vyskytnou. Někdy mají i docela dramatický průběh. Naštěstí Kryštof Dientzenhofer většinou se všemi vychází klidně. Až na jeden případ, Nicolause Schumanna.   Jako tovaryši vandrují po Čechách v roce 1678 čtyři bratři Georg (1643–1689), Wolfgang (1648–1706), Kryštof (1655–1722ú a Leonhard (1660–1707) Dientzenhoferové. Jediný Kryštof se ale nakonec rozhodne u nás zůstat, ostatní tři se vracejí zpátky do rodného Německa. Kryštof se roku 1685 ožení a sňatkem s Annou, vdovou […]

Likvidace obcí Lidice a Ležáky se u nás stanou symbolem válečných hrůz a barbarství. Bohužel jejich osud není za 2. světové války nikterak ojedinělý. Nacisté podobným způsobem smažou z povrchu zemského i další obce po celé Evropě. Záminka pro masakr je mnohdy zcela nesmyslná. Polská vesnice Sochy se stane obětí etnické genocidy nacistů na okupovaných […]

Patří ke zdrojům jejích příjmů. Někdy je dokonce pojmou za svoje sídla, ve chvílích, kdy se v zemi bojuje. Darují jim je jejich muži, čeští králové jako jejich útočiště v nelehkých dobách. Tradici věnných měst českých královen zakládají čeští králové Václav II. (1271 – 1305) a Rudolf Habsburský (1281 – 1307), kteří obdarovávají svoji manželku Elišku Rejčku (1288 – 1335). Václav jí roku 1305 věnuje Hradec Králové, […]

„Když někdo cestou uklouzl nebo vystoupil z řady, chtěje si upravit dřevák na noze, byl zastřelen nebo ubit pažbou pušky,“ líčí jeden z osvětimských vězňů Rudolf Rybka své otřesné zážitky z pochodu, jehož cílem se stala totální likvidace vězňů z koncentračních táborů.  17.ledna 1945 dojde k osvobození polské Varšavy a na příchod nedaleko operující Rudé armády čekají i osvětimští vězni. Velitelé zdejších jednotek SS […]

Perský šáh Husajn posílá v roce 1714 ruskému carovi Petrovi I. Velikému bohatou zásilku exotických zvířat jako dárky. Rodí se tak zoo, ve které ruští ošetřovatelé věří, že alkohol pomůže zkrotit vzpurná zvířata.   Ruský car Petr I. Veliký (1672 – 1725) potřebuje tvory někde umístit, a proto zakládá v Petrohradě zvířecí dvůr, ve kterém najde útulek i slon. „Nalijte mu,“ přikáže car Petr ošetřovatelům, když se obrovské zvíře vzpouzí a mává […]

„Vážení soudruzi, aby budoucím pokolením byla zachována tvář soudruha Gottwalda, bylo rozhodnuto balzamovat jeho tělo. Balzamované tělo bude v brzké době veřejně vystavené,“ sděluje 17. března 1953, pouhé tři dny po Gottwaldově smrti, tajemník ÚV KSČ Bruno Kohler krajským tajemníkům komunistické strany.     „Tuto zprávu vám sdělujeme proto, abychom uspokojili ty pracující, kteří nyní nemohou zhlédnout […]

Lovčí má dnes napilno. Přijede král Přemysl Otakar II. i se svým doprovodem. Zůstane pár dní. O století později se ale Vrškamýk už ocitá stranou zájmu. Veškerá pozornost se upírá na Karlštejn.   Královský gotický hrad zvaný Vrškamýk zakládá už v první polovině 13. století, pravděpodobně v roce 1240, český král Václav I. (1205–1253). Stavba slouží jako letní sídlo nejstarších českých panovníků a má uspokojovat jejich kratochvíle. Honosné […]

Sled událostí v čase se v historii nazývá chronologie. A protože dějepis je o všem, co se v minulosti stalo, je proto nanejvýš potřebné, abychom věděli, jak správně odkazovat na různé časové úseky. Tak schválně – víte, jaké století je rok 1900 našeho letopočtu? 

Tiskařský tovaryš sundá z provazů potištěný arch papíru. Opatrně ho bere do rukou a vkládá do sudu. Během chvíle se v bývalé schránce na víno ocitne celá kniha. Čerstvě vytištěná bible míří ke svým čtenářům.     Někdy kolem roku 1511 přichází v Rožďalovicích na svět Jiří Černý, který si později přeloží své jméno do řečtiny. Ze složeniny melanos (v překladu černý) a thrix (vlas) se později rodí Jiří […]

Od svých předků zdědí tisíce prastarých knih, na jejichž stránkách se mají ukrývat ta největší moudra a tajemství našeho světa. O velkolepou sbírku se pečlivě stará a hojně ji obohacuje. A těsně před svou smrtí se car Ivan IV. moc dobře postará o to, aby ji nikdo nikdy nenašel… Je jaro roku 1997 a na […]