Skip to content
reklama

Věnná města českých královen: Eliška Rejčka díky nim získala pořádný balík peněz

Patří ke zdrojům jejích příjmů. Někdy je dokonce pojmou za svoje sídla, ve chvílích, kdy se v zemi bojuje. Darují jim je jejich muži, čeští králové jako jejich útočiště v nelehkých dobách.

Tradici věnných měst českých královen zakládají čeští králové Václav II. (1271 – 1305) a Rudolf Habsburský (1281 – 1307), kteří obdarovávají svoji manželku Elišku Rejčku (1288 – 1335). Václav jí roku 1305 věnuje Hradec Králové, Chrudim a Vysoké Mýto, po jeho smrti k nim Rudolf o dva roky později přidává Poličku a Jaroměř.

Hradec Králové se stává jedním z prvních královských věnných měst.

Patří pod podkomořího

Do konce 15. století přibývá ještě Mělník (1366), Trutnov a Dvůr králové nad Labem (obě 1399). Poslední se do seznamu v roce 1569 zařadí Nový Bydžov. Roku 1603 města panovník podřídí zvláštnímu královskému podkomořímu, aby měl peníze lépe pod kontrolou.

Nechce aby mu utíkaly.

blank
Eliška Rejčka získává z věnných měst spoustu peněz.

Bohatá vdova

Královna vdova Eliška Rejčka disponuje v letech 1308 – 1318 městy v hodnotě 40 000 hřiven stříbra (kůň stál čtyři hřivny). Díky tomu si vydržuje nákladný dvůr, který zastíní i pražský. V roce 1318 se dohodne s českým králem Janem Lucemburským (1296 – 1346) a za odstupné mu své vdovské věno vrací.

blank
Janovi Lucemburskému Eliška města vrátí, ale dostane za ně odstupné.

Útočiště v těžkých dobách

Města platí daně přímo královnám, které se do nich mohou uchýlit v těžkých situacích, třeba při bojích o trůn. Po smrti panovnice se ale vrací do majetku království. Postupně ale ztrácejí význam, přestože se jejich právní postavení nemění.

Úplně zanikne až rozpadem Rakousko-Uherska v roce 1918.

Foto: Wikimedia Commons
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články