Tiskařský tovaryš sundá z provazů potištěný arch papíru. Opatrně ho bere do rukou a vkládá do sudu. Během chvíle se v bývalé schránce na víno ocitne celá kniha. Čerstvě vytištěná bible míří ke svým čtenářům.  

 

Někdy kolem roku 1511 přichází v Rožďalovicích na svět Jiří Černý, který si později přeloží své jméno do řečtiny. Ze složeniny melanos (v překladu černý) a thrix (vlas) se později rodí Jiří Melantrich (asi 1511–1580). O jeho mládí nevíme skoro nic.

„Dosavadní literatura uváděla, že se Melantrich pravděpodobně vyučil v Basileji ve frobeniovské tiskárně,“ píše současný historik Richard Šípek.

Na pražské univerzitě ale v roce 1535 získává Melantrich bakalářský titul a vydává se do německého Norimberku. Když se po sedmiletém pobytu znovu objeví v Čechách, nechává se zaměstnat jako korektor v tiskárně Jana Güntera.

Chystá se ale, že sám začne podnikat a v roce 1546 se do toho v Praze skutečně pouští. Jako tiskař o sobě dává poprvé vědět už v roce 1547, kdy přeloží a vytiskne knihu Katechesis od protestantského reformátora Urbana Rhegia (1489–1541). 

 

Panovník tisku nepřeje 

Úspěšný rozjezd nové Melantrichovy tiskárny ovšem překazí zákaz tisku knih. Český král Ferdinand I. (1503–1564) ho vydává v roce 1547. Trestá tím Čechy za stavovské povstání. Jenže Melantrich si ví rady, jak jeho zákaz bez potíží obejít.

Rozhodne se vstoupit do tiskárny Bartoloměje Netolického.

Na tiskárnu katolíka Netolického se totiž zákaz činnosti nevztahuje, protože zůstal panovníkovi věrný. Dokonce se svou tiskárnou strávil čas ve Ferdinandově vojenském ležení u Litoměřic a stal se císařským dvorním tiskařem. Za to smí jako jediný tiskař v Čechách tisknout knihy.  

 

Svaté písmo jako zdroj bohatství 

Navenek se všichni tváří, že Melantrich je pouhým zaměstnancem Netolického.

Připravují společně do tisku bibli. „Ve skutečnosti, ač byl veden jako zaměstnanec, patrně byl Netolického společníkem. Jinak by majitel tiskárny neriskoval tak značné náklady, jaké byly s vydáním kompletní bible spojeny,“ tvrdí současný český historik Libor Vykoupil.  Vysázejí a vytisknou první z celkem pěti biblí, na kterých najdeme Melantrichův signet, tiskařskou značku.

Jiřík Melantrich Rožďalovský tu připomíná i své rodné město. Bible zvaná Melantriška, kterou vytiskne, vzniká navzdory císařskému zákazu. Světlo světa spatří Svaté písmo v roce 1549. Kniha se úspěšně prodává a její tiskaři bohatnou.  

 

Řeže se podle živých květin 

Netolického tiskárna se ale brzy dostává do dluhů a Melantrich ji v roce 1552 koupí i s jejími závazky. Návratnost tiskařské živnosti ovšem není tak rychlá, jak by si jako podnikatel představoval.

Naštěstí vlastní ještě vinice na pražské Letné a v Hrdlořezích a dvůr ve Vysočanech. Z jejích výnosů potom dotuje svoji tiskařskou dílnu, když se zrovna příliš nedaří. Kromě toho v domě kde bydlí v Sirkové ulici (dnešní Melantrichova). 

Za další tři desetiletí zvládne ve své tiskařské oficíně vydat 220 různých titulů knih. Kromě toho zastane práci překladatele, editora i korektora. Proslaví se i knihou Herbář jinak Bylinář velmi užitečný.

Jeho autorem je Pietro Andrea Mattioli (1501–1577) renesanční lékař a botanik. Originální jsou ilustrace léčivých bylin. Dřevořezy, ze kterých se tiskne, se totiž vyrábějí přímo podle živých předloh květin.