Od svých předků zdědí tisíce prastarých knih, na jejichž stránkách se mají ukrývat ta největší moudra a tajemství našeho světa. O velkolepou sbírku se pečlivě stará a hojně ji obohacuje. A těsně před svou smrtí se car Ivan IV. moc dobře postará o to, aby ji nikdo nikdy nenašel…

Je jaro roku 1997 a na dveře kanceláře moskevského starosty Jurije Lužkova (1936–2019) dychtivě klepe 87letý slepý muž. Představí se jako Apollos Feodosievič Ivanov (1911–1999) a přináší vskutku zajímavou zprávu.

Legenda ožívá

Ve 30. letech pracuje jako strážný v Kremlu a jednou z jeho povinností je i dozor nad podzemními komunikacemi. Jednoho dne se během služby ocitne v podivné, spletité chodbě, která ho od ulice Volkhonka zavede až do několik set metrů vzdáleného podzemí Kremlu.

Cestou narazí na železné dveře oddělující jednotlivé úseky podzemí a několik koster, připoutaných ke zdi silnými řetězy. V tu chvíli si s úžasem vybaví legendu, kterou slýchává už od dětství. Vypráví o vzácné knihovně ruského cara Ivana IV. Hrozného (1530–1584), která by se podle všeho měla ukrývat právě pod Kremlem.

Všechny poklady historie

Celý příběh se začíná psát v roce 1472, kdy do Moskvy přijíždí Sofie Palaiologovna (asi 1449–1503), byzantská princezna a budoucí manželka moskevského knížete Ivana III. (1440–1505). S sebou si na několika desítkách vozů veze věno v podobě jedné z nejlepších knihoven světa – má obsahovat takové vzácnosti, jako jsou knihy starověké věštkyně Sibyly i řadu pokladů z knihoven císařů Svaté říše římské.

Knihovna, která dostane jméno Liberia, se později jako dědictví dostane do rukou jejich vnuka Ivana IV., jednoho z nejschopnějších a nejvzdělanějších ruských panovníků.

Když ne já, tak nikdo!

Všechny knihy přikáže pečlivě prolistovat, poškozené části opravit a vypracovat jejich podrobný katalog. Ten se v následujících letech začne rychle rozrůstat – každý Ivanův zámožný známý, který do Moskvy ze zahraničí zavítá, mu darem přiváží nové knihy.

Kromě nich má ve velkolepé místnosti postupně nashromáždit i rozličné mechanické předměty, které vyrobí mistři jeho doby. Ivan na svou jedinečnou sbírku nedá dopustit a krátce před svou smrtí nařídí Liberii ukrýt tak, aby ji nezničila žádná přírodní katastrofa a aby ji nemohli použít nepřátelé ani jeho blízcí.

Zakleté podsvětí?

A pro skrýš si pravděpodobně vybere právě kremelské podzemí. To ale středověcí italští mistři vybudovali tak pečlivě, že se jeho tajemství dodnes nedaří vládě ani předním historikům odhalit. Aby jim práci ještě víc ztížil, uvalí Ivan na knihovnu s pomocí šamanů ze severu kletbu – kdo se k ní přiblíží, přijde o zrak!

Ten svůj Apollos Ivanov ztratí hned poté, co vstoupí do oné tajemné chodby pod Kremlem. Že by se tehdy skutečně pohyboval v její blízkosti? V posledních staletích je pokyn k rozsáhlým vykopávkám vydán hned několikrát, všechny pokusy jsou však marné.

Výhra na dosah

Nejznámějším hledačem bájné knihovny se stane profesor Ignatij Stelleckij (1878–1949), který pátrání po literárním unikátu zasvětí téměř celý život. Zkušeností má víc než dost – ve světě archeologie je považován za prvního profesionálního ruského speleologa, tedy výzkumníka jeskyní a podzemních objektů.

Podaří se mu objevit a prozkoumat část podzemní chody, o které vyprávějí hledači knihovny v 18. století, dál už se však nedostane ani o krok. Když se v jeho stopách vydají pozdější badatelé, narazí na cihlové a betonové zdivo, které všechny vchody do tunelů kompletně uzavírá.