Lidi nechává rozdělit do deseti společenských tříd. Tu desátou tvoří „nadlidi“ s vlastnostmi génia. Ochránci pořádku obléknou černé košile a sám si nechává říkat „Il duce“. Ne, není to Benito Mussolini. To italský básník Gabriele d´ Annunzio buduje svoji fašistickou republiku. Spor o italské město Fiume (dnešní chorvatská Rijeka) po 1. světové válce zaměstnává mezinárodní politickou […]

Je aprílový den roku 1934. Stojíme před strohou neoklasicistní fasádou pražské Městské knihovny, dokončenou před šesti lety. Do srdce Prahy, Staroměstského náměstí, je to co by kamenem dohodil. Hlavním vchodem knihovny proudí davy čtenářů. První kapky deště nás nutí přesunout se pod podloubí na rohu. Najdeme nenápadné dveře, do kterých vstupuje málokdo. Nejčastěji je bere […]

„Parní stroj přináší revoluci do průmyslu,“ říká František Josef Gerstner, technický nadšenec, který díky své pracovitosti a talentu získává v roce 1787 místo učitele vyšší matematiky na pražské univerzitě. Podaří se mu něco, co ještě nikomu jinému před ním: během jediného roku vzroste počet jeho posluchačů ze čtyř na rovných sedmdesát! „Inženýrské vzdělání musí mít stejnou […]

„Ještě že mám svého švagra,“ povzdychne si roku 1467 český král Jiří z Poděbrad, když zaklapnou dveře komnaty za jeho příbuzným. Věrnost panovníkovi není mezi českou šlechtou samozřejmostí. Proto také král dokáže chování svého zetě jaksepatří ocenit. Postoupí mu důležitou funkci v zemské samosprávě. Když si Johana z Rožmitálu (asi 1430 – 1475) bere roku 1450 tehdy již […]

„Úředník musí zacházet opatrně s penězi, které nejsou jeho a rozhodně se nemá obohacovat na vlastní účet,“ míní v roce 1782 rakouský zemský ministr Josef Antonín Riegger, když upozorňuje na aféru hejtmana Filipa Kolovrata-Krakovského. Jenže snaha zabránit kolovratskému hraběti, aby při rušení kláštera shrábl i peníze, které mu nepatří, se Rieggerovi nakonec vymstí. Nadějný student Josef Antonín […]

Revolucionář Josef Václav Frič spláchne roku 1848 žízeň zlatavým mokem. „Ti opatrní, přemoudřelí a uhlazení staří páni nechápou, že hospoda je prubířským kamenem demokracie,“ přisadí si lehce opojený alkoholem. Dějiny mu ale dávají za pravdu. Zárodek nejednoho převratu vzniká v hospodě… „Ekonomicky slabá česká společnost prostě nemohla najít jiná společenská střediska než právě početné restaurace, hostince, […]

Žena na nemocničním lůžku se začne z ničeho nic neovladatelně třást. Za chvíli podstoupí krutá muka. Čeká ji náročná operace nemocného prsu, který jí lékaři nemilosrdně amputují. Podmínky zákroku budí spíše hrůzu. Když Angličanka Frances Burneová (1752–1840) uléhá jako devětapadesátiletá 30. září 1811 v Paříži na nemocniční lůžko, má už za sebou pestrý život. V roce 1778 […]

„Peruánci vykopávají ze země jakési ovoce podobné lanýžům“ píše roku 1538 španělský kronikář Pedro de Cieza de León. Má na mysli podivné hlízy, které později dostanou název brambory. Nejsou ovšem jedinou plodinou, která se na starý kontinent dostala z druhého konce světa. Zrna kávovníku pocházejí z Jemenu a Etopie, čajové lístky z Číny… Dárek pro mumie Plodina: cibule […]

5. listopadu 1874 půl druhé odpoledne. Před narychlo zbudovanou tribunou na pardubickém závodišti podupává 14 koní se svými jezdci. Některá zvířata trochu neklidně odfrkávají. Cítí, že si mezi sebou brzy změří síly. Než se ale pustí do skutečného závodu, čeká je zkouška odvahy. Při zkušebním skoku, poslední proutěné překážce připraveného dostihu, mají předvést, zda vůbec […]

Na pultu v obchodě se povaluje stoh modrých knížek s výzvou: „K rozebrání“. Čekající zákazník jednu z nich vezme do rukou a letmo prolistuje. „Věci, které jsou zadarmo, obvykle nestojí za nic,“ pomyslí si, a tak informacím, které mu nabízí, nevěnuje pozornost. Po chvíli brožurku s unuděným výrazem odloží. Průvodce po Francii neupoutá ani ostatní zákazníky. Když už […]

Píše se rok 1758. Na vídeňském plese se k sobě tiskne zamilovaný pár. Zaznívají první tóny valčíku, který má příchuť zakázaného ovoce. O to víc si ale všichni taneční rej užívají. Nepotrvá to dlouho, a když je někdo přistihne při tomto tanci, budou mít nepříjemnosti. Vídeňské ministerstvo právě vydalo dekret, ve kterém se valčík z mravnostních […]

Brněnští měšťané táhnou ulicí snop slámy. „Máme krále doška,“ vykřikují a ušklíbají se Posmívají se panovníkovi kvůli tomu, že je prý nemanželského původu. Otevřeně dávají najevo svoje opovržení. Jiřího z Poděbrad tím ale z klidu nevyvedou. Snop slámy, došek, který se používá jako krytina na střechu, symbolizuje člověka nemanželského původu. Když Brňáci vláčí ulicemi svého města slámu […]