Domů     Vyhrál souboj o Antarktidu až třetí muž v pořadí?
Vyhrál souboj o Antarktidu až třetí muž v pořadí?

„Dobře věděli, kudy popluji. Kopírují moji trasu,“ máchne znechuceně rukou britský vědec James Ross nad výsledky polárních výprav svých konkurentů. „Změním tedy kurz,“ rozhodne se. Boj o bílý kontinent přece jen tak nevzdá…

Antarktické vody křižují v období let 1838–1843 hned tři expedice – anglická, francouzská a americká. Každá z nich si chce připsat vítězství na úkor ostatních. Je to ale závod s časem, kdo první přistane na bílé pevnině.

Honba za novou půdou a obchodními kontakty zesiluje v 18. století i zájem o plavby na jih.

„Dal bych přednost hodinovému rozhovoru s domorodcem z Terry Australis incognita (Neznámý jižní kontinent) před rozpravou s největším vědcem Evropy,“ vystihuje dobové nadšení francouzský matematik Pierre Maupertuis (1698–1759).

Expedice ostříleného anglického námořníka Jamese Cooka (1728–1779) v letech 1772–1775 má proto odhalit dosud neznámou pevninu. 30. ledna 1774 zastavuje Cooka led na 70° 15´ jižní šířky – zatím nejdále, kam kdy jakákoli loď do té doby doplula…

Angličanovi Jamesi Cookovi se povede doplout jižněji, než kterékoli jiné lodi.
Angličanovi Jamesi Cookovi se povede doplout jižněji, než kterékoli jiné lodi.

Přiváží velké zklamání

„Mne vede ctižádost dále než kohokoli přede mnou. Chci se dostat tam, kam se dostat lze,“ poznamenává si slavný mořeplavec do deníku. Přesto ale přiváží dychtivým badatelům a obchodníkům zklamání.

„Co jste našel za polárním kruhem?“ pronásledují po návratu Cooka zvědavci na každém kroku. „Nic než neuvěřitelnou zimu, spousty ostrovů a obrovské kusy plovoucího ledu,“ odpovídá jim dobrodruh upřímně.

Další odvážlivce, kteří by se chtěli vydat v jeho stopách, odrazuje:

„Obeplul jsem jižní polokouli na vysokém stupni jižní šířky, plavil jsem se na ní tak pozorně, abych bez nejmenších pochybností dokázal, že tam není pevniny, ledaže by se nacházela blízko pólu mimo dosah mořeplavců.“

Francouzský důstojník Dumont d´Urville by rád ziskal prvenství.
Francouzský důstojník Dumont d´Urville by rád ziskal prvenství.

Pobřeží pokřtí po manželce

Jeho následovníky ale nehostinné podmínky neodradí. Na další riskantní výpravu si troufne francouzský důstojník Dumont d´Urville (1790–1842).

„Moře je hrůzně rozbouřené a mlha je stále tak hustá, že nelze zahlédnout zemi, ač jsme jí velmi nablízku,“ popisuje své zážitky, při kterých tuhne v žilách krev. Vidina, že by mu někdo mohl ukrást prvenství, ho ale žene kupředu.

„Americká expedice, která je v tuto chvíli v Sydney, a expedice Jamese Rosse, která se nezadržitelně blíží, sledují stejný cíl!“ zaznamenává rozčileně. 19. ledna 1840 konečně uvidí pobřeží, které pojmenuje podle své manželky jako Adélino.

Charles Wilkes připraví svým námořníkům tak hrůzné zážitky, že ti raději dezertují.
Charles Wilkes připraví svým námořníkům tak hrůzné zážitky, že ti raději dezertují.

Objevitele postaví před soud

29. ledna 1840 zahlédne D´Urville blížící se loď. Nařizuje proto provést manévr, po němž budou obě plavidla moci plout vedle sebe. Poručík Charles Wilkes (1798–1877), velitel americké výpravy, si ale všechno vyloží úplně jinak.

„Chce prvenství urvat pro sebe,“ vyprskne zlostně a oba, D´Urville i Wilkes, si pak jdou raději každý svou cestou. Wilkes sice také dosáhne antarktického pobřeží, ale cesta domů je pro něj krutá.

„Vlny se zvedaly do příšerné výše a převalovaly se i přes ledovec.

Neměli jsme už lodě ve své moci… krátce po půlnoci jsme zůstali uvězněni uprostřed obrovské masy nakupených ledových ker tvrdých jako žula,“ líčí své zážitky, kvůli kterým 60 jeho námořníků dezertuje a důstojníci protestují.

Wilkese proto čeká po návratu domů válečný soud. Naštěstí ho zprostí viny.

Jamese Rosse krása věčného ledu a sněhu přímo fascinuje.
Jamese Rosse krása věčného ledu a sněhu přímo fascinuje.

Ocenění pro bílou krásu

Nejvíc zásluh za nové objevy si ale nakonec připíše vedoucí britské vědecké výpravy James Ross (1800–1862).

Ten je sice na podzim roku 1840 překvapený, že francouzská i americká expedice si vybraly stejnou cestu jako on a už dosáhly cíle, ale závod přesto nevzdává. Jeho cílem je zkoumat zemský magnetismus a dosáhnout jižního pólu.

Nakonec v lednu 1841 dopluje až na rekordních 78° jižní šířky. Třebaže často čelí bouřím, na rozdíl od svých předchůdců umí ocenit krásu ledové krajiny:

„S pocity nevýslovného blaha jsme pozorovali scenerii plnou velikosti a důstojnosti, předstihující vše, co jsme kdy viděli a co jsme si dovedli představit…“

Foto: wikipedia.org
reklama
Související články
Historie
Slazení v historii: Evropu zaplavil levný americký cukr
Zastánci zdravé výživy ho prudce odsuzují. Přehánět byste to s ním rozhodně neměli. Odkdy se u nás začalo sladit cukrem. Jaká sladidla se používala předtím? A odkdy známe řepný cukr? Mezi nejstarší sladidla u nás patřil med, ovoce, ale třeba i šťáva z mízy stromů či sušená řepa nebo mrkev, jež se také vyznačují sladkou chutí. „Ve […]
Historie
Napoleona I. Bonaparta se bál i papež
První konzul Francie Napoleon Bonaparte se bojí o svůj život. 18. května 1804 proto přiměje senát, aby ho jmenoval císařem. Dědičným následnictvím trůnu chce zmařit pokusy případných atentátníků. Pozice Napoleon Bonaparte (1769–1821) tehdy není nijak silná, a to ani ve vlastní rodině. Matka Letizia (1750–1836) se na syna naštve. Vadí jí, že z rodiny vylučuje své […]
Historie
Rudolf Habsburský donutil Přemysla Otakara II., aby se vzdal Chebska
Sňatkem s mnohem starší Markétou spadlo v roce 1252 budoucího českému králi Přemyslu Otakarovi II. do klína babenberské dědictví – Rakousy. Po smrti svého otce Václava I. (1205–1253) se ale králi Přemysl Otakar II. (kolem r. 1233–1278) kvůli rakouským zemím utká s uherským králem Bélou IV. (1206–1270). Drancování území zastaví až papež Inocenc IV. (asi 1195–1254) a […]
Historie
Rakousko postavil na nohy z bankrotu Vídeňský kongres
Za Marie Terezie prý habsburská říše zažila obrovskou inflaci. Došlo dokonce ke státnímu bankrotu. Papírové bankovky se u nás poprvé objevují v roce 1762 za vlády rakouské panovnice Marie Terezie. Ta provádí reformu celého peněžního systému, jejíž součástí se stává také vydání tzv. bankocetlí. Rakouská panovnice Marie Terezie (1717–1780) zavádí takzvané bankocetle. Nové papírové bankovky vydává […]
reklama
věda a technika
Monstrózní vesmírné dalekohledy
Na jednom z 3000 m vysokých vrcholků v chilské poušti Atacama se tyčí 74 metrů vysoká ocelová konstrukce. Do pár let se z ní stane největší optický dalekohled světa s průměrem hlavního zrcadla přes 39 metrů. Málokdo dostal k Vánocům 2023 sofistikovanější dárek než Extrémně velký dalekohled (ELT). Před koncem roku vyslala Evropská jižní observatoř (ESO) na 10 000 km dlouhou […]
Unikátní ultra-temná galaxie
V mnohém připomíná Mléčnou dráhu s dostatkem materiálu pro vznik miliard hvězd. Jak se ale zdá, J0613+52 žádné hvězdy nemá. Je osamoceným chuchvalcem prachu a plynu unášeným vesmírem od počátku věků. Tak alespoň galaxie pojmenovaná J0613+52 na první pohled vypadá. Tým vedený astrofyzičkou Karen O´Neilovou bizarní objekt vzdálený 270 milionů světelných let za pomocí radioteleskopu […]
Oči v ohrožení: Poznáte varovné příznaky?
Tlačí vás oči nebo bolí a pálí? Možná jste jenom pracovali se dřevem nebo opravovali auto a stačila malá částečka, aby se dostala do oka. Nebo je to horší infekce či dokonce rakovina. I tento smyslový orgán ale může postihnout degenerace. Stačí vést bujarý život a dosáhnout padesátky věku. Poznali byste ale příznaky znamenající vážné […]
Slunce přes celou oblohu i pravda o mimozemšťanech
Co se stane za 3,5 až 10 miliard let? Vědci už o tom mají poměrně jasnou představu…   Za 3,5 miliardy let. Teplota na Zemi rapidně stoupla. Vypařené oceány halí planetu do všudypřítomných mračen. Začíná to tu vypadat více jako na Venuši, než na staré dobré modré planetě. Vnější vrstvy Slunce se zatím pomalu rozpínají. […]
reklama
historie
Co jsme zdědili po neandertálcích?
Neandertálci jsou jedinou rasou podobnou lidem, která se na Zemi vyvinula. Nějakou dobu s námi sdíleli životní prostor a potom vyhynuli. I když oni sami zmizeli, neztratili se z povrchu Země úplně. Zanechali po sobě totiž otisk přímo v našem těle. Neandertálská DNA je součástí dědičné informace, kterou si neseme ve svých buňkách. Dnes už […]
Staroegyptský Seneb: Malý vrůst? O to strmější kariéra!
Když se po náročném porodu konečně rozezní novorozenecký pláč, má vyčerpaná matka na mysli jediné jméno: Seneb (?–2528 př. n. l.), což znamená zdravý. A dítko zdravé je – jen neroste podle očekávání. Ve starověkém Egyptě to ale není na škodu.   Archeologové dodnes žasnou nad zastoupením význačných osob s nanismem. Když německý archeolog Hermann […]
Odkdy jezdíme autem a kde se vůbec vzalo?
Když vlámský jezuita a misionář Ferdinand Verbiest vyrobí kolem roku 1672 pro čínského císaře Kchang-siho asi 65 centimetrů dlouhý, plně funkční model vozítka na parní pohon, asi netuší, že právě položil základy vynálezu, který způsobí v lidské civilizaci doslova revoluci. Do výtvoru Ferdinanda Verbiesta (1623–1688) by se nenasoukal ani ten sebemenší řidič, a tak si […]
Papež Alexandr VI.: Kvůli zvolení vraždí
Je krátce před půlnocí z 10. na 11. srpna 1492. Po dlouhé volbě mají kardinálové konečně jasno – novým papežem se stává Alexandr VI. ( 1431–1503), vlastním jménem Rodrigo Borgia. Z konkláve odcházejí mnozí s příslibem pohádkového bohatství. Jeden z největších intrikánů totiž využívá veškerých svých kontaktů a peněz, aby se stal dalším papežem. Kličkuje a ničeho se […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
BRNĚNSKÝ AMPER
epochanacestach.cz
BRNĚNSKÝ AMPER
Na brněnském Výstavišti uskuteční 30. ročník veletrhu AMPER – největší mezinárodní veletrh elektrotechniky, energetiky, automatizace, komunikace, osvětlení a zabezpečení v ČR a na Slovensku. Veletrh Amper se stal tradičním symbolem inovací, spolupráce a rozvoje elektrotechnického průmyslu. 30. výročí představuje nejen důležitý milník v historii veletrhu AMPER, ale svědčí také o jeho přínosu pro odvětví elektrotechniky.
Osvěžující zeleninový salát
tisicereceptu.cz
Osvěžující zeleninový salát
Lehký zeleninový salát vám jistě přijde vhod, navíc jej vykouzlíte pouze během necelé půlhodinky. Ingredience 1 květák 2 rajčata 1 červená cibule salátová okurka malé mozarellky 150 ml bílé
Nejzáhadnější stavby v hlubinách: Dokazují existenci neznámé civilizace?
enigmaplus.cz
Nejzáhadnější stavby v hlubinách: Dokazují existenci neznámé civilizace?
Pokud bychom hledali na naší planetě místa, která stále unikají prozkoumání a zmapování, byly by to hlavně hlubiny oceánů. Právě tam čekají objevy, které stále nedokážeme jednoznačně zařadit a popsat.
Prožili jsme nejstrašnější noc našeho života
skutecnepribehy.cz
Prožili jsme nejstrašnější noc našeho života
Manžel, který trpí alzheimerem, zmizel z domu. Stačila k tomu chvilka nepozornosti. Marně jsme ho hledali my i policie. Už jsme ztráceli naději… Alzheimerova choroba je strašná. Člověk, kterého znáte celý život, se vám změní k nepoznání. Nejstrašnější na tom je, že si to dotyčný nechce dlouho přiznat. Můj manžel Jiří byl skvělý člověk, vzdělaný, zodpovědný, dokonalý manžel a táta,
Přišel o svého jediného syna
nasehvezdy.cz
Přišel o svého jediného syna
Ani tři Zlatí slavíci nemohou vynahradit hrůzy, kterými si Dalibor Janda (70) prošel v osobním životě. Přestože je slavný a dnes si nemá na co stěžovat, některé okamžiky ze svého života by nejraděj
Raffaelovy gobelíny: Papež za ně zaplatil horentní sumu
epochalnisvet.cz
Raffaelovy gobelíny: Papež za ně zaplatil horentní sumu
Sixtinská kaple je svědkem mimořádné podívané. 26. prosince 1519 jsou její zdi ověšeny obřími gobelíny, jejichž autorem je Raffael Santi. Celkem jich v Sixtinské kapli tehdy visí sedm.   P
Americký kosmický aparát po více než půl století znovu dosedl na Měsíc
21stoleti.cz
Americký kosmický aparát po více než půl století znovu dosedl na Měsíc
Robotický modul Odysseus je prvním americkým modulem na Měsíci od Apolla 17, které v roce 1972 naposledy dovezlo na našeho vesmírného souseda lidskou posádku. Od té doby hvězdy a pruhy na Měsíci chybě
Operace, která může změnit život
iluxus.cz
Operace, která může změnit život
Nejžádanějším zákrokem na českých estetických klinikách je jednoznačně augmentace neboli zvětšení prsou. Desetitisíce žen si splní každoročně svůj sen. Zdánlivě malicherná operace je ovšem mocným pomo
Opravdu Memnónovy kolosy zpívají?
enigmaplus.cz
Opravdu Memnónovy kolosy zpívají?
Měří 18 metrů a každá z nich váží něco kolem 700 tun. Řeč je o Memnónových kolosech, o dvou majestátních sochách tyčících se v Thébské poušti proti městu Luxor. [gallery ids="138077,138076,138075"]
V panamském pralese byly objeveny zombie rostliny
21stoleti.cz
V panamském pralese byly objeveny zombie rostliny
Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin. Vědci v deštném pralese
Václav Vydra: Můj dědeček osvobodil Husa
panidomu.cz
Václav Vydra: Můj dědeček osvobodil Husa
Oblíbený herec Václav Vydra byl opět hostem zábavné talk show Hovory W, s níž už několik let baví své diváky jeho protagonisté Jiří Werich Petrášek a Pavel Mészáros, kteří svůj pořad nejen moderují, ale rádi si i zazpívají za pravidelného doprovodu klavíristy a skladatele Karla Štolby. „A za to Husovo osvobození tehdy mohli pánové Voskovec