„Henriettina nová služebná je stejně sladká jako krásná,“ skládá francouzský básník Charles Robinet kompliment novému přírůstku na dvoře Henrietty Anne Stuartové, vévodkyně z Orléans. Na Louise de Kérouaille je skutečně radost se podívat. Dvacetiletá Francouzka Louise de Kérouaille (1649–1734) doprovází v roce 1670 Henriettu Anne Stuartovou, vévodkyně z Orléans (1644–1670) důvěrně přezdívanou Minette, nejmladší sestru anglického krále Karla […]

„Vaše dílo se výborně prodává,“ ujistí knihkupec Abrahama Ortelia. Úspěch na svoji dobu nesmírně nákladné knihy plné map naprosto předčí očekávání. Trumfne i oblíbené kratochvilné kalendáře! Tvůrce se do své smrti dočká dokonce pětadvaceti vydání.   Belgické Antverpy se ve 2. polovině 16. století stávají srdcem dobové kartografie. Jejich význam podporuje skutečnost, že je v […]

Zoufalý Vladislav Jagellonský už neví kudy kam. Českou zemi získal v zoufalém stavu. Dluží, kam se podívá a nemá už, co by prodal nebo zastavil. Pravda, je tu ještě jedna cennost. Jenže královskou korunu přece zastavit nemůže, to by bylo proti slibu Svatému otci a samotnému Bohu! A tak, když přijede do Čech, raději obrací každý […]

Otta I. Veliký se 2. února 962 v bazilice Sv. Petra v Římě nechává papežem Janem XII. korunovat císařem Svaté říše římské. Na hlavu mu tehdy posadí zbrusu novou korunu, alespoň to se domnívají historikové. Někteří ale datují vznik říšské koruny až do roku 1027, kdy se s ní nechal korunovat Konrád II. Sálský (kolem 990–1039). Ať už […]

Český kníže Břetislav I, které mu historie dá přízvisko český Achilles, se neklidně převaluje na posteli. Cítí, že brzy přijde jeho poslední hodinka. Dlouho mu jako mrak na duši leželo nepříjemné rozhodnutí. Teď, když má všechno za sebou, konečně může v klidu zemřít. Když Břetislav I. (před 1002–1055) roku 1034 usedne na pražský knížecí stolec, […]

„Všechno jsou to lži. A ten Polo, to je lhář ze všech největší,“ rozčílí se vážený benátský měšťan, když se začte do cestopisu, který mu doporučil jeho přítel. Líčení zážitků z dlouhé cesty se mu ale zdá až příliš obyčejné. Kdosi mu přece říkal, že v té daleké zemi na východě žijí lidé s psí hlavou, a tady […]

Český král Přemysl Otakar I.  je obratným diplomatem. V rámci Římské říše, kde mezi sebou spousta různých táborů soupeří o moc, neváhá měnit své spojence, jen aby získal co největší vliv. Jedním z nástrojů, jak rozšířit moc, patří i děti. Důležitou zbraní v evropské politické hře se tak stává i Markéta Přemyslovna (1186–1212/1213), Přemyslova dcera, kterou přivede na […]

„Postavíme si hrad,“ navrhne jedna z dívek. Ostatní nadšeně souhlasí. Mají pocit, že po smrti kněžny Libuše si jich nikdo pořádně neváží. Chtějí proto dokázat mužům, že se jim vyrovnají ve všem – i ve fyzické práci a v boji. Pod vedením Vlasty se pustí do práce, která jim jde pěkně od ruky. Že by emancipace přišla […]

Na kopci nad řekou Dunaj se tyčí masivní zdi starého hradu. Kočár, kterým přijíždí Karel IV., teprve devatenáctiletý moravský markrabě, drncá po cestě. „Už abychom dojeli nahoru,“ pohlédne dychtivě do výšky na malou kamennou tečku. Těší se na další diplomatické zkušenosti. Visegrád je jeho úplně první státnickou reprezentační cestou…   Proti českému králi Janovi Lucemburskému (1296–1346) a jeho synovi ostře vystupuje římský císař Ludvík Bavor (1282–1347), který jim […]

Churram, Akbarův vnuk, který přijme vladařské jméno Šáhdžahán I., se svými mocenskými ambicemi netají. Nechává v roce 1622 zavraždit svého bratra Chusraua (1587–1622), který také usiloval o vládu. „Nic neponechám náhodě,“ rozhodne prozíravě Šáhdžahán I. (1592–1666) a během krvavého masakru se zbaví i dvou bratranců a dvou synovců. „Bylo pak krutou ironií, že nebezpečí, z […]

Vítězem boje o moc mezi čtyřmi Šáhdžahánovými syny v Mughalské říši v Indii se roku 1658 stává Aurangzéb. Stejně jako ostatní bratři, i on za otcovy vlády dostane do správy jednu z provincií, aby se seznámil s uměním vládnout. Panuje jako místokrál v Dakšinu. Císař Aurangzéb (1618‒1707) pořádá trestné výpravy s cílem dobýt i dva dosud samostatné […]