Otta I. Veliký se 2. února 962 v bazilice Sv. Petra v Římě nechává papežem Janem XII. korunovat císařem Svaté říše římské. Na hlavu mu tehdy posadí zbrusu novou korunu, alespoň to se domnívají historikové.

Někteří ale datují vznik říšské koruny až do roku 1027, kdy se s ní nechal korunovat Konrád II. Sálský (kolem 990–1039).

Ať už se římská říšská koruna zrodila v roce 962 nebo o více než půlstoletí později, jisté je, že se jednalo o putovní klenot. Místa svého uložení mění vícekrát.

Středověcí umělci proto vyrobí nákladné cestovní pouzdro a klenoty se stěhují tam, kde zrovna císař pobývá.

Bezpečné uložiště

V roce 1350 se klenoty dokonce dostávají do Čech. Nechává je sem z Mnichova převézt Karel IV. (1316-1378). Uschová je v chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Hrad Karlštejn staví právě kvůli jejich bezpečnému uložení. Každý rok první neděli po Velikonocích si lidé mohou klenoty prohlédnout.

Výstava na Dobytčím trhu

Poslouží k tomu kaple Božího těla na pražském Dobytčím trhu (dnešní Karlovo náměstí). Karlův syn Zikmund Lucemburský (1368-1437) se ale bojí husitů, a proto je v roce 1421 odveze nejdříve do Visegrádu v Uhrách a potom roku 1424 do Norimberka. On sám už korunu na rozdíl od svých předchůdců pravidelně nenosí.

Klíče jsou na hradě

Původně byl Karlštejn určen k ochraně říšských korunovačních klenotů, později sem byly uloženy klenoty české. Jak byly na Karlštejně zabezpečeny? Ukládaly se do výklenku nad oltářem v kapli svatého Kříže, který uzavíral pomocí zlacené mříže.

Navíc ještě část kaple s výklenkem dělila od ostatního prostoru jiná mříž. Kaple se zamykala a zapečetila. Klíče od ní zůstávaly uloženy na Pražském hradě v místnosti se zemskými deskami.

Putovala jedině s ozbrojeným doprovodem

Odemykání kaple ale šlo ztuha a většinou při něm musel pomáhat zámečník. Převoz prováděl purkrabí na příkaz krále. Koruna z Karlštejna putovala na Pražský hrad jen výjimečně, většinou kvůli korunovaci. Nechyběl přitom ozbrojený doprovod střelců.