Zoufalý Vladislav Jagellonský už neví kudy kam. Českou zemi získal v zoufalém stavu. Dluží, kam se podívá a nemá už, co by prodal nebo zastavil. Pravda, je tu ještě jedna cennost.
Jenže královskou korunu přece zastavit nemůže, to by bylo proti slibu Svatému otci a samotnému Bohu! A tak, když přijede do Čech, raději obrací každý groš.
Korunovační klenoty jsou symboly státnosti. Ovšem jejich osudu jsou někdy pohnuté. Putují z místa na místo, stávají se terčem zájmu zlodějů a jejich cena tváří v tvář dluhům dokonce může dokonce někoho ponoukat k tomu, aby je zastavil.
![Karel IV. nechá vyrobit korunovační klenot. Nechybělo mnoho a nákladnou vzácnost by potkal dramatický osud.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/01/800px-charles-iv-john-ocko-votive-picture-fragment-768x1142.jpg)
Užívání jenom při korunovaci
Papež Klement VI. (1291–1352) vydává 6. května 1346 bulu, ve které říká, že koruna zhotovená na příkaz Karla IV. má „spočinout na hlavě sv. Václava v pražské chrámu sv. Víta“.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Zapovídá navíc její ukradení, zastavení nebo prodání a určuje i trest pro toho, kdo se takovou ohavnost pokusí provést – vyloučení z církve. 2. září 1347 korunuje pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic (1297–1364) Karla IV. českým králem.
Podle Karla mají být korunováni jeho klenotem i všichni nástupci na českém trůně. Ovšem korunu mají „užívat jen v den své korunovace a týž den ji uložit na noc do pražské sakristie pod trestem vyobcování z církve,“ jak určuje sám Svatý otec.
![Z příkazu Svatého otce Klementa VI. má koruna putovat na hlavu svatého Václava v katedrále svatého Víta.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/01/papa-clemens-sextus.jpg)
Král porušil řád
Koruna se skutečně ocitá na lebce sv. Václava, která se nachází v relikviářové bustě ze zlaceného stříbra uložené ve svatovítské kapitule.
V soupisu inventáře pražské katedrály se v roce 1387 objevuje jako „corona sancti Wenceslai,“ tedy koruna svatého Václava. Nějakou dobu zůstává v jejím inventáři, ale zřejmě už Václav IV. (1361–1419) ji nechává převézt na hrad Karlštejn.
V roce 1420 bere český král Zikmund Lucemburský krátce po své korunovaci klenoty a odjíždí s nimi pryč. V červnu příštího roku mu na čáslavském sněmu šlechta a měšťané vyčítají, že klenot „vyvezl z království proti všemu řádu“.
Zpátky ji vrátí až v roce 1436 a koruna znovu skončí na Karlštejně. Po smrti Jiřího z Poděbrad (1420–1471), ale nastávají pro šperk krušnější časy.
![Vladislav Jagellonský neví, co má dělat. Slíbil, že koruna nikdy nebude putovat z jeho rukou. Jenže co si počít s obřím deficitem...](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/01/vladislaus-ii-of-bohemia-and-hungary.jpg)
Nikdo nic nechce platit
Nový král Vladislav Jagellonský (1456–1516) se v roce 1471 při svém nástupu na trůn zavazuje, že korunu a další zemské klenoty nesvěří nikomu bez porady s pány a rytíři Českého království a pražských měst.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Jenže trápí ho dluhy po jeho předchůdci. V podstatě se dostává na práh bankrotu. Katolíci totiž nechtějí platit dluhy po kacíři, za kterého Jiřího z Poděbrad považují. Města nic platit nemohou, ještě se nevzpamatovala z následků husitských válek.
![Svatováclavská koruna se naštěstí nestane zástavou za velké dluhy.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/01/copycrownbohemia.jpg)
Panovník na prahu bankrotu
V roce 1473 je situace krizová. Nechybí mnoho k tomu, aby Vladislav korunu zastavil, ale naštěstí má stále na paměti papežskou listinu i svůj slib.
Svým šlechtickým věřitelům předává správu zemských financí a v jejich rukou je i velká část majetku včetně královských hradů. Dluhy zůstávají i po Vladislavově smrti, ale koruna je naštěstí v rukou jeho syna Ludvíka Jagellonského (1506–1526).