„Číňané se po vykonání potřeby nemyjí, utírají se papírem,“ líčí pozoruhodný čínský zvyk jeden arabský cestovatel v 9. století.

V době středověku, kdy Evropané lijí obsah svých nočníků jednoduše na ulici a hygieně moc nedají, se zjemnělí Číňané opatrně čistí sametově hebkým rýžovým papírem.

„Pro císařský dvůr produkovala speciální a licencovaná papírnická dílna ročně více než tři čtvrtě milionů archů,“ popisuje Vlastimil Vondruška situaci v Číně kolem roku 600. Jedná se o heboučký, ale přitom docela levný papír vyráběný z rýžové slámy.

Mladá čínská dvorní dáma se odebere na toaletu se zásobou jemňoučkých archů. Má jich opravdu velký stoh. Po použití toalety se několik minut věnuje důkladné očistě svého vznešeného pozadí.

Teprve když je úplně bez poskvrnky, skončí se svým rituálem… Historici předpokládají, že větší část spotřeby papíru tehdy zřejmě připadala na dámy, které tvořily větší část čínského dvora. Ve 14. století už se zde papír vyrábí masově.

Například v roce 1393 má v době vlády dynastie Ming (1368-1644) císařský dvůr doloženou spotřebu 720 000 listů ročně, navíc ještě 15 000 listů speciálního parfémovaného papíru přímo pro rodinu císaře Chung-wu (1328–1398).

K utření se hodí staré noviny

Když německý vynálezce Johannes Gutenberg (1397/1400–1468) představí v roce 1450 svůj vynález knihtisku, začíná se v Evropě ve větším měřítku vyrábět papír.

„S určitou mírou nadsázky lze říci, že Gutenbergův vynález se zasloužil kromě jiného o výrazné zlepšení hygieny na toaletách,“ vysvětluje Vondruška. Ovšem nepoužívají se samozřejmě čisté listy, ale výhradně starý papír.

Prázdné archy jsou totiž velice drahým a nedostatkovým zbožím. Až v průběhu 17. století se papír více rozšiřuje mezi lidi a tisknou se i první noviny, které se po přečtení dají použít na toaletě.

Nejčastějším prostředkem k utírání zůstávají v Evropě až do poloviny 19. století.

Napouští ho léčivou esencí

Joseph Cayetty, majitel továrny na papír v americkém New Jersey, přichází v roce 1857 s novým výrobkem. Jeho zákazníkům se tehdy dostává do rukou úplně první toaletní papír. Sám Cayetty svůj výrobek nazývá léčivým papírem.

I když má jen jeden účel použití, nechává ho napouštět léčivou esencí. Papír se prodává skládaný v balíčcích po 50 kusech. Na každém listu je vytištěno Cayettovo jméno. Reklama se výrobci hodí, ať už je kdekoliv a zdá se, že právě tady funguje dokonale.

Zadek jako v peřince

S rolemi toaletního papíru se jako první vytasí anglická firma British Perforated Paper Company v roce 1880. „Počítáme s ním hlavně pro holiče, aby si měli kde otírat použité břitvy,“ zamýšlí vedení firmy.

Jenže brzy se rozkřikne, že je opravdu kvalitní a jemný a díky tomu se začíná používat i na toaletách. Nemá ale zatím ještě perforaci (zoubkování) snadné odtrhávání jednotlivých dílků.

Když proto člověk potřebuje kousek pro svoje potřeby, nezbude mu, než vytáhnout část role, přehnout ji a odškubnout podle hrany zásobníku.

S prvními perforovanými papíry se lidé setkávají na samém konci 19. století, patent na něj přitom už od roku 1871 vlastní Američan Seth Wheeler. K další důležité změně dochází v roce 1942, kdy anglická firma St.

Andrew´s Paper Mill představí dvouvrstvý toaletní papír. Ten by sice v dnešní konkurenci neobstál, přesto lidem nabízí do té doby nevídaný komfort.