Bohém Petr Brandl má obrovský talent a stává se v době baroka velmi žádaným malířem. Zároveň si ale nedokáže odříct žádné radovánky. Ty ho pochopitelně stojí spoustu peněz.
Petr Brandl (1668–1735) se moc rád se obléká, nechává si například podšívat obleky pravým brabantským hedvábím, potrpí si na klobouky se zlatým prýmkem, drahé kožešinové čepice a nedá ani ránu bez kvalitních rukavic, napodobuje tak život šlechty.
Za obleky ale neplatí.
Miluje pití i ženy
Nade vše miluje také dobré jídlo, pití a ženy (neobejde se bez afrodiziak). Trápí ho žaludeční problémy a přibývají proto i výdaje za léky. V roce 1725 dojde situace tak daleko, že Brandl uteče ze svého pražského bytu, aniž by zaplatil nájemné. O tři roky později ho v Hradci Králové kvůli dluhům dokonce zatknou.
Zemřel chudý
Domácí vězení mu ale nepomůže zlepšit platební morálku. Všechno, co vydělá, okamžitě utratí. Když roku 1735 umírá v Kutné Hoře, v městské úmrtní matrice se objeví záznam, že svými obrazy sice vydělal tisíce zlatých, ale přesto zemřel chudý.
