Jedna z největších hvězd renesanční vědy náhle umírá po podivné hostině v Praze. Dánský astronom Tycho Brahe prý několik hodin nevstane od stolu, aby neurazil svého hostitele. Krátce nato přicházejí nesnesitelné bolesti a po jedenácti dnech agonie vědec umírá.

Jenže kolem jeho smrti se po staletí šíří temné spekulace o otravě, tajných alchymistických pokusech i možné vraždě. Moderní věda nyní odhaluje nové stopy a některé z nich překvapují i historiky.

Píše se říjen roku 1601 a Tycho Brahe (1546-1601) sedí na slavnostní hostině u dvora císaře Rudolfa II. v Praze. Podle dobových svědectví během dlouhého hodování nevstane od stolu, protože etiketa tehdejší šlechty něco takového téměř zakazuje.

Astronom však nutně potřebuje odejít na toaletu. Když hostina konečně končí, jeho stav se rychle zhoršuje. Dostavují se prudké bolesti břicha a problémy s močením.

O jedenáct dní později umírá. Už tehdy se šeptá, že ho zabil „prasklý močový měchýř“. Dánský historik medicíny Jens Vellev ale upozorňuje:

„Příběh o smrti kvůli zadržování moči je spíše dobová interpretace než jistota.“ Moderní lékaři dnes častěji mluví o selhání ledvin, infekci močových cest nebo zvětšené prostatě.

Co ukázala exhumace

Jenže kolem Braheho smrti se velmi brzy začínají rojit mnohem temnější teorie.

Podezření padá dokonce i na jeho slavného asistenta Johannese Keplera (1571-1630), který po astronomově smrti získává přístup k jeho unikátním pozorováním hvězdné oblohy.

Jiní ukazují na dánský královský dvůr nebo na samotného Braheho, jenž se intenzivně věnuje alchymii a experimentům s rtutí. Právě rtuť se dlouho považuje za klíč k celé záhadě.

Když je Brahe v roce 2010 znovu exhumován v pražském chrámu Matky Boží před Týnem, vědci očekávají senzaci. Dánský chemik Kaare Lund Rasmussen však po analýze vlasů, kostí a zubů oznamuje:

„Koncentrace rtuti nebyla dostatečně vysoká, aby způsobila smrt.“ Tím se jedna z nejslavnějších teorií hroutí.

Hodně marodil

Záhada ale úplně nemizí. Naopak. Moderní výzkumy ukazují, že Brahe trpěl řadou zdravotních problémů spojených s bohatým životním stylem. Analýza kostí odhaluje známky obezity i chronických nemocí.

Navíc je známo, že astronom experimentuje s léčivými elixíry a chemickými látkami, jejichž účinky tehdejší věda nechápe. „Tycho Brahe byl nejen astronom, ale také posedlý alchymista,“ připomínají současní badatelé.

Právě v tom možná spočívá největší ironie jeho smrti. Muž, který celý život zkoumá pohyb hvězd a snaží se proniknout do tajemství vesmíru, nakonec po více než čtyřech stoletích sám zůstává jednou z největších historických záhad.