Skip to content
reklama

Česká příjmení zavedla Marie Terezie

Příjmení vznikají od 14. do 18. století nejdříve u šlechty, později i u měšťanů a sedláků. Habsburská panovnice Marie Terezie roku 1780 zavádí neměnnost příjmení.

Osvícenou vládkyni Marii Terezii (1717–1780) Vede ji k tomu především nutnost lidi evidovat, a to hlavně kvůli placení daní. Její pokladna totiž často zela prázdnotou, a tak panovnice hledala zdroje, jak ji naplnit.

Marie Terezie chce lidi evidovat kvůli příjmům do státní kasy. FOTO: Oktobersonne/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Měšťané se rozlišují více

Podle čeho se lidé nazývali? Časté bylo označení podle otce (např. Jan Martinův). Měšťané se mezi sebou rozlišovali místem původu i zaměstnáním více než vesničané, proto se hodně užívalo označení řemesel (Václav Platnýř) nebo Martin Záblatský (ze Záblatí).

Svoji roli sehrála i podoba, fyzické a duševní vlastnosti svých nositelů (Černý, Malý, Pokorný).

blank
Lidé získávali svá jména třeba podle řemesel, která vykonávali – v tomto případě ševcoviny. FOTO: pxhere

Novost jako významný znak

Někdy vznikala příjmení také na základě příhody, jejímž účastníkem se nositel jména stal. Třeba Vyskočil podle toho, že při hospodské rvačce raději vyskočil z okna, než aby schytal nějakou dobře mířenou ránu… Významným odlišovacím znakem člověka byla novost, proto když Čech přišel někam do uzavřené skupiny, získal naše nejčastější příjmení Novák.

Foto: Creative Commons, pxhere, FOTO: Jean-Étienne Liotard, Public domain
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články