Skip to content
reklama

Zásobárna mateřského mléka: Proč kojná nesměla jít spát?

Malé miminko se přitiskne k ženinu prsu. Co na tom, že není jeho vlastní matkou, mléka má dost. Povolání kojná se objevuje už v antických dobách a přetrvává až do počátku 20. století.

U výše postavených dam se stává naprosto běžné, že novorozence přenechají své kojné. Svoji dárkyni mateřského mléka tak mají i budoucí králové. Tato práce klade na ženu překvapivě velké nároky. „Správná kojná má mít spaní v nenávisti,“ píše jedna osvětová brožurka z 19. století. Proč?

„Aby mohla dítě kdykoli nakrmit,“ dodává text lakonicky.

Maličký francouzský král Ludvík XIV. se svojí kojnou. FOTO: Charles Beaubrun/Creative Commons/Public domain

Náročné požadavky

Tím ovšem požadavky na ni vůbec nekončí: „Musí bedlivý pozor dávati, když dítě zvedá a pokládá, aby je kvůli své neopatrnosti neuhodila. Smědé barvy by býti měla, veliké a široké žíly, široké prsy a veliké a ne masité ani měkké ani slabé by je mít neměla, než plné žil, aby byly“. Tak zaručí dítěti dostatek kvalitní výživy.

blank
Portrét vévody z Bretaně (stojící) a vévody z Anjou, budoucího Ludvíka XV., s jejich ošetřovatelkou (kojnou) Marií-Madeleine Mercierovou, kolem roku 1711, olej na plátně od Françoise de Troy. Soukromá sbírka. FOTO: François de Troy/Creative Commons/Public domain

Krmení čtyřikrát za den

Také její mléko nesmí být ani řídké, ani příliš husté, musí mít dobrou chuť a vůni a bílou barvu. Lékař, který je autorem textu, si myslí, že kojná by měla dítě krmit čtyřikrát denně. To považuje za optimální frekvenci.

Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: Nadar/Creative Commons/Public domain
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Zajímavosti
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články