„Je to lakomec,“ šeptají si za zády českého krále Jiřího z Poděbrad lidé v jeho okolí. Panovníkovi, který obrací každý groš, to ovšem nebrání v tom, aby si půjčoval. Dluhy, za které by se dalo koupit osm českých měst velikosti tehdejšího středočeského Kolína, splácejí jeho následovníci. Hospodářství je po skončení husitských válek rozbité. Zahraniční obchod, […]
„Trváme na svém, českým arcibiskupem bude Jan Rokycana,“ prohlásí roku 1436 plešatý mužík s kulatým dobromyslným obličejem. Ačkoli zjev Hynce Ptáčka z Pirkštejna budí úsměvy, sotva promluví, šíří kolem sebe obrovské charisma. Mazanému kališníkovi se zatajeným dechem naslouchají i zapřisáhlí katolíci. „Raději chtěl být první mezi kacíři, než prostřední mezi katolíky,“ přesně vystihuje ve 40. […]
„Ještě že mám svého švagra,“ povzdychne si roku 1467 český král Jiří z Poděbrad, když zaklapnou dveře komnaty za jeho příbuzným. Věrnost panovníkovi není mezi českou šlechtou samozřejmostí. Proto také král dokáže chování svého zetě jaksepatří ocenit. Postoupí mu důležitou funkci v zemské samosprávě. Když si Johana z Rožmitálu (asi 1430 – 1475) bere roku […]
Úžasem zcela oněměli. Jak ten kacíř dokáže mluvit?! S klidem by mohl konkurovat největším teologům své doby. Mistr Jan Rokycana v polovině ledna 1433 obhajuje před basilejským koncilem právo Čechů na přijímání podobojí. Svou výřečností, pohotovostí, ba i vtipem všechny přítomné ohromí. Jeho oponent Jan Stojković z Dubrovníku bude na odpověď potřebovat celých 11 dní! […]
Narodil se jako Jiřík z Kunštátu a Poděbrad a neměl vůbec předpoklady na to, aby se stal králem. Nepocházel z žádného významného rodu, ale přesto vládl českým zemím. Jak se dostal k trůnu a jak málo stačilo, aby založil středověkou Evropskou unii? Také místo narození je dosud zahaleno tajemstvím. Spatřil světlo světa v Poděbradech nebo […]
Mezi 46 voliči, kteří v roce 1440 vybírají na český trůn Albrechta Bavorského, nechybí 20letý šlechtic Jiří z Poděbrad. Nerozumí tomu, když vévoda nabízenou korunu odmítá. On by ji bral okamžitě. Sám si ale bude muset počkat 18 let… Zemský správce Jiří z Poděbrad (1420–1471) se nervózně prochází komnatou. V duchu hledá ta nejvhodnější slova. Písař již netrpělivě čeká […]
„Ještě že mám svého švagra,“ povzdychne si roku 1467 český král Jiří z Poděbrad, když zaklapnou dveře komnaty za jeho příbuzným. Věrnost panovníkovi není mezi českou šlechtou samozřejmostí. Proto také král dokáže chování svého zetě jaksepatří ocenit. Postoupí mu důležitou funkci v zemské samosprávě. Když si Johana z Rožmitálu (asi 1430 – 1475) bere roku 1450 tehdy již […]
Dne 7. září roku 1453 „byl v Praze na Starém Městě sťat pod pranýřem urozený a vážený rytíř pan Jan Smiřický, který měl v držení Roudnici a panství roudnické, a byl pohřben ve špitálu u mostu,“ zmiňují se Staré letopisy české. Zrádce byl potrestán tak rychle, že se ani nestihl rozloučit s rodinou. Když v dubnu roku 1420 vyráží […]
Nikdo dodnes přesně neví, kdo panoš Jaroslav vlastně byl! Například historik Rudolf Urbánek (1877–1962) soudí, že pochází z rodu Písklat z Jaroslavi u Chocně, jiní jméno považují za křestní. František Palacký (1798–1876) si myslí, že je panošem samotného vedoucího výpravy, Albrechta Kostky z Postupic (1449–1477). Jedno je jisté, nevzdělanec by se nemohl zúčastnit tak významné královské mise, jakým […]
Třeskot mečů, řev raněných. Hořící vozové hradby. Mezi tím se bije o holý život teprve 14letý mladík. Ve své době není nízký věk pro zařazení do bitevních šiků zvláštní. Je neděle 30. května 1434 a budoucí panovník Jiří z Poděbrad zažívá chvíle, které jej poznamenají na celý život. Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad drží poprvé v náručí svého synka Jiříka […]
Brněnští měšťané táhnou ulicí snop slámy. „Máme krále doška,“ vykřikují a ušklíbají se. Posmívají se panovníkovi kvůli tomu, že je prý nemanželského původu. Otevřeně dávají najevo svoje opovržení. Jiřího z Poděbrad tím ale z klidu nevyvedou. Snop slámy, došek, který se používá jako krytina na střechu, symbolizuje člověka nemanželského původu. Když Brňáci vláčí ulicemi svého města slámu […]
„Mám se jak nebožtička, že je div, že nezoufám,“ stěžuje si v jednom z mnoha dopisů Perchta z Rožmberka svému otci a bratrům. Trpí hladem a zimou. Dokonce proto v jednom z dopisů bratrovi žádá svého sourozence o peřinu. Perchta (1429–1476), dcera Oldřicha II. z Rožmberka (1403–1462), je krásná i chytrá. „Nechci ho,“ brání se v roce 1449, když se rodina rozhodne […]
Praha si na konci září roku 1457 okamžitě zamiluje bledého sedmnáctiletého chlapce. Občané se utěšují nadějí, že král Ladislav vnese do jejich rozhádané země konečně klid. Jenže mladík není ve skutečnosti tak nevinný, jak se na první pohled zdá. Kacířské Čechy chce dostat pod svou moc. 29. září 1457 projíždí český král Ladislav Pohrobek (1440–1457) […]
Když v roce 1449 zemře Kunhuta ze Šternberka, první žena budoucího českého krále Jiřího z Poděbrad, vůdce kališníků se začne poohlížet po nové manželce. Jeho volba padne na Johanu z Rožmitálu. Ukáže se, že to byl velmi dobrý diplomatický tah. Jiří z Poděbrad (1420–1471) hledá především nevlastní matku pro své děti, o které se nemá čas starat. Při […]
