„Vysvoboď mne od těchto zlých lidí a budeš míti zásluhu, jako bys duši z očistce vysvobodil,“ žádá Perchta jednoho ze svých bratrů. Ubohá žena netuší, že nenalezne svůj klid ani po smrti. Rodové hrady a zámky bude obcházet její duch! „Ne,“ vykřikne Perchta (1429–1476), dcera Oldřicha II. z Rožmberka (1403–1462), když ji v roce 1449 chtějí provdat za Jana […]
Nálada na pražské Staroměstské radnici je v březnu 1458 napjatá. Katoličtí páni se v kanceláři purkmistra už několik hodin hádají, zdali Jiřího z Poděbrad zvolit, či nezvolit českým králem. Neshody dojdou tak daleko, že Hazmburk s Rožmberkem na sebe vytáhnou meče. Pak ale zastánci Poděbrada odpůrce přesvědčí. Dolní lem kroužkové zbroje sice ještě tahá po zemi […]
Jaké zajímavé historické události připadají na duben? Připravili jsme pro vás tento výběr. 2. 4. 1453: Evropský štít Před hradbami Konstantinopole se objevují první Osmané. „Všechny mosty strhněte a brány zatlučte!“ velí byzantský císař Konstantin XI. (1404–1453) v očekávání nejhoršího. A to skutečně přijde. Na 100 tisíc osmanských jednotek město do osmi týdnů dobude. Zanikne tak […]
Padesátiletý muž se širokou tváří lemovanou hustým knírem s vlasy splývajícími na ramena, se už sotva pohybuje. „Na koni jezdit nemohu, nevylezl bych na něj,“ odmítá pozvání cestovat kamkoli mimo české země, a tak na sklonku svého života tráví většinu času doma. Celkem 165 centimetrů vysoký Jiří z Poděbrad právě přijímá posla, který mu má předat vzkaz od jeho švagra Zdeňka ze Šternberka (asi […]
„Sekera byla konečně přiložena ke kořeni pohoršení,“ prohlásí Svatý otec Pavel II., když 23. prosince 1466 uvalí klatbu na českého krále Jiříka z Poděbrad. Jenže chybí někdo, kdo by onou sekerou, tedy křižáckou výpravou, odbojného kacíře přivedl zpátky k poslušnosti… „To by bylo, abych si s tím kacířem neporadil,“ přemítá papež Pavel II. (1417–1471) po svém nástupu na […]
„Potom v tom čase zjevil se nám bratr Paleček a my s ním rádi se seznámili, abychom se s ním potěšili,“ líčí spis tzv. Sepsání malé strany z roku 1523, kde se zmiňují různá příkoří, kterými trpěla Jednota bratrská. Za popisem věznění a propouštění členů Jednoty bratrské následuje zmínka o Palečkovi. Řada historiků proto usuzuje, že se […]
Stará místní kronika tvrdí, že velké G ve znaku Hradce Králové značí počáteční písmeno jména Girzik, tedy Jiřík. Město tak zdůrazňuje své spojení s českým králem Jiřím z Poděbrad (1420 – 1471). „Jenže na některých středověkých pečetích se objevovala různě rozestavěná písmena, z nichž se skládalo jméno města: Gradec. Na jedné staré pečeti pak bylo písmeno G samotné,“ připomíná heraldik Jiří Louda. Písmenko, které drží v tlapách český […]
„Kacíř. Nyní mne nazývá kacířem. Ještě před pár lety ale stál na mé straně,“ kroutí nechápavě Jiří z Poděbrad nad změnou názoru svého bývalého rádce Martina Maira. Musí si ale zvyknou, že za mocenský vliv se dá koupit každý. A z papežské kurie určitě poteče víc peněz, než z Čech, které se ještě pořádně nevzpamatovaly z husitských válek. Německý právník a humanista Martin Mair (†1481) se u v dobách […]
Mladá žena s břichem, které jasně dává na vědomí její požehnaný stav, běhá kolem plotny. Do toho dává pozor na drobotinu, která si hraje v rohu světnice. Zanedlouho se vrátí manžel Jiří domů a večeře musí být na stole. A na služebnictvo se nedá nikdy stoprocentně spolehnout. Kališník Jiří z Poděbrad (1420–1471), mladý chráněnec zemského […]
„Je to lakomec,“ šeptají si za zády českého krále Jiřího z Poděbrad lidé v jeho okolí. Panovníkovi, který obrací každý groš, to ovšem nebrání v tom, aby si půjčoval. Dluhy, za které by se dalo koupit osm českých měst velikosti tehdejšího středočeského Kolína, splácejí jeho následovníci. Hospodářství je po skončení husitských válek rozbité. Zahraniční obchod, […]
„Trváme na svém, českým arcibiskupem bude Jan Rokycana,“ prohlásí roku 1436 plešatý mužík s kulatým dobromyslným obličejem. Ačkoli zjev Hynce Ptáčka z Pirkštejna budí úsměvy, sotva promluví, šíří kolem sebe obrovské charisma. Mazanému kališníkovi se zatajeným dechem naslouchají i zapřisáhlí katolíci. „Raději chtěl být první mezi kacíři, než prostřední mezi katolíky,“ přesně vystihuje ve 40. […]
„Ještě že mám svého švagra,“ povzdychne si roku 1467 český král Jiří z Poděbrad, když zaklapnou dveře komnaty za jeho příbuzným. Věrnost panovníkovi není mezi českou šlechtou samozřejmostí. Proto také král dokáže chování svého zetě jaksepatří ocenit. Postoupí mu důležitou funkci v zemské samosprávě. Když si Johana z Rožmitálu (asi 1430 – 1475) bere roku […]
Úžasem zcela oněměli. Jak ten kacíř dokáže mluvit?! S klidem by mohl konkurovat největším teologům své doby. Mistr Jan Rokycana v polovině ledna 1433 obhajuje před basilejským koncilem právo Čechů na přijímání podobojí. Svou výřečností, pohotovostí, ba i vtipem všechny přítomné ohromí. Jeho oponent Jan Stojković z Dubrovníku bude na odpověď potřebovat celých 11 dní! […]
Narodil se jako Jiřík z Kunštátu a Poděbrad a neměl vůbec předpoklady na to, aby se stal králem. Nepocházel z žádného významného rodu, ale přesto vládl českým zemím. Jak se dostal k trůnu a jak málo stačilo, aby založil středověkou Evropskou unii? Také místo narození je dosud zahaleno tajemstvím. Spatřil světlo světa v Poděbradech nebo […]
Navštivte také naše další internetové projekty: