Stará místní kronika tvrdí, že velké G ve znaku Hradce Králové značí počáteční písmeno jména Girzik, tedy Jiřík. Město tak zdůrazňuje své spojení s českým králem Jiřím z Poděbrad (1420 – 1471). „Jenže na některých středověkých pečetích se objevovala různě rozestavěná písmena, z nichž se skládalo jméno města: Gradec. Na jedné staré pečeti pak bylo písmeno G samotné,“ připomíná heraldik Jiří Louda. Písmenko, které drží v tlapách český […]
„Kacíř. Nyní mne nazývá kacířem. Ještě před pár lety ale stál na mé straně,“ kroutí nechápavě Jiří z Poděbrad nad změnou názoru svého bývalého rádce Martina Maira. Musí si ale zvyknou, že za mocenský vliv se dá koupit každý. A z papežské kurie určitě poteče víc peněz, než z Čech, které se ještě pořádně nevzpamatovaly z husitských válek. Německý právník a humanista Martin Mair (†1481) se u v dobách […]
Mladá žena s břichem, které jasně dává na vědomí její požehnaný stav, běhá kolem plotny. Do toho dává pozor na drobotinu, která si hraje v rohu světnice. Zanedlouho se vrátí manžel Jiří domů a večeře musí být na stole. A na služebnictvo se nedá nikdy stoprocentně spolehnout. Kališník Jiří z Poděbrad (1420–1471), mladý chráněnec zemského […]
„Je to lakomec,“ šeptají si za zády českého krále Jiřího z Poděbrad lidé v jeho okolí. Panovníkovi, který obrací každý groš, to ovšem nebrání v tom, aby si půjčoval. Dluhy, za které by se dalo koupit osm českých měst velikosti tehdejšího středočeského Kolína, splácejí jeho následovníci. Hospodářství je po skončení husitských válek rozbité. Zahraniční obchod, […]
„Trváme na svém, českým arcibiskupem bude Jan Rokycana,“ prohlásí roku 1436 plešatý mužík s kulatým dobromyslným obličejem. Ačkoli zjev Hynce Ptáčka z Pirkštejna budí úsměvy, sotva promluví, šíří kolem sebe obrovské charisma. Mazanému kališníkovi se zatajeným dechem naslouchají i zapřisáhlí katolíci. „Raději chtěl být první mezi kacíři, než prostřední mezi katolíky,“ přesně vystihuje ve 40. […]
„Ještě že mám svého švagra,“ povzdychne si roku 1467 český král Jiří z Poděbrad, když zaklapnou dveře komnaty za jeho příbuzným. Věrnost panovníkovi není mezi českou šlechtou samozřejmostí. Proto také král dokáže chování svého zetě jaksepatří ocenit. Postoupí mu důležitou funkci v zemské samosprávě. Když si Johana z Rožmitálu (asi 1430 – 1475) bere roku […]
Úžasem zcela oněměli. Jak ten kacíř dokáže mluvit?! S klidem by mohl konkurovat největším teologům své doby. Mistr Jan Rokycana v polovině ledna 1433 obhajuje před basilejským koncilem právo Čechů na přijímání podobojí. Svou výřečností, pohotovostí, ba i vtipem všechny přítomné ohromí. Jeho oponent Jan Stojković z Dubrovníku bude na odpověď potřebovat celých 11 dní! […]
Narodil se jako Jiřík z Kunštátu a Poděbrad a neměl vůbec předpoklady na to, aby se stal králem. Nepocházel z žádného významného rodu, ale přesto vládl českým zemím. Jak se dostal k trůnu a jak málo stačilo, aby založil středověkou Evropskou unii? Také místo narození je dosud zahaleno tajemstvím. Spatřil světlo světa v Poděbradech nebo […]
Mezi 46 voliči, kteří v roce 1440 vybírají na český trůn Albrechta Bavorského, nechybí 20letý šlechtic Jiří z Poděbrad. Nerozumí tomu, když vévoda nabízenou korunu odmítá. On by ji bral okamžitě. Sám si ale bude muset počkat 18 let… Zemský správce Jiří z Poděbrad (1420–1471) se nervózně prochází komnatou. V duchu hledá ta nejvhodnější slova. Písař již netrpělivě čeká […]
„Ještě že mám svého švagra,“ povzdychne si roku 1467 český král Jiří z Poděbrad, když zaklapnou dveře komnaty za jeho příbuzným. Věrnost panovníkovi není mezi českou šlechtou samozřejmostí. Proto také král dokáže chování svého zetě jaksepatří ocenit. Postoupí mu důležitou funkci v zemské samosprávě. Když si Johana z Rožmitálu (asi 1430 – 1475) bere roku 1450 tehdy již […]
Dne 7. září roku 1453 „byl v Praze na Starém Městě sťat pod pranýřem urozený a vážený rytíř pan Jan Smiřický, který měl v držení Roudnici a panství roudnické, a byl pohřben ve špitálu u mostu,“ zmiňují se Staré letopisy české. Zrádce byl potrestán tak rychle, že se ani nestihl rozloučit s rodinou. Když v dubnu roku 1420 vyráží […]
Nikdo dodnes přesně neví, kdo panoš Jaroslav vlastně byl! Například historik Rudolf Urbánek (1877–1962) soudí, že pochází z rodu Písklat z Jaroslavi u Chocně, jiní jméno považují za křestní. František Palacký (1798–1876) si myslí, že je panošem samotného vedoucího výpravy, Albrechta Kostky z Postupic (1449–1477). Jedno je jisté, nevzdělanec by se nemohl zúčastnit tak významné královské mise, jakým […]
Třeskot mečů, řev raněných. Hořící vozové hradby. Mezi tím se bije o holý život teprve 14letý mladík. Ve své době není nízký věk pro zařazení do bitevních šiků zvláštní. Je neděle 30. května 1434 a budoucí panovník Jiří z Poděbrad zažívá chvíle, které jej poznamenají na celý život. Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad drží poprvé v náručí svého synka Jiříka […]
Brněnští měšťané táhnou ulicí snop slámy. „Máme krále doška,“ vykřikují a ušklíbají se. Posmívají se panovníkovi kvůli tomu, že je prý nemanželského původu. Otevřeně dávají najevo svoje opovržení. Jiřího z Poděbrad tím ale z klidu nevyvedou. Snop slámy, došek, který se používá jako krytina na střechu, symbolizuje člověka nemanželského původu. Když Brňáci vláčí ulicemi svého města slámu […]
