Skip to content

Ženy Jiřího z Poděbrad: Domácí puťku vystřídala ambiciózní vládkyně

Mladá žena s břichem, které jasně dává na vědomí její požehnaný stav, běhá kolem plotny. Do toho dává pozor na drobotinu, která si hraje v rohu světnice. Zanedlouho se vrátí manžel Jiří domů a večeře musí být na stole.

A na služebnictvo se nedá nikdy stoprocentně spolehnout.

Kališník Jiří z Poděbrad (1420–1471), mladý chráněnec zemského hofmistra Hynce Ptáčka z Pirkštejna (kolem 1400–1444), se v roce 1440 stává jedním ze dvou hejtmanů mladoboleslavského kraje. Stojí na prahu raketové politické kariéry.

Už tehdy je po Pirkštejnovi a Aleši ze Šternberka (†1455) třetí nejvýraznější osobností z řad kališníků. Chybí mu už jenom vhodná nevěsta.

Jiří z Poděbrad buduje politickou kariéru a potřebuje mít doma perfektní zázemí.

„Příslušnost k táboru umírněných kališníků potvrdil následujícího roku sňatkem s Kunhutou, dcerou Smila Holického ze Šternberka,“ píše český spisovatel Josef Frais (1946–2013). Dívka pochází z rodu Šternberků, který sympatizuje s vyznavači přijímání pod obojí.

Kunhuta ze Šternberka (1425–1449) „představovala ještě tradiční typ české šlechtičny husitské doby,“ líčí český historik Jaroslav Čechura (*1952).

Kunhuta ze Šternberka je příkladem vzorné matky a manželky.

Rodí jedno dítě za druhým

Jejím úkolem je především starat se o domácnost vůdce kališnického panstva, a to zvládá dokonale. I manželské povinnosti plní příkladně. Svědčí o tom skutečnost, že během osmi let manželství Jiřímu porodí celkem sedm dětí.

Nestarší dcera přichází na svět už krátce po svatbě a její jméno bohužel neznáme. Hned za ní následuje v roce 1442 syn Boček, rok na to Viktorín, v letech 1444–1447 dcera Barbora, roku 1448 syn Jindřich a jako poslední dvojčata, dcery Kateřina a Zdeňka.

Dcera Kateřina se loučí s otcem a nevlastní matkou před svým odchodem do Uher. Bude si brát matyáše Korvína.

Ztrácí dokonalou hospodyni

Manželé sídlí na poděbradském hradě. Kunhuta zde zakládá zde špitál, buduje nadaci na výchovu mládeže, nechává stavět školu, stará se o výchovu vězňů. Teprve někdy v roce 1449 se stěhuje do Prahy, kde Jiří koupil dům U pelikána (dnešní dům č. p.

235 na rohu ulic Jilské a Jalovcové) na Starém Městě. Pohodlí stavby, která je dost velká pro početnou rodinu, ale zároveň i reprezentuje svého majitele, si ovšem dlouho neužije. Umírá už 19. června 1449 krátce po nastěhování a komplikovaném porodu dvojčat.

Jiří v ní ztrácí výbornou hospodyni, která mu poskytovala rodinné zázemí. „Byla všech chudých máti a milovala vše dobré,“ říká o ní nápis na hrobě v Poděbradech.

Jiříkova přísaha s chotí před korunovací. Z Johany se vyklubala velmi ambiciózní žena zasahující do politiky.

Svatba zajistí přízeň katolíků

Už brzy po Kunhutině smrti začíná uvažovat o dalším manželství. Už od roku 1448 ovládá Prahu a snaží se o sjednocení země. Nemá čas zabývat se výchovou svých dětí. Hledá proto ženu, která by se jim stala nevlastní matkou.

Zvolí Johanu z Rožmitálu (kolem 1430–1475), která je sestrou Jaroslava Lva z Rožmitálu (kolem 1425–1486), významného katolického šlechtice. Tím si nakloní katolickou šlechtu. Jak se ale brzy ukáže Johaniny ambice přesahují úlohu strážkyně domácího krbu.

Dokáže se zdatně plést do politiky a manžel s ní většinu svých kroků konzultuje.

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti
Zobrazit více …