„Potom v tom čase zjevil se nám bratr Paleček a my s ním rádi se seznámili, abychom se s ním potěšili,“ líčí spis tzv. Sepsání malé strany z roku 1523, kde se zmiňují různá příkoří, kterými trpěla Jednota bratrská.  

Za popisem věznění a propouštění členů Jednoty bratrské následuje zmínka o Palečkovi. Řada historiků proto usuzuje, že se za členy Jednoty bratrské přimlouval u krále Jiříka z Poděbrad (1420-1471), nebo snad dokonce že sám byl jejím členem.  

Šlechtice hodnotí čarami 

Na Jiříka má velký vliv. „Bratře králi, přímo, přímo! Tobě běží o duši, o lidi, o všecku zemi!“ připomíná králi a rozhodně ho nešetří. Jakmile se mu něco nelíbí, hned mu to na rovinu řekne.

Stejně tvrdý metr má ale i na šlechtice, kteří se vyskytují v králově blízkosti. „Nevysedával bratr Paleček v královské radě zbůhdarma,“ líčí spisovatel Sixt Palma Močidlanský (1569‒1623) ve svém spisku Historia slavná o bratru Palečkovi.

Šašek pozorně naslouchá radám přísedících. Tomu, kdo radí upřímně a správně, k prospěchu poddaných, přisoudí přímou čáru. Ty, kteří mají neupřímné a lstivé řeči, označí pro změnou křivou čárou.

Jakmile královští rádci zjistí, která bije, dávají si před ním pozor na jazyk… 

Poručí servírovat větší ryby  

Paleček si na Jiříkově dvoře vydělá 15 grošů týdně. Většinu platu ale hned rozdá. Obvykle se slituje nad nějakým chudákem, který sám nemá nic a dá mu nějaký ten groš a nejednou i svoje oblečení.

Chudých a slabých se rád zastává, což vypráví i Budapešťský rukopis artikulů Jana Palečka. Jednou mu je líto, že královo služebnictvo, mládenci, dostávají k jídlu jen malé ryby. Sedne si proto k nim. „Neznáte mého bratra?“ ptá se jich.

Dvořané se smějí. „Proč to děláš?“ ptá se král. „Bratře králi, povím ti. Měl jsem bratra rybáře:

utopil se, a tak se těchto ryb ptám, vědí-li co o něm.“ A král se ptá: „A co oni tobě říkají?“ Paleček povídá: „Tak praví, že jsou oni velmi mladé a že o tom nic nevědí, než abych se ptal starejch, které jsou na tvé míse.“ Jiřík pochopí, zastydí se a poručí naservírovat mládencům větší ryby.  

Souboj o víru 

Příběh o rybách ukazuje Palečka jako moudrého šaška, který upozorňuje panovníka na chybu. Šašci byli dokonce i politickou zbraní. Dokazuje to příběh, který vypráví Antonio Bonfini (1427‒1503), historik na uherském dvoře.

Při setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem (1443‒1490) v Olomouci 20. dubna 1469 dojde k souboji šašků.

Najednou se od stolu na hostině zvedne šlechtic Isdengo. „Ať šašci spolu zápasí a rozhodnou, která víra je vznešenější, zda kališnická či katolická,“ prohlásí. Jiřík i Matyáš souhlasí s tím, ať se šašci utkají v rytířském klání.

Králové uklidní situaci

Nejdříve je boj nerozhodný. Najednou ale uherský šašek zvedne českého do výšky a praští s ním o zem. Někdo z Čechů pak podává českému šaškovi ruku, aby vstal. Isdengo mu dá pohlavek, že zasahuje do zápasu.

Málem dojde k hromadné bitce, naštěstí Matyáš a Jiří situaci uklidní. K dohodě panovníků nedojde. V roli českého šaška Paleček zřejmě nebyl. I když nevíme, kdy narodil, tehdy už je v pokročilém věku a do smrti mu zbývá jenom rok.