Anglický cestovatel Fynes Moryson si na začátku 17. století stěžuje na zápach v pražských ulicích. Jejich smrad by prý klidně zahnal Turky, kteří ohrožují Evropu. Hrozná vizitka pro turisty, kteří se touží do českého města vypravit… 1500–1600: Šestichodový oběd za dva groše Návštěvníky zajímá hlavně Pražský hrad, ale město nabízí i jeden evropský unikát: umělé jezero v Královské oboře, zásobované vodní štolou proraženou v roce 1593 na příkaz císaře Rudolfa II. (1552–1612). Prvního […]
„Nazvěme to místo Aquae Pannoniae,“ prohlašují Římané, když se v 1. století n. l. za vlády císaře Claudia se dostanou až na sever dnešního Rakouska. Vytvoří zde novou provincii Panonii a usadí se i v dnešním dolnorakouském Badenu. Už v 15. století patří městečko, pyšnící se 14 sirnými prameny chrlícími vodu teplou kolem 36 °C, k oblíbeným zastávkám […]
„Jestliže mezi námi prodlévala jako živá, nechť tak spočine také jako mrtvá,“ prohlásí o své švagrové Jindřišce císař František I. První protestantka přivdaná ke katolickým Habsburkům dostane privilegium, které dosud nikdo nemá: Jako vyznavačka kalvinismu je pohřbena v císařské hrobce. Rakouský císař František I. (1768–1835) projeví vůči své příbuzné odlišného vyznání obrovskou míru tolerance, což […]
Císařovna Marie Terezie roztrhne dopis s datem 9. září 1946. „Trpím horečkami. Otékají mi nohy. Strašně mě bolí hlava. Krvácím. Už rok nejsem schopen pořádné práce,“ líčí dramaticky hrabě Kounic. „Přehání. Je to přecitlivělý hypochondr,“ pomyslí si znechuceně panovnice o svém nejlepším diplomatovi. Císařovna Marie Terezie (1717–1780) už si zvykla odpouštět svému vyslanci Václavu Antonínu […]
V Petrohradě probíhají v září 1826 oslavy korunovace cara Mikuláše I. Do ruské metropole při té příležitosti přijíždí oficiální rakouská delegace, aby svému spojenci blahopřála. Vzbudí ale nemalé rozpaky. V jejím čele totiž stojí následník císařského trůnu, arcivévoda Ferdinand! Ruské dvorní dámy stěží zadržují smích. Nenápadně se aspoň mezi sebou pošťuchují, když onen podivínský muž […]
Anglický turista Charles Bruney v roce 1780 poznamenává, že Praha je sice překrásné město, ale jenom dokud nevkročíte dovnitř. Jaká nepříjemná překvapení tedy mohou čekat neznalého návštěvníka při výletě do české metropole? Už v roce 1751 v Čechách existuje na dvacet pět silnic vinoucích se od hraničních hor do středu země, z toho k Praze jich směřuje patnáct. Jakmile […]
„My, František I., ujímajíce se vlády prohlašujeme ženy za nejkrásnější ozdobu královského dvora a přejeme si, aby na našem dvoře byly zastoupeny hojněji, než tomu bývalo dříve,“ pronáší po své slavné korunovaci v Remeši 25. ledna 1515 nový francouzský panovník. Ženy se stanou středobodem jeho života. Dvorním dámám bude dokonce navrhovat střih jejich šatů pro zvláštní […]
„Zasypu vás zlatem, když se usadíte v Paříži,“ nabízí francouzský král František I. slavnému sochaři a zlatníkovi Benventuovi Cellinimu. Své sliby plní. Za zlatou slánku se dvěma postavami vyplatí umělci 100 dukátů. Jindy zase neváhá sebrat soše svatého Martina z Tours stříbrnou mříž. František I. (1494–1547) totiž zatoužil po stříbrných soškách božstev, které si chce nechat zhotovit […]
Josef Ressel v roce 1814 studuje na univerzitě ve Vídni, když mu jeho otec, který se živí v Praze jako muzikant po hospodách, přestává posílat peníze. Co teď? Řešení se najde 21letý mladík se dozvídá, že na nově otevřené lesnické akademii v Mariabrunnu u Vídně vypisují stipendia… Vedení akademie sice žádost Josefa Ressel (1793 – 1857) napoprvé odmítne, […]
Roku 1792 vyhlašuje Francie válku habsburskému císaři Františkovi. Francouzi překypují revolučním nadšením a jejich velitelé jsou vojáci ostřílení z bojů. V armádě habsburské monarchie je to naopak. Násilně odvedené vojáky komandují staří důstojníci se zaběhnutými zvyky. Více než válečná strategie a připravenost vojáků je zajímá, mají-li všichni správně zapnuté knoflíky. Josefu Václavu Radeckému (1766-1858), tehdy nadporučíkovi, […]
Pařížská smetánka je na sklonku léta 1806 okouzlena šarmantním rakouským vyslancem Klemensem Metternichem. Zvláště půvabné dámy z nového ambasadora nemohou spustit oči. „Jak jen je pozorný a zábavný…,“ vzdychá brzy i Karolina Muratová, sestra samotného císaře Napoleona. Od ní už je jen krůček k nejdůležitějším informacím o chodu francouzského státu. Metternich (1773–1859) toho umí využít. Napoleon (1769–1821) […]
„Zabezpečit klid v Evropě prosazením spravedlivé rovnováhy,“ takový cíl má Klemens Metternich. Teprve nedávno skončil roku 1815 vídeňský kongres stabilizující Starý kontinent po pádu francouzského císaře Napoleona I. Bonaparta a Metternich chce opět režírovat evropskou politiku. Hlavní roli v uspořádání Evropy chce rakouský ministr zahraničí Klemens Metternich (1773–1859) hrát i v roce 1820. Benátsko a Lombardii mají […]
Až zemře, Vídeň zažije jednu z největších oslav. A to i přes to, že pro obyčejné lidi toho udělá víc než většina panovníků před ním. Řeč je o Josefovi II., muži, který zakáže volné pobíhání psů, nošení korzetů, zavede celostátní policii a jednou z mála věcí, která mu neprojde, je pohřbívání v pytlích místo rakve. Knihy ji líčí jako hluboce zbožnou […]
„Uveďte tajnou policii, tak důležitou a blahodárnou pro zdar státu znovu do pořádku,“ žádá nový císař František I. odvolaného policejního ministra. Jan Antonín Pergen cítí zadostiučinění. Konečně bude moci znovu pokračovat v policejním špehování, které mu Leopold II. znemožnil. Císař Josef II. (1741–1790) chce připravit velkou policejní reformu. „Potřebuji změnit rakouskou vnitřní správu a vy se […]