Nad vybavením některých luxusních sídel zůstává občas obyčejným smrtelníkům rozum stát. A co teprve kdybychom nahlédli hluboko pod některé z nich. Trend budování vlastních bunkrů ale v poslední době už není jen výsadou těch nejbohatších.

Mnoho lidí se shodne, že současná doba je nejistá, a to v různých ohledech. Stoupá mezinárodní napětí, které občas hrozí vyústit v ozbrojený konflikt.

Zejména ve velkých městech bují kriminalita a lidé se přestávají ve svých vlastních příbytcích cítit bezpečně. Registrujeme nebývalé výkyvy počasí, které se projevují zvýšeným výskytem extrémních atmosférických jevů.

Tornáda už dávno nejsou jen raritou známou z amerických filmů, ale realitou i v našich podmínkách. A tak se obyvatelé, především ti, kteří si to mohou dovolit, poohlížejí po možnostech, jak se v případě ohrožení s celou rodinou ukrýt a krizovou situaci přestát. Stoupá poptávka po soukromých úkrytech a podzemních bunkrech.

Úkryt jen pro desetinu z nás

Bývaly doby, kdy takzvanými protiatomovými kryty disponovalo každé město. Úkrytů civilní ochrany kdysi v republice existovalo na šest tisíc, dnes ale jejich síť povážlivě prořídla.

Podle oficiálních údajů je už funkčních krytů pouze 1845 a útočiště jsou schopné nabídnout sotva desetině populace.

Mnoho z nich se za uplynulá desetiletí proměnilo ve sklepy či skladiště nebo prostě jen chátrá a ke svému původnímu účelu jsou naprosto nepoužitelné. A ty, které ještě slouží, navíc nejsou na nutnost rychlého použití vůbec připraveny.

Podle expertů by u většiny z nich trvalo nejméně celý den, než by mohly přijmout první uprchlíky před válkou či živelnou pohromou. Není tak divu, že řada lidí se snaží vybudovat si podobné zázemí použitelné v krizové době na vlastní náklady.

Součástí luxusních rezidencí se tak stále častěji stávají také menší či větší podzemní bunkry.

Luxus na povrchu i pod ním

Technologie stavby využívá různých materiálů. Existují bunkry, tvořené ocelovými tubusy se dvěma silnými plášti vyplněnými kvalitní izolací. Jiné firmy nabízejí pevné železobetonové konstrukce s masivní základovou deskou a stejně tak bytelným stropem.

Specializované společnosti dnes mají nasmlouvané zakázky na rok či dva dopředu. Cena podzemního bunkru je vždy závislá na konkrétních podmínkách.

Standardní malý bunkr schopný ukrýt čtyřčlennou rodinu může vyjít na šest milionů, pro ty největší bunkry už se ale slovo kryt snad ani nehodí.

Nejnáročnější mohou mít rozlohu až 800 čtverečních metrů a majitelé si do nich poručí kromě několika vchodů a nouzových východů také bazén, bowlingovou dráhu nebo vjezd pro pancéřovaná auta.

Někteří majitelé dbají na to, aby i bunkr dosahoval stejných standardů luxusu jako rodinné sídlo na povrchu o několik metrů výš, a to i včetně stejných dlaždiček v koupelnách nebo nábytku na míru.

Kolik času bude potřeba?

Bunkr je možné vybudovat si také svépomocí. Potom zpravidla přijde ke slovu klasická železobetonová konstrukce a majitel jen musí vybrat spolehlivou firmu, schopnou dodat patřičné množství betonu odpovídající kvality a pevnosti.

Ideální je zvolit místo přímo pod domem, s využitím sklepa nebo ještě o úroveň pod ním. K potřebnému účelu je možné přizpůsobit suterénní prostory, ale mnohem lepší je, stane-li se bunkr součástí projektu novostavby a s jeho vybudováním se počítá od začátku.

V ideálním případě má podzemní úkryt vstup přímo z domu, pokud to ale z dispozičních důvodů není možné, lze vybudovat samostatný objekt na pozemku. Podle odborníků by ale doběhová vzdálenost od domu k bunkru neměla přesáhnout 500 metrů. V případě ohrožení totiž může jít doslova o minuty.

Myslete na vodu a na vzduch

Ještě před stavbou je třeba si položit důležité otázky. Kolik lidí bude v případě ohrožení v bunkru přebývat? Před čím má chránit? A jak dlouho bude třeba v něm zůstat? Právě tyto otázky předurčují konečnou podobu, rozměry a vybavení úkrytu.

Nejnáročnější je samozřejmě vybudování bunkru, který má majitele chránit před jadernou katastrofou. Pro méně náročné účely je někdy možné využít i prefabrikovaných jednotek, například kontejnerů.

Ty ovšem zpravidla disponují jen jediným vchodem a také neunesou příliš velkou zátěž zeminy nad sebou. Projekt bunkru samozřejmě vyžaduje náročnější přípravu než stavba běžného rodinného sídla.

Protože kryt musí být zapuštěn hluboko do země (podzemní bunkry mívají nad stropní deskou ještě zhruba dva až tři metry zeminy), je třeba včas zkontrolovat hladinu spodní vody. Je nutné počítat nejen se zdrojem vody, ale také s přívodem a filtrací vzduchu.

Důležitou otázkou je řešení hygienických potřeb a nakládání s odpadem. Myslet je také třeba na zásobování energií. Proto bývají součástí bunkrů dieselové agregáty.