Unavený kníže Oldřich zamíří ke studánce u Peruci na Lounsku. Chce svlažit vyprahlé rty. Upoutá ho dívka, která zde máchá prádlo. „Bylať vzhledem vynikající, pleti bělejší než sníh, jemnější než labuť, lesklejší než slonová kost, krásnější než safír,“ líčí její krásu kronikář Kosmas (asi 1045–1125). Kníže Oldřich (asi 975-1034) cítí, že bez té dívky neodejde. […]
Kníže Boleslav chce v lese poblíž řeky Labe založit hrad. Podle kronikáře Kosmy (1045–1125) proto nařídí svým mužům, aby „po římském způsobu vystavěli hradní zeď velmi vysokou dokola“. Družina Boleslava I. (asi 915–967/972) se prý ale do stavby nežene, protože jejich předkové nic podobného nebudovali. Boleslav tedy jednomu z neposlušných usekne hlavu. Ostatní proto „ihned […]
Archeologové pracují v roce 2014 na pražském Vyšehradě. Pod podlahou baziliky svatého Vavřince narazí na zbytky zdiva kostela. Stáří odhadnou na 2. polovinu 10. století ‒ 1. polovinu 11. století. Právě v průběhu 2. poloviny 10. století se Vyšehrad mění v knížecí hradiště. Základy obrovské stavby mají čtvercový tvar a tři apsidy a rozkládají se na neuvěřitelné ploše […]
Život na středověkém přemyslovském dvoře rozdělují různé svátky spojené s různým etapami života i církevní slavnosti. Jedním z nejoblíbenějších svátků jsou Vánoce, a to už na konci 11. století. Kníže Břetislav II. (†1100) pozve „svého sestřence Boleslava o Vánocích k hodům, vystrojeným na hradě Žatci, a tam na samý Boží hod se svolením všech kmetů byl učiněn Boleslav […]
Mohutný dub vrhá příjemný stín. Jeho koruna se tyčí do výšky 31 metrů, kmen s obvodem 760 centimetrů by muselo obejmout několik lidí. Strom podle odhadu odborníků roste u Peruci na Lounsku už tisíc let. Když se proto roku 1002 vydal do zdejších lesů na lov přemyslovský kníže Oldřich (†1034), pravděpodobně tu už rostl. Vladař se […]
Vzduchem létají mince. Lidé se po nich nadšeně vrhají. „Podívej, mám už plnou hrst,“ chlubí se jeden druhému. Jde o to na chvíli odvést pozornost davu, aby neušlapal přemyslovského knížete Břetislava I., mířícího k posvátnému kameni. „Pojal Břetislava, synovce, a vedl jej na stolec knížecí,“ píše kronikář Kosmas (asi 1045‒1125) o nastolení Břetislava I. (1002/1005‒1055) novým […]
Ve tmě zapraskají větve. Z houštiny lesa poblíž obchodní stezky vykoukne vysoký ramenatý muž ozbrojený čakanem. Očima opatrně slídí, co se děje. Tentokrát naštěstí nemusí pacifikovat žádného narušitele hranic. Naopak se raději zase ukryje. Ze smrkoví opodál se totiž vynořil statný divočák. Svérázní obyvatelé 12 vesnic na Chodsku rotují ve strážní službě. Na starosti mají dvě […]
Český kníže Břetislav I, které mu historie dá přízvisko český Achilles, se neklidně převaluje na posteli. Cítí, že brzy přijde jeho poslední hodinka. Dlouho mu jako mrak na duši leželo nepříjemné rozhodnutí. Teď, když má všechno za sebou, konečně může v klidu zemřít. Když Břetislav I. (před 1002–1055) roku 1034 usedne na pražský knížecí stolec, […]
„Opilče, nenaleju ti,“ brání se pražský krčmář roku 1039 slovním útokům zanedbaného muže, který právě vrazil do šenku. Pobuda chce očividně vyprovokovat konflikt. Jenže majitel hospody se nedá. Dobře ví, že nedávno začal platit zákon, podle kterého nalévat opilcům nesmí, jinak ho čeká trest minimálně v podobě oholení hlavy. Na naše území přinesou pěstování vína Keltové […]
Břetislav I. se svojí třicetičlennou družinou přijíždí v roce 1021 k bráně Schweinfurtského kláštera v Bavorsku. Sesedá z koně a žádá o nocleh pro sebe a svůj doprovod. Všichni jsou srdečně přijati, ustájí koně a jdou se najíst. Břetislav ale stále pozorně sleduje, co se v klášteře děje. Musí totiž ukrást jednu ze zdejších schovanek, Jitku. Jak se k ní […]
Lidé se zatajeným dechem sledují krvavé divadlo. Z těla bez nohou a rukou se řine krev a zalévají se jí i důlky po vyloupnutých očích. Zohavený trup vzápětí se šplouchnutím dopadne do řeky Bíliny. Tak Přemyslovci trestají v polovině 11. století zradu. Bílinské hradiště pod Krušnými Horami se na konci 10. století stává kvůli své strategické poloze centrem […]
„O minci dbej, však střídmě, a neměň podobu její. Neboť stát, byť mocně vzrostl lichou podobou mince, rychle bude obrácen vniveč,“ říká podle kronikáře Kosmy český přemyslovský kníže Boleslav II. na konci 10. století svému synovi. Peníze hýbou světem a čeští panovníci si to dobře uvědomují. Přesto falšují vlastní měnu! I když některé historické prameny […]
„Stříbrné jádro nahraďte mědí. Na povrchu vytvořte stříbrný povlak,“ nařizuje mincmistr v žatecké dílně na ražbu denárů. Píše se 2. polovina 11. století a na českém trůně tehdy sedí první český král Vratislav II. Znalec by žatecké mince bez váhání označil za padělek. Jenže tahle falza vznikají na přímý pokyn panovníka… Mincmistři si s požadavkem svého vladaře […]
Na naše území přinesou pěstování vína Keltové a Germáni. Zatímco na Moravě a také na sousedním Slovensku se vinice udrží, v Čechách zanikají. Znova se vysazují v 8.–9. století, kdy se objevují i v místech dnešní Prahy. Opilců utěšeně přibývá… „Přemyslovci využívali bujarých hostin a bezuzdné pití alkoholu jako prostředek oslabení protivníka, kterého následně zbili, oslepili, vykastrovali […]
Navštivte také naše další internetové projekty: