Domů     Svědectví z odpadků: Proč lidé vyhazovali zachovalé nádobí?
Svědectví z odpadků: Proč lidé vyhazovali zachovalé nádobí?

Odpadky z dávné doby se stávají předmětem vděčného zájmu odborníků. Pomáhají nahlédnout do domácností v různých historických etapách a odhalují, co tehdy lidé jedli a jak žili, jaké měli zvyky. Zabývá se tím věda zvaná garbologie, studium odpadu.

Garbologie se stává jakýmsi zrcadlem, které prozradí mnoho zajímavých informací, které se nikde nedočteme.

Jako akademickou vědu ji propagovali na univerzitě v Arizoně, celý projekt na analýzu odpadu z roku 1973 byl vlastně nápadem dvou studentů a dlouho ho řídil americký archeolog William Laurens Rathje (1945–2012).

V současnosti už je zkoumání odpadků nedílnou součástí archeologie. Například v roce 2017 odborníci objevili odpadní jímky v Chebu v Provaznické ulici. Narazili na ně při výkopech, které předcházely umístění podzemních kontejnerů.

Spatřili zde několik kusů dřevěného nádobí, zachovalých především díky vysoké hladině spodní vody, která zabránila přístupu vzduchu.

„Ta sonda je jakousi kronikou tohoto vnitrobloku od 14. století do současnosti,“ potvrdil Michal Beránek, archeolog z chebského muzea. Kromě toho se zde podle něho našla také keramika:

„Keramické nádobí nemělo glazuru, a tak střep do sebe nasakoval to, co v nádobách lidé přechovávali. Po čase však začal hrnec zapáchat, a tak jej hospodyně jednoduše vyhodila.“

O životě ve městě toho hodně napoví i odpadní jímky skryté v podzemí. FOTO: https://wellcomeimages.org/indexplus/obf_images/94/3c/170714889f270e57d2ca752b277e.jpg /Creative Commons/CC BY 4.0
O životě ve městě toho hodně napoví i odpadní jímky skryté v podzemí. FOTO: https://wellcomeimages.org/indexplus/obf_images/94/3c/170714889f270e57d2ca752b277e.jpg /Creative Commons/CC BY 4.0

V Opavě si pochutnávali na šnecích

Archeologické výzkumy odhalily, že tzv. Müllerův dům v Opavě sloužil ve 13. století jako hradní kuchyně. Zachovaly se zde odpadní zbytky vypovídající o dobovém jídelníčku.

Nechybějí mezi nimi ani šnečí ulity, důkaz, že si tehdy Opavané dopřávali tuto delikatesu. Jámy sloužící jako zásobnice obilí často změnily svůj účel a staly se shromaždištěm odpadků.

Podobný osud potkal i jámu v moravských Čejkovicích z období 14.–15. století, kterou roku 2009 prozkoumal archeologický tým. V třímetrové hloubce zapáchajících fekálií našli i rozbitý, ale celý džbán.

Novodobá skládka odpadků. Věci, které vyhazujeme, o nás prozradí mnoho. FOTO: pxhere
Novodobá skládka odpadků. Věci, které vyhazujeme, o nás prozradí mnoho. FOTO: pxhere

Pražané znali nové koření

Archeologické vykopávky zamřené na zkoumání fekálií prováděli vědci v roce 2016 i v českém hlavním městě. Zajímavý objev pochází z 16. století.

„V Praze máme první nález nového koření (sušené plody pimentovníku pravého – pozn. red.), americké plodiny, v jedné renesanční jímce v Melantrichově 11,“ vysvětlil archeobotanik Petr Kočár. V Chebu mají na odpadní jímky štěstí.

Zdejší archeologové na ně narazili už při výzkumech v roce 2014 v historické čtvrti za špejcharem. Tehdy objevili jámy z 18. a 19. století obsahující zvířecí kosti, skořápky ptačích vajec nebo dýmku, která svědčí o rozšíření kouření.

Foto: needpix, Creative Commons, pxhere, Úvodní fotografie: needpix
reklama
Související články
Zajímavosti
3 typicky francouzské věcí, které nejsou francouzské
Co může být víc Francouzského než chlapík, který sedí pod obrazem Mony Lisy a hraje na akordeon. Snad jen chlapík, který končí pod gilotinou, protože má nejen pruhované triko, ale také modrou krev. Mona Lisa Původ: Itálie Každý, kdo zamíří do Paříže, chce vidět alespoň dva hlavní symboly města a možná celé Francie. Eiffelovku a […]
Zajímavosti
Den díkůvzdání není jediný: 5 svátků bohaté úrody
Když je úroda pod střechou, je čas slavit a vzdávat díky. Někde se oslavy podobají našim dožínkám, jinde jsou zvyky naprosto odlišné. Víte, kde nechávají překypět hrnec s rýží, proč krocan dostává milost a kdo bydlí v přístřešcích z listí? Milost pro krůtu Název: Den díkůvzdání Země: USA Jedním z nejznámějších svátků je Den díkůvzdání, […]
Zajímavosti
Chcete Nobelovku? Tak si ji kupte!
Ohromující objev, fenomenální literární dílo, průkopnická práce na poli míru či lékařství. To nejsou zrovna snadné podmínky pro získání Nobelovy ceny. Naštěstí existuje alternativa i pro ty, kdo se s nimi nechtějí namáhat. Stačí pár přebytečných milionů a prestižní zlatá medaile s portrétem Alfreda Nobela je vaše. Švédský vědec a průmyslník Alfred Nobel (1833–1896) by […]
Zajímavosti
Černá smrt: Morová rána přinesla nejen chaos, ale také pokrok
Pandemie bubonického moru, které se říká černá smrt, se z jižního Ruska rozšířila do Evropy v roce 1346, aby končila v roce 1353 opět v Rusku. Během pandemie černé smrti zemřelo 30 až 40 % populace, dle některých odhadů až 60 % populace, což by znamenalo 50 milionů lidí. Ani „černá smrt“ ale nebyla černobílá.   Morová rána měla […]
reklama
zajímavosti
Chcete být milionářem? Legendární soutěž stvoří boháče i podvodníky
„Takže chcete béčko? A jste si jistý? Nemůže to být třeba áčko?“ pozvedává Vladimír Čech své husté obočí. „Jsem si jistý. Dejte bé,“ kývne soutěžící naproti němu. Snaha ho zviklat tentokrát moderátorovi nevyšla. Třeba příště. Je to tehdy velká událost, když v roce 2000 do České republiky dorazí soutěž Chcete být milionářem? s hlavní výhrou […]
Je Ferda Mravenec dělnice? A co je zač Brouk Pytlík?
Cvičí přesnou mušku, řeší politiku… To je Ferda Mravenec tak, jak by si ho mohly pamatovat naše (pra)babičky. Od konce 30. let udělá velký posun. Plní pětiletku, bojuje proti škůdcům a nadšeně se účastní brigád. Až později se zaplete s nafrněnou Beruškou. Celý Sekorův příběh má ale několik drobných háčků. Například, že Ferda není „ten“ […]
Bageta a croissant: Francouzské mňamky, které nejsou francouzské
Pokud byste měli vyjmenovat jídla typická pro Francii, určitě by mezi nimi nechyběla bageta a croissant. Jenže ani jedno jedno z těch dvou není tak úplně francouzské. Bageta Někdy až metr dlouhé pečivo z bílé mouky je symbolem Francie stejně jako třeba Eiffelovka. Prezident Emmanuel Macron (*1977) ji považuje za národní poklad a chce ji […]
Když je v kuchyni vymeteno: Jak se zrodí nachos nebo sacher?
Co zcela typického si dát při výletu do Vídně? Sacherův dort! Kdo by ho neznal? Skvělá směs, marmeláda a čokoládová poleva. Vyrobit sacher si můžete i doma. Receptů na něj koluje po internetu nebo je k nalistování v kuchařkách požehnaně. Ale… Je to ten pravý?   Stát se to může, ale spíš náhodou. Original Sacher-Torte, […]
reklama
historie
Smrt miláčka davů: Mohl někdo tragické nehodě princezny Diany zabránit?
Ve výtahu vládne uvolněná atmosféra. Snědý muž prohodí k usměvavé ženě nevinný vtípek, ta se rozchichotá na celé kolo. Zatímco si užívají zdánlivého klidu, před hotelem panuje nevídaný chaos! Každý chce totiž objektivem zachytit Dianu a jejího egyptského milence! Pohřeb princezny Diany (1961-1997) se změní v celonárodní tryznu. „Sbohem, anglická růže,“ pěje zpoza klavíru uslzený Elton John […]
Síla páry: Od Heronovy koule až po lokomotivu
S párou si lidé pohrávali už ve starověku. Řecký matematik Heron Alexandrijský (asi 10–75 n. l.) jako první sestrojil mechanismus, který využíval její sílu. Nazve ho Aeolipile, čili Míč boha větrů Aiola. Funguje na principu, kdy je do koule přiváděna horká pára a tryskami usměrněná vychází ven. Díky působení zákona hybnosti se taková koule roztočí. […]
Tichý souhlas s hákovým křížem: 3 slavné osobnosti s nacistickým škraloupem
Na stole leží několik popsaných papírů, kousek vedle tužka a kalamář s inkoustem. Luxusně vypadající lampička osvětluje zbytek pokoje a na jednom z konferenčních stolků trůní fotka Henryho Forda. Takovou ozdobu by v Hitlerově pracovně čekal málokdo, i když… Zrůdná ideologie opanuje Německo v roce 1933, kdy se Adolf Hitler (1889-1945) ujímá kancléřského úřadu. Některým […]
Čistota v minulosti: Ludvík XIV. se myl v pálence
Hygiena v minulosti netvořila vždy samozřejmou součást každodenních rituálů. Některé národy a civilizace si na ni potrpěly už ve starověku, jiné nikoliv. Jak tomu bylo třeba ve středověku? Skvělou ukázkou starověké hygieny je i palác v Knossu. V letech 2000–1200 př. n. l. v něm nechybí důmyslný systém na odvod vody z královniny koupelny a přístavku. V něm stojí zařízení podobné […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
epochanacestach.cz
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
Tis obecný nebo také tis červený je už od středověku významný strom. Má totiž kvalitní, tvrdé a přitom pružné dřevo, takže si ho oblíbili nejrůznější řemeslníci v čele s výrobci luků. A tak tisy mizely z krajiny a narazit dnes na opravdu hodně starý tis je vzácnost. Ovšem někdy takové štěstí přece jen máme. Zámek ve Vilémovicích na
Šest prstů? Celkem běžná věc!
epochalnisvet.cz
Šest prstů? Celkem běžná věc!
Napočítat na prstech ruky do dvanácti? Ukázat někomu hned čtyři vztyčené prostředníčky současně? Zavázat si jednou rukou tkaničky u bot? Žádný problém pro ty, kterým příroda nadělila prsty navíc. &
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
enigmaplus.cz
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
Nedaleko majestátní zříceniny hradu Chojnik na polské straně Krkonoš najdeme místo zvané Pekelné údolí. Dnes již nikdo přesně neví, který z jeho pánů chtěl kdysi postavit kamenný most, spojující hrad
Skvělý jahodový tvarožník
tisicereceptu.cz
Skvělý jahodový tvarožník
Tvarožník je tuzemskou obdobou italského tiramisu. Ingredience 400 g jahod 120 g piškotů 350 g zakysané smetany 400 g plnotučného tvarohu 2 vanilkové cukry 3 lžíce moučkového cukru 2 lžíce
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Jeho děti se s ní nebaví
nasehvezdy.cz
Jeho děti se s ní nebaví
S překvapivým přiznáním přišla zpěvačka Dara Rolins (50)! Ačkoli s bývalým fotbalistou Pavlem Nedvědem (51) randí už více než dva roky, ještě nepoznala jeho děti. Ivana s Pavlem už jsou dospělí a 
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
21stoleti.cz
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
Výzkumníci z Centra výzkumu kardiovaskulárních zobrazovacích metod (Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School) oznámili vývoj modelu hlubokého učení, který může pomoci identifikovat neku
Finty pro pěkné obočí
panidomu.cz
Finty pro pěkné obočí
Aby vám to slušelo, k tomu stačí upravit obočí, nanést řasenku a možná ještě rtěnku, a to v tomto pořadí. Bez obočí to totiž nefunguje, přitom právě s ním je nejvíc starostí. Vytrhat, nebo dokreslit? To bývá zásadní otázka, neboť málokdo má chloupky v obočí rostlé „tak akorát“. Kromě vrozených předpokladů je pro hustotu porostu
Zpátky do minulosti: Jak to bylo s poltergeisty
enigmaplus.cz
Zpátky do minulosti: Jak to bylo s poltergeisty
Paranormální jev, ve kterém se v lidských příbytcích zdánlivě samovolně pohybují, rozbíjejí se či dokonce vybuchují předměty. Selhává elektronika, svědci slyší zvláštní neidentifikovatelné zvuky, jako
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
skutecnepribehy.cz
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
Padal těžký sníh a blížil se advent, Terezčin už druhý. Splnil se mi sen, chtěla jsem být šťastná, ale cosi mi v tom bránilo. Připadalo mi, že máma neumí odpouštět. Přitom byla silně věřící. Ale nesmiřitelná. „Nesmí mi přes práh,“ sípala. „Už nikdy.“ Smířila jsem se s tím. Byla jsem vzorná dcera, s rodiči jsem se nikdy nedohadovala, brala
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
iluxus.cz
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
Kristiána Hynka není třeba milovníkům horské cyklistiky dlouze představovat. Vicemistr světa v maratonu na horských kolech vyměnil závodní kariéru za nespočet aktivit v cyklo branži. Jak sám říká, jde
Bioinženýství přeměňuje odpad na látky s vyšší hodnotou, třeba bioplasty
21stoleti.cz
Bioinženýství přeměňuje odpad na látky s vyšší hodnotou, třeba bioplasty
Stejně jako člověk šlechtil tisíce let odolnější a výnosnější odrůdy pšenice, vědci v laboratořích dnes „domestikují“ a „šlechtí“ bakterie a kvasinky pro efektivnější produkci léčiv, biopaliv nebo nov