Na přelomu letopočtu se na území dnešní České republiky rozkládala rozlehlá říše, která například disponovala organizovanou armádou a velice čile obchodovala s Římany. Ti ji ale považovali za příliš ambiciózního a značně nebezpečného konkurenta.

Germánský kmen Markomanů se svým vůdcem Marobudem (mezi 35 a 30 př. n. l. – 37/38 n. l.,) k nám dorazil už někdy v letech 9-7 př. n. l.

O přesnou rozlohu říše i umístění sídla Marobudova království, vlastně prvního státního útvaru na našem území existujícího v letech 9/6 př. n. l.–17/18 n. l. , se mezi odborníky vedou spory dodnes.

Sídlili na Závisti?

Řecký geograf Klaudios Ptolemaios (asi 85–asi 165) uvádí, že hlavní město neslo podle svého markomanského krále Marobuda (35/30 př. n. l.–37/38 n. l.) jméno Marobudon či Marobuduum, ale jeho přesné umístění nepopisuje.

Později tak vznikají nejrůznější teorie, kde může ležet. Třeba kronikář Václav Hájek z Libočan (†1553) si myslí, že keltské hradiště Závist je Marobuduum.

Obrozenci tipovali Zvíkov

V 19. století se pro změnu mezi českými obrozenci objevuje názor, který dávné sídlo umisťuje na jihočeský hrad Zvíkov, zřejmě kvůli zdejší zvláštní věži zvané Markomanka. Dnešní archeologové se domnívají, že se Marobud mohl usadit na některém z keltských oppid ležících v Čechách (například Stradonice), ale konkrétní důkazy chybí.