Na přelomu letopočtu se na území dnešní České republiky rozkládala rozlehlá říše, která například disponovala organizovanou armádou a velice čile obchodovala s Římany. Ti ji ale považovali za příliš ambiciózního a značně nebezpečného konkurenta.
Germánský kmen Markomanů se svým vůdcem Marobudem (mezi 35 a 30 př.
n. l. – 37/38 n. l.,) k nám dorazil už někdy v letech 9-7 př. n. l.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
O přesnou rozlohu říše i umístění sídla Marobudova království, vlastně prvního státního útvaru na našem území existujícího v letech 9/6 př. n. l.–17/18 n. l. , se mezi odborníky vedou spory dodnes.
![Hradiště Závist za srdce říše určil Václav Hájek z Libočan. FOTO: User:Miaow Miaow/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/02/2-6-768x388.jpg)
Sídlili na Závisti?
Řecký geograf Klaudios Ptolemaios (asi 85–asi 165) uvádí, že hlavní město neslo podle svého markomanského krále Marobuda (35/30 př. n. l.–37/38 n. l.) jméno Marobudon či Marobuduum, ale jeho přesné umístění nepopisuje.
Později tak vznikají nejrůznější teorie, kde může ležet. Třeba kronikář Václav Hájek z Libočan (†1553) si myslí, že keltské hradiště Závist je Marobuduum.
![Čeští buditelé dávali přednost hradu Zvíkov. FOTO: Karelj/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/02/3-7-768x512.jpg)
Obrozenci tipovali Zvíkov
V 19. století se pro změnu mezi českými obrozenci objevuje názor, který dávné sídlo umisťuje na jihočeský hrad Zvíkov, zřejmě kvůli zdejší zvláštní věži zvané Markomanka.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Dnešní archeologové se domnívají, že se Marobud mohl usadit na některém z keltských oppid ležících v Čechách (například Stradonice), ale konkrétní důkazy chybí.