Domů     Řím na prahu krachu: Proč císaři znehodnocovali měnu?
Řím na prahu krachu: Proč císaři znehodnocovali měnu?

Od počátku 5. století sužují Římskou říší germánské výpady. Vizigóti vedení svým králem Alarichem I. (napadají sever Itálie a obléhají Milán, který je tehdy sídlem císaře.  I to přispívá k nemalým problémům gigantického starověkého impéria. 

Útoky se sice daří odrazit a císařský dvůr se přemisťuje do Ravenny, jenže severní hranice říše na řece Rýn zůstává zranitelným místem. Germánské kmeny přes ni stále pronikají dál a dál.

Roku 418 vzniká na tehdejším území Římské říše první stát označovaný jako barbarský, Tolosánské království. Sahá od dnešního Toulouse (na jihozápadě Francie) až k Atlantskému pobřeží. Stává se posledním hřebíčkem do rakve existence Římské říše. Nikdo z jejich vládců se už nedokáže agresivním nepřátelům postavit.  

Smrt krále Alaricha I. Římanům dokážou výboje jeho germánských vojsk pořádně znepříjemnit situaci.
Smrt krále Alaricha I. Římanům dokážou výboje jeho germánských vojsk pořádně znepříjemnit situaci.

Mladý císař neprotestuje 

Císař Julius Nepos (†480) jmenuje vrchním velitelem svých vojsk Oresta, Římana z Panonie. Jenže vojevůdce se proti němu vzbouří a 31. října 475 prohlásí císařem svého syna Romula Augusta (asi 461–po r. 476). Když Germáni po Orestovi chtějí, aby jim přidělil pozemky na Apeninském poloostrově, odmítne je. „Když mne prohlásíte vládcem, pozemky vám přidělím,“ ozve se ale jejich krajan, Skir Odoaker (433–493), člen císařské stráže.

Bojovníci souhlasí a prohlašují ho králem. Oresta zabijí a s jeho synem Romulem Augustem si poradí.

Chlapec akceptuje jejich podmínky a na oplátku si zachrání život. Římská říše je minulostí…Počátky jejího pádu však musíme hledat dříve než v 5. století. Ve skutečnosti se táhnou římskými dějinami mnohem delší dobu. Historikové dnes uvádějí řadu příčin zániku starověkého římského impéria.

Vpád Barbarů a jejich převzetí moci v roce 476 je jenom ránou z milosti pro slavnou říši, která se ekonomicky rozpadla už dávno předtím…  

Sladký život v Římě se pozvolna stává minulostí. Na obyvatelstvo stále silněji doléhá ekonomická krize.
Sladký život v Římě se pozvolna stává minulostí. Na obyvatelstvo stále silněji doléhá ekonomická krize.

Vyšší daně vadí všem 

Připojování stále nových a nových území k říši se ukazuje jako ekonomický problém už ve 2. století př. n. l. Když v roce 130 př. n.

l. dochází k dobytí Pergamského království (na území Malé Asie), výdaje státního rozpočtu se rázem zvyšují ze 100 miliónů sesterciů dokonce na dvojnásobek. Každé další získané území znamená jen výlohy navíc.

Někteří Římané si dobře uvědomují, že financování obrovské armády je důvodem, proč musejí platit vyšší daně. „Hlavní příčinou, pro kterou civilní obyvatelstvo nepodporovalo armádu a nehrnulo se do jejích řad, bylo masivní finanční břemeno, doléhající na ně kvůli vojenským výdajům – gigantické zdanění,“ píše britský historik Michael Grant (1914–2004). Chudší vrstvy obyvatel to vnímají nejcitelněji.

Proto se právě v jejich řadách rodí největší nepřátelé státu.  „Neustálé války a přečerpání namáhané imperiální pokladny, a utlačující daně a inflace rozšiřovala propast mezi bohatými a chudými,“ vysvětluje současný americký publicista Evan Andrews.  Ovšem ani bohatým se rostoucí daně nelíbí. Někteří z nich dokonce utíkají z města na venkov před berními úředníky.  

Octavianus Augustus (vpravo) se potýká s vleklou ekonomickou krizí.
Octavianus Augustus (vpravo) se potýká s vleklou ekonomickou krizí.

Na prémie se nesahá! 

Velice opatrně se na toto úskalí daňové politiky snaží upozornit i někteří úředníci.

Například neznámý autor Záležitostí válečných (De Rebus Bellicis, anonymní dílo sepsané zřejmě někdy mezi lety 337–476) v memorandu pro císařskou kancelář mluví o tom, že je potřeba „redukovat rozsáhlé a nepřehledné armádní výdaje, které celý daňový systém uvrhly do potíží“. Autor zápisků nejenom upozorňuje na problémy, ale snaží se také nabídnout jejich řešení.

Například doporučuje snížit prémie pravidelně vyplácené civilním úředníkům a vojsku, protože právě je považuje za jednu z příčin úpadku. „Potíž spočívala v tom, že jejich zrušení by se rovnalo politické sebevraždě,“ dodává Grant.

Stejně utopický je i nápad zkrátit vojenskou službu, které pisatel Záležitostí válečných také nabízí jako možné řešení. Sice by se ušetřilo za žold u déle sloužících vojáků, ale zase není dostatek nových rekrutů.   

Císař Neor nařizuje snížit množství zlata a stříbra v mincích.
Císař Neor nařizuje snížit množství zlata a stříbra v mincích.

Výdaje na vojsko rostou

Tím, kdo se musí jako první vážně zabývat otázkou, jak obrovskou říši ekonomicky udržet, je Augustus (63 př. n. l.–14 n.

l.). Výdaje na armádu, úředníky a státní zaměstnance totiž neustále prudce rostou. Císaři Neronovi (37–68) pak nezbývá než znehodnotit peníze snížením množství zlata a stříbra a zmenšením mince. „Hrdá římská měna bohužel v průběhu staletí ztrácela stále znatelněji na hodnotě,“ uvádí současný britský autor Philip Matyszak. Neronova opatření ale přeci jen trochu pomohou, ovšem ne na dlouho. „Když došlo k zastavení expanze ve 2. století, dodávky otroků do Říma a dalších válečných pokladů začaly vysychat,“ upozorňuje Evans. Přitom římská ekonomika je do velké míry závislá právě na otrocích a jejich práci. 

 

Foto: wikipedia,org
reklama
Související články
Historie
Síla páry: Od Heronovy koule až po lokomotivu
S párou si lidé pohrávali už ve starověku. Řecký matematik Heron Alexandrijský (asi 10–75 n. l.) jako první sestrojil mechanismus, který využíval její sílu. Nazve ho Aeolipile, čili Míč boha větrů Aiola. Funguje na principu, kdy je do koule přiváděna horká pára a tryskami usměrněná vychází ven. Díky působení zákona hybnosti se taková koule roztočí. […]
Historie
Tichý souhlas s hákovým křížem: 3 slavné osobnosti s nacistickým škraloupem
Na stole leží několik popsaných papírů, kousek vedle tužka a kalamář s inkoustem. Luxusně vypadající lampička osvětluje zbytek pokoje a na jednom z konferenčních stolků trůní fotka Henryho Forda. Takovou ozdobu by v Hitlerově pracovně čekal málokdo, i když… Zrůdná ideologie opanuje Německo v roce 1933, kdy se Adolf Hitler (1889-1945) ujímá kancléřského úřadu. Některým […]
Historie
Čistota v minulosti: Ludvík XIV. se myl v pálence
Hygiena v minulosti netvořila vždy samozřejmou součást každodenních rituálů. Některé národy a civilizace si na ni potrpěly už ve starověku, jiné nikoliv. Jak tomu bylo třeba ve středověku? Skvělou ukázkou starověké hygieny je i palác v Knossu. V letech 2000–1200 př. n. l. v něm nechybí důmyslný systém na odvod vody z královniny koupelny a přístavku. V něm stojí zařízení podobné […]
Historie
Bitva u Sedanu: Z francouzské porážky se raduje celá Evropa
Nad pevností Sedan se třepotá bílý prapor. Píše se 1. září 1870 a Francie se právě vzdává německé armádě. Její porážka změní politickou mapu kontinentální Evropy. Od této chvíle už nehraje prim země galského kohouta a do popředí se naopak dere sílící Prusko… S příchodem nového dne, 1. září ve čtyři hodiny ráno, se začíná u […]
reklama
záhady a tajemství
Tajemné megality: Dávné stavby sloužily k obřadům i věštění
Megalitických staveb zhotovených z hrubě opracovaných kamenů se po světě vyskytuje spousta. Jde o první částečně zachovalé budovy pocházející z období paleolitu (do 11 000 př. n. l.), neolitu (do 5200 př. n. l.), a starší doby bronzové (do 1550 př. n. l.). Za úplně nejstarší se považuje maltský, pocházející z období cca 6500 let př. n. l. […]
Mytologický zrod run: O jejich šíření se měl postarat Bůh Ódin
„Tu se mi dobře začalo dařit, magické jsem moudrosti nabyl, slovo za slovem hledalo slovo,“ popisuje Ódinův stav vytržení Starší Edda, sbírka severských mytologických a hrdinských písní, jejíž opis objevili roku 1645 v islandské vesnici Skálholt. Kdy a kde tyto písně vznikly, ale není jasné. Autorem některých veršů, zvaných Výroky Vysokého (Hávamál), je však údajně sám […]
Jeskyně tajemné vědmy: Nejstarší turistická atrakce v Anglii
Pavel Beneš Předpověděla požár Londýna, auta i konec světa. Vypadala prý tak, jak si představujete klasickou čarodějnici a v Anglii je slavnější než Sybila. Kdo vlastně věštkyně známá jako Matka Shiptonová byla a co opravdu řekla, sice není známo, není to však překážkou k tomu, aby se nestala legendou. Kdejaký věštec se ohání jejím věštbami […]
Vážně to byl Hiram Bingham, kdo objevil Machu Picchu? A co Vilcabambu?
Zapomenuté, pohlcené pralesem po pádu slavné incké říše. Vážně o Machu Picchu nikdo nevěděl? Hiram Bingham zvědavě stoupá do prudkého svahu za 11letým kečuánským chlapcem Pablitem Alvarezem…   Místní o památce nad jejich hlavami celou dobu vědí, jen nemají důvod ani způsob, jak to vytrubovat do světa. Je 24. července 1911 a Hiram se stává […]
reklama
lifestyle
3 typicky francouzské věcí, které nejsou francouzské
Co může být víc Francouzského než chlapík, který sedí pod obrazem Mony Lisy a hraje na akordeon. Snad jen chlapík, který končí pod gilotinou, protože má nejen pruhované triko, ale také modrou krev. Mona Lisa Původ: Itálie Každý, kdo zamíří do Paříže, chce vidět alespoň dva hlavní symboly města a možná celé Francie. Eiffelovku a […]
Tajemství gastronomie: Jak se zrodilo carpaccio, sendvič a pizza Margherita?
Co je vlastně carpaccio? Dnes tak můžeme v podstatě nazvat všechno, co nakrájíme na tenké plátky a za syrova podáváme ochucené nebo se studenou omáčkou. Od hovězího masa se název s časem posune i na ryby – konkrétně lososa a tuňáka – a dokonce i na ovoce či zeleninu. Majonézy často nahradí olivový olej nebo […]
Diktát životního stylu: Délku špičky bot určuje král
Boty na tzv. platformě nejsou výstřelkem 20. století. Poprvé se objevily už na konci středověku. Říkalo se jim „chopine“ střevíce s vysokou podrážkou a staly se velmi populárními. Na rozdíl od běžných bot totiž chránily před bahnem a mokrem. První platformy mají korkovou nebo dřevěnou podrážku a vrchní část ze sametu. Jejich výrobě už na […]
Počátky toaletního papíru: Evropa ho dlouho považuje za luxus
První toaletní papír znali už Číňané od 6. stol. n. l. Pro jeho výrobu sloužil nejlevnější papír a rýžová sláma. Císařská dílna vyprodukovala ročně cca 750 000 listů. Na denní spotřebu tedy připadá 2056 listů. Většinu z nich patrně použily dámy, které tvořily větší část dvora. Ostatní národy se s mytím následujícím po tělesné potřebě vypořádávaly různě. Starověcí […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
epochanacestach.cz
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
Tis obecný nebo také tis červený je už od středověku významný strom. Má totiž kvalitní, tvrdé a přitom pružné dřevo, takže si ho oblíbili nejrůznější řemeslníci v čele s výrobci luků. A tak tisy mizely z krajiny a narazit dnes na opravdu hodně starý tis je vzácnost. Ovšem někdy takové štěstí přece jen máme. Zámek ve Vilémovicích na
Šest prstů? Celkem běžná věc!
epochalnisvet.cz
Šest prstů? Celkem běžná věc!
Napočítat na prstech ruky do dvanácti? Ukázat někomu hned čtyři vztyčené prostředníčky současně? Zavázat si jednou rukou tkaničky u bot? Žádný problém pro ty, kterým příroda nadělila prsty navíc. &
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
enigmaplus.cz
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
Nedaleko majestátní zříceniny hradu Chojnik na polské straně Krkonoš najdeme místo zvané Pekelné údolí. Dnes již nikdo přesně neví, který z jeho pánů chtěl kdysi postavit kamenný most, spojující hrad
Skvělý jahodový tvarožník
tisicereceptu.cz
Skvělý jahodový tvarožník
Tvarožník je tuzemskou obdobou italského tiramisu. Ingredience 400 g jahod 120 g piškotů 350 g zakysané smetany 400 g plnotučného tvarohu 2 vanilkové cukry 3 lžíce moučkového cukru 2 lžíce
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Jeho děti se s ní nebaví
nasehvezdy.cz
Jeho děti se s ní nebaví
S překvapivým přiznáním přišla zpěvačka Dara Rolins (50)! Ačkoli s bývalým fotbalistou Pavlem Nedvědem (51) randí už více než dva roky, ještě nepoznala jeho děti. Ivana s Pavlem už jsou dospělí a 
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
21stoleti.cz
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
Výzkumníci z Centra výzkumu kardiovaskulárních zobrazovacích metod (Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School) oznámili vývoj modelu hlubokého učení, který může pomoci identifikovat neku
Finty pro pěkné obočí
panidomu.cz
Finty pro pěkné obočí
Aby vám to slušelo, k tomu stačí upravit obočí, nanést řasenku a možná ještě rtěnku, a to v tomto pořadí. Bez obočí to totiž nefunguje, přitom právě s ním je nejvíc starostí. Vytrhat, nebo dokreslit? To bývá zásadní otázka, neboť málokdo má chloupky v obočí rostlé „tak akorát“. Kromě vrozených předpokladů je pro hustotu porostu
Zpátky do minulosti: Jak to bylo s poltergeisty
enigmaplus.cz
Zpátky do minulosti: Jak to bylo s poltergeisty
Paranormální jev, ve kterém se v lidských příbytcích zdánlivě samovolně pohybují, rozbíjejí se či dokonce vybuchují předměty. Selhává elektronika, svědci slyší zvláštní neidentifikovatelné zvuky, jako
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
skutecnepribehy.cz
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
Padal těžký sníh a blížil se advent, Terezčin už druhý. Splnil se mi sen, chtěla jsem být šťastná, ale cosi mi v tom bránilo. Připadalo mi, že máma neumí odpouštět. Přitom byla silně věřící. Ale nesmiřitelná. „Nesmí mi přes práh,“ sípala. „Už nikdy.“ Smířila jsem se s tím. Byla jsem vzorná dcera, s rodiči jsem se nikdy nedohadovala, brala
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
iluxus.cz
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
Kristiána Hynka není třeba milovníkům horské cyklistiky dlouze představovat. Vicemistr světa v maratonu na horských kolech vyměnil závodní kariéru za nespočet aktivit v cyklo branži. Jak sám říká, jde
Bioinženýství přeměňuje odpad na látky s vyšší hodnotou, třeba bioplasty
21stoleti.cz
Bioinženýství přeměňuje odpad na látky s vyšší hodnotou, třeba bioplasty
Stejně jako člověk šlechtil tisíce let odolnější a výnosnější odrůdy pšenice, vědci v laboratořích dnes „domestikují“ a „šlechtí“ bakterie a kvasinky pro efektivnější produkci léčiv, biopaliv nebo nov