Skip to content

Pravěké vymoženosti: Kojenecké láhve z doby železné a bronzové

Hračky? Rituální záležitost? Nádoby k pití? Zajímavé předměty, běžně nalézané v hrobech z prehistorického období dosud nebyly přesně identifikovány. To se podaří vědcům teprve díky nedávnému nálezu, který pozmění dosavadní představy o péči o děti v pravěku.

Funkce malých keramických nádob na nožce anebo ve tvaru zvířat dosud nebyla spolehlivě objasněna. Jedna z teorií přitom už dříve mluvila o tom, že by mohly sloužit ke krmení nemocných anebo jako kojenecké lahvičky.

Exempláře, které našli archeologové v dětských hrobech v Bavorsku, na pohřebištích z doby železné a bronzové, tuto možnost potvrdily. Svou studii tým vědců z Velké Británie, Německa a Rakouska publikoval na podzim letošního roku a zabývá se v ní možností, že nádobky sloužily jako pomůcky během takzvaného odstavení, tedy procesu ukončení kojení dítěte a jeho pozvolného přechodu na běžnou stravu.

Nalezené nádobky prošly důkladnou analýzou.

Vzácný nález

Tyto nádobky jsou navíc nalezeny vedle pozůstatků dětí od věku kojenců do zhruba 6 let. Drobné otvory hubic na předchozích nálezech ztěžovaly a místy zcela znemožňovaly testování zbytku jejich obsahu.

Poslední nalezené lahvičky z Německa však mají jiný tvar, který vůbec poprvé umožnil podrobnou analýzu. Při ní jsou identifikovány palmitové a stearové mastné kyseliny, spojené se živočišnými tuky a také mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které bývají velmi vzácně detekovány ve staré keramice.

Ty jsou obvykle spojovány s čerstvým mléčným tukem. Izotopová analýza také odhaluje, že mateřské mléko bylo podle všeho smícháno s mlékem zvířecím. To přitom zřejmě pocházelo od domácího skotu, koz nebo ovcí.

S láskou a péčí

Vše tak podle vědců naznačuje, že děti už procházely procesem postupného odstavení, kdy jim bylo podáváno mateřské mléko v kombinaci s mlékem domácích zvířat. Aby zjistili, jak nádobky fungovaly, požádají badatelé profesionály o zhotovení přesné repliky.

Tu otestují na ročním dítěti jedné z členek výzkumného týmu. Velmi je překvapí, jak si chlapec nádobku zamiluje. „Naprosto intuitivně ji vzal do rukou a zvedl ji k ústům, aby se napil. Její tvar je pro dětské ruce velmi příjemný a ukazuje to na lásku a péči, kterou věnovali prehistoričtí lidé svým potomkům.

Nebyly to vlastně jen láhve ke krmení, ale zároveň hračky, které mohly děti pobavit a rozesmát,“ popisují vědci.

Takto nějak mohla vypadat rodinná idyla v pravěku: vpravo dítě, krmené kozím mlékem z láhve.

Změny ve společnosti

Představa, že děti konzumovaly zvířecí mléko mění představy o pravěkých společnostech. Předchozí výzkumy totiž naznačily, že děti na území střední Evropy od neolitu (neolit – mladší doba kamenná) do doby železné byly často kojeny po celá léta, avšak podle nových poznatků rozvoj zemědělství, konkrétně chov domácích zvířat, zkrátil toto období.

Rozšířené používání živočišného mléka k výživě kojenců nebo jako doplňkové stravy po odstavení vede postupně ke zlepšení výživy a přispěje ke zvýšení porodnosti s kratšími intervaly mezi porody, což vyústí ve významný růst lidské populace a nakonec i v rozvoj měst a vzestup urbanizace.

Doplňující výzkum

Každá mince má však dvě strany a ani zde nejde jen o samá pozitiva. Pokud bylo se zvířecím mlékem špatně zacházeno, stalo se zdrojem patogenů a mohlo způsobit nejen nemoci, ale i podvýživu. A nádobky, které se těžko čistily, mohly často vést právě k onemocnění.

Vědci proto chtějí výzkum doplnit zkoumáním, týkajícím se míry úmrtnosti kojenců prostřednictvím pátrání po příznacích podvýživy nebo infekčních nemocí u nalezených dětských ostatků.

Syn jedné z členek výzkumného týmu si zamiloval tvar lahvičky (repliky nalezené nádobky).
Foto: www.ancient-origins.net, www.npr.org, www.nationalgeographic.com, www.sciencenews.org,
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Společnost
Zobrazit více …