Píše se rok 828 a přístav v egyptské Alexandrii zahaluje horký prach i vůně koření. Právě tady mají dva benátští kupci spáchat čin, který se zapíše do dějin.

Tajně odvážejí ostatky svatého Marka Evangelisty a podle legendy je ukrývají pod vrstvu vepřového masa, aby oklamali muslimské stráže. Z odvážné krádeže se rodí jeden z nejslavnějších příběhů středověké Evropy a také budoucí sláva Benátek.

Noční Alexandrie utichá. V úzkých uličkách se ozývají jen kroky dvou mužů, benátských kupců Buona z Malamocca a Rustica z Torcella. Vstupují do kostela, kde po staletí spočívají ostatky svatého Marka.

„Musíme ho zachránit,“ šeptá jeden z mnichů, který se bojí, že křesťanské svatyně padnou za oběť politickým změnám a náboženským konfliktům. Kupci neváhají. Relikvie balí do plátna, ukládají do koše a překrývají vrstvami vepřového masa a zelí.

Když ráno dorazí muslimští celníci, znechuceně ustoupí. „Vepřové? To kontrolovat nebudeme,“ mávnou rukou. Loď tak bez podezření opouští přístav a míří přes rozbouřené Středozemní moře k Benátkám.

Ukazuje jim směr

Plavba se rychle mění v legendu. Námořníci později vyprávějí, že se během bouře zjevuje samotný svatý Marek a ukazuje jim cestu mezi útesy. „Nebojte se, dovezete mě domů,“ pronáší prý přízrak evangelisty.

Když loď konečně připlouvá do Benátek, ve městě propuknou oslavy. Ostatky přenesou do dóžecího paláce a později nad nimi vyrůstá slavná Bazilika svatého Marka.

Od té chvíle se svatý Marek stává patronem Benátek a okřídlený lev, jeho symbol, se objevuje na lodích, mincích i městských branách. Benátky díky tomu získávají nejen duchovní prestiž, ale i mocenský symbol, který je odlišuje od ostatních italských měst.

Dramatický příběh

Historikové dnes připomínají, že část příběhu je pravděpodobně zkrášlená středověkou propagandou. Nejstarší podrobné zápisy o „svaté krádeži“ vznikají až o několik století později a Benátky mají silný důvod vyprávět velkolepý příběh o božím vyvolení.

Přesto většina badatelů souhlasí, že relikvie byly z Alexandrie skutečně převezeny. Dodnes se vedou spory, zda ostatky v Benátkách opravdu patří svatému Markovi.

Objevují se dokonce odvážné teorie, že Benátčané mohli omylem odvézt tělo Alexandra Velikého, jehož hrob v Alexandrii záhadně mizí. Záhadologové tuto možnost milují, historikové ji ale považují spíše za fascinující spekulaci než potvrzený fakt.

Jisté je jediné, příběh o relikviích svatého Marka dodnes patří k nejdramatičtějším legendám středověké Evropy.