Skip to content

Petr I. Veliký si na svůj dvůr zval české muzikanty

„Vypije půl galonu (2 litry vodky),“ říká se o carovi Petrovi I. Velikém. Ačkoli poddaným zakazuje pít ve všední dny a dovoluje to jenom o svátcích, není mu to nic platné. V Rusku na počátku 18. století teče vodka proudem. Sám car ostatně v abstinenci rozhodně nejde příkladem.

Petr I. Veliký (1672–1725) se stává carem v roce 1682, ovšem skutečně vládnout začíná až ve svých 17 letech v roce 1689. Do té doby se v moskevském sídle, čili v Kremlu, příliš neobjevuje. Mnohem raději si užívá bujarých večírků ve společnosti svých přátel. S trůnem ale zdědí i zemi, jejíž situace není zrovna záviděníhodná. Rusko je tehdy velmi zaostalé. Kněží neoplývají žádným velkým vzděláním a brání se jakýmkoli novotám, zato úřednický aparát je více než přebujelý. Šlechta si zakládá na svých výsadách a má téměř absolutní moc.

Reformovat zaostalé Rusko je velký oříšek. Petr I. Veliký ho rozlouskne jak nejlépe umí.

Car si proto vezme do hlavy, že přiblíží Rusko západnímu světu. Svými reformami se snaží změnit situaci. Ruší bojarské dumy (nejvyšší vládní sněm složený ze zástupců bojarů – šlechticů), které dosud šlechtě zajišťovaly její výsadní postavení. Zavádí ministerstva a senát. Rozdělí svoji zemi na dvanáct gubernií a ty ještě na menší provincie. Podporuje manufakturní výrobu, zakládá vysoké školy, zavádí pravidelnou armádu, to všechno s cílem zmírnit zaostalost své říše.

Léčení v Karlových Varech si ruský car Petr I. Veliký užívá, na jeho návštěvu odkazuje i pomník.

Podporuje ženskou emancipaci
Nový panovník touží také proměnit Rusko v moderní civilizovanou zemi. K tomu patří i výchova jejích obyvatel. Snaží se je proto naučit různá pravidla slušnosti, například nešťourat se v nose, nemluvit, když mají plná ústa, případně také neplivat na zem. Mezi neslušné praktiky tehdy patřilo dokonce také líbání na ústa. Za nevhodné se označovalo i pití z lahve místo ze sklenice. Nepřijatelným pokleskem bylo nepřijít do kostela na bohoslužbu. „K mravům tohoto prostředí neodmyslitelně patřila hluboká zbožnost,“ popisuje historik Milan Švankmajer (1928–2003) situaci na carském dvoře v 17. století, kde ortodoxní víra patřila mezi naprostý základ. Zajímavé ale je, že výrazně posiluje postavení žen. Odsuzuje jejich zavírání v domácnostech a domnívá se, že by měly s muži trávit víc času. Vystupuje i proti rodiči domluveným sňatkům. „Budoucí manželé se mají seznámit minimálně šest týdnů před plánovaným sňatkem. Žena i muž mohou domluveného partnera odmítnout,“ říká v roce 1702.

Při svých cestách se Petr I. Veliký zastavil i v českých lázních Teplice. Připomíná ho tam busta.

První operu složil našinec
Když Petr I. veliký navštíví Čechy, pobývá také dvakrát v letech 1711 a 1712 v Karlových Varech na léčení. Právě zde ho nadchnou čeští muzikanti. Sám má dobrý hudební sluch, dokonce hraje na dudy a má v oblibě dechové nástroje. Také rád zpívá především basy. Dobrou hru na nástroje i zpěv proto umí ocenit. „Staňte se hosty na mém dvoře,“ zve české muzikanty k sobě do Ruska a ti se nenechají dvakrát pobízet. Odejde jich tam hodně. Ostatně, první operu, jejímž základem se stala slova ruské carevny Kateřiny II. (1729–1796), skládá na carském dvoře český hudební skladatel, dirigent a klavírista Arnošt Vančura (1750–1802). Dostane se i do kroužku carevniných oblíbenců.

Tří symfonie českého skladatele Arnošta Vančury. U nás je spíše zapomenutý, v Rusku si ho oblíbila carevna Kateřina II. Veliká.

Vítězí lahodná polévka s knedlíčky
Kuchyně carského dvora jsou obrovské, denně se tu připravuje jídlo až pro 3000 lidí. Skutečnou lahůdkou určenou pro carskou tabuli a jídelny vysoké ruské aristokracie je žampionová polévka. Její příprava je poměrně náročná. Žampiony se očistí a pokrájí na plátky a uvaří v mléce. Umelou se. Připraví se bešamel (omáčka vzniklá rozředěním jíšky mlékem), do kterého se přidají umleté houby, dále vaječný žloutek prošlehaný se šlehačkou a vše se zalije hovězím a kuřecím vývarem. Dále se připraví knedlíčky. Vařené kuřecí maso se umele, promíchá s máslem, těstem připravovaným jako na palačinky a přidá se bílek rozšlehaný ve šlehačce. Vše se promíchá a nechá v chladu ztuhnout. Z hmoty se potom lžící tvoří knedlíčky a vhazují se do vroucí vody, kde se vaří 2-3 minuty. Potom se knedlíčky vkládají do hotové polévky. Mezi oblíbená jídla patřily také sladké omelety, předkrmem se stal kaviár.

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti
Zobrazit více …