Skip to content

Největší diktátor světa na Letné vydrží jen chvíli

Prezident Antonín Zápotocký kráčí po Letenské pláni přesně do míst, kde se naskýtá jeden z nejhezčích pohledů na Prahu a Vltavu. Do míst, kde je právě zahajována výstavba největšího sousoší světa. Pomník Stalina v Praze ale moc dlouho nevydrží…

Českoslovenští komunisté to s nadbíháním Sovětskému svazu trochu přehánějí. Rozhodnou se vzdát hold jeho vůdci Stalinovi (1878–1953) a postavit mu největší sousoší světa. Ironií osudu dochází k dokončení díla až dva roky po diktátorově smrti.

Přitom základní kámen sousoší je položen právě v prosinci 1949. Slavnostní události je přítomen i předseda vlády a budoucí prezident Antonín Zápotocký (1884–1957).

O odstřelu pomníku se moc nemluvilo. V současnosti na místě stojí ikonické kyvadlo.

Fronta na maso V místech budování pomníku byl přitom čerstvě vystavěn stadion fotbalového klubu Slavia, který je však ihned stržen, právě kvůli Stalinovi. Práce na sousoší aktivně začínají až v roce 1952.

Po odhalení dostavěného díla dochází v Sovětském svazu ke kritice Stalinova kultu osobnosti, mnoho Pražanů se za megalomanskou stavbu stydí. Říkají jí posměšně „fronta na maso“.

Otakar Švec se za megalomanské sousoší uznání nedočká.

Autor se utopí v depresích Komunistická vláda si uvědomuje, že přestřelila, a rozhoduje o likvidaci pomníku odstřelem. Stalin tak na Prahu shlíží jen sedm let, samotný odstřel trvá několik týdnů pod přísným zákazem fotografování likvidace pomníku.

Neslavně nekončí jen Stalinův pomník, ale i jeho autor Otakar Švec (1892–1955). Ten ještě před odhalením stavby spáchá sebevraždu.

Foto: Shutterstock, Wikimedia.
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti
Zobrazit více …