Nad hřbitovem krouží ptáci mrchožrouti. Jsou trpěliví, čekají na svou příležitost. Dole pod nimi si právě jeden z mužů v klobouku otřel zpocenou tvář. „Tak jdeme zase na to, chlapi,“ pobízí ostatní. Nasadí si respirátor a rozmáchne se. Kladivo dopadne na čelní stěnu hrobky.
Periodika celého světa pravidelně přinášejí žebříčky nejhorších povolání. Důstojným kandidátem na obsazení některé z prvních příček podobných seznamů je práce vyklízeče hrobů v guatemalské metropoli Ciudad de Guatemala (Guatemala City).
S pietou si tamní úřady hlavu nelámou.
Jakmile vyprší platnost nájemní smlouvy hrobového místa a není obnovena anebo lidé přestanou za pronájem platit, často kvůli chudobě, ve které žije v současnosti velká část obyvatel Guatemaly, nastupují pracovníci, kteří mají za úkol uvolnit hrob pro dalšího nájemce.
![I mrtvoly se mohou jen tak opírat o zeď.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/04/1-5.jpg)
Otevřít, vyklidit, zabalit
Pracovní výbavu těchto mužů tvoří těžké kladivo, rukavice a respirátor. Takto vyzbrojeni přichází ke hrobům a pustí se do práce. Prvním krokem je jejich otevření. Poté nadejde další, horší část jejich úkolu.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Je čas vyjmout ostatky, které dosud nerušeně odpočívaly uvnitř. Většina nebožtíků se nachází ve značném stupni rozkladu. Těla, která leží v nejvyšším patře, jsou však obvykle následkem působení horka mumifikována. Vyklízeči pracují rychle a efektivně.
Například během pouhých dvou měsíců vyklidili 2000 dětských těl z místa jejich posledního odpočinku.
![Mrchožrouti čekají na svou příležitost.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/04/2-4-768x512.jpg)
Emoce stranou
Při práci jim pomáhají také vysokozdvižné vozíky. Všechny pozůstatky, o které neprojeví jejich příbuzní zájem, jsou zabaleny do igelitových pytlů jako odpadky a tak je s nimi také zacházeno.
Vyklízeči hrobů, ne nepodobní stavebním dělníkům, si při své práci nemohou dovolit útlocitnost. Rakve rozbíjejí a vyhazují na skládku za hřbitovní zdí. Než lidské pozůstatky uloží do pytlů, pohodí je na zem nebo opřou o zeď.
Pak je zabalené v igelitu hází na hromadu. Mnohá těla se z pytlů napůl vysypou a leží přímo na dlažbě Nikoho to však nezajímá, s nikým to ani nepohne. Je to jen práce. Muži, pracující za minimální mzdu, se denně setkávají se smrtí. Odnaučili se jí však bát.
![Rakve končí na skládce u hřbitova.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/04/3-4-768x512.jpg)
Plno divných vůní
Atmosféru chmurného místa popíše fotograf Jorge Dan López, který jako jeden z prvních fotografoval práci vyklízečů hrobů na hřbitově La Verbena: „Místo a okolní krajina byly strašidelné, ale přesto zajímavé.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Nad námi kroužili mrchožrouti, kteří sledovali každý pohyb těch, kteří dole přicházeli do styku s mrtvými. Ve vzduchu byl cítit zápach stojaté vody a hnijících květin.
Všechno, od dna krypt až po zbytky lidských vlasů na lebkách mělo ostrý a specifický zápach.“ Pokud si chtějí pozůstalí ostatky svých drahých vyzvednout, dostanou je uložené do malé rakve.
Těla, o které neprojeví příbuzní zájem, jsou převezena do hromadného hrobu na centrálním hřbitově.
![Pozůstalí si mohou vyzvednout ostatky svých drahých v malých dřevěných schránkách. Tato žena si přišla pro ostatky svého syna, který zemřel v roce 1983 v pouhých 6 měsících.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2018/04/4-4-768x512.jpg)
Odpočinek v hromadném hrobě
Má hloubku přes 30 metrů a je uzavřen poklopem se speciálním zámkem. Dříve z nich totiž přívrženci černé magie kradli kosti pro své rituály. I když jsou zdejší drsní pracanti už otrlí, přece jenom nepřišli následkem své práce o všechny lidské city.
Ve chvíli, kdy k nim přichází nešťastný příbuzný jednoho z nebožtíků, kteří skončili v hromadném hrobě a prosí je, aby mu jeho drahého našli, neodmítnou. Několik hodin prohledávají smutný obsah jámy, než najdou pytel se správným označením.