Vyprahlá poušť postupně ustupuje a nad obzorem se tyčí vrchol nejvyšší budovy světa, poté si cestující všimnou okolních mrakodrapů. Ty vypadají ve srovnání s dubajskou dominantou jako chudí příbuzní. Aby ne, protože Burdž Chalífa není mrakodrap, ale megamrakodrap!

Přelidněným městům chybí prostor, a tak inženýři směřují budovy k obloze. Burdž Chalífa se pyšní 828 metry, architekti chtějí jít ještě dál. Například v Japonsku sní o budově vysoké 1 700 metrů, tím by hravě překonala třeba Sněžku!

Kategorie v závratných výškách

Rada pro vysoké budovy definuje několik druhů mrakodrapů. Podobným titulem se mohou honosit stavby, které mají alespoň 150 metrů! Takový první mrakodrap by se do kritérií jistě nevešel, protože měl pouze 42 metrů!

Dříve jsou ale podobné stavby určovány na základě počtu podlaží. Do množiny se nevejde ani nejvyšší budova České republiky, protože brněnský AZ Tower se tyčí pouze do výšky 111 metrů. S moderní technologií ale mrakodrapy rostou do závratných výšin, a tak reaguje i samotná Rada.

Stavby, které měří od 300 do 600 metrů, nazýváme supermrakodrapy. Jedním z prvních se stává Chrysler Building v New Yorku. Američané si znovu uzmou primát v roce 2014, když odhalí One World Center s výškou 541 metrů. Jenže budovu nejdříve překonají Jihokorejci, poté slaví Číňané. V osmnáctimilionovém městě Šen-čen otevřou Ping An Finance Center. Budově bychom naměřili 599,1 metrů. Proč ale Číňané nepřidají ještě pár centimetrů, aby cifru zakulatili?

O pár centimetrů…

Díky tomu by se dominanta přesunula do kategorie tzv. megamrakodrapů, tedy staveb, které jsou vyšší než 600 metrů. A to už je vyšší dívčí! Panují zde jiná kritéria pro bezpečnost či konstrukci. Ostatně megamrakodrapy máme na světě zatím jen čtyři!

Čtvrté místo mezi mrakodrapy si přivlastní komplex Abrádž Al-Bajt, který najdeme v saudskoarabské Mekce. Vyrůstá na místech bývalé osmanské pevnosti a do kategorie megamrakodrapů se dostane těsně. Měří totiž 601 metrů!

Původně má být o 150 metrů vyšší, investoři ale od původních plánů odstoupí. V budově se nachází útulný hotel a pětipatrové nákupní centrum! Dominantou jsou ale obrovské hodiny, jež jsou údajně vidět i ze vzdálenosti 25 kilometrů!

Mezi další dechberoucí čísla patří třeba délka minutové ručičky, měří 23 metrů. Samotný vrchol věže zdobí obrovský zlatý půlměsíc, megamrakodrap totiž slouží náboženským účelům. Nad hodinami jsou citace z Koránu, součástí komplexu jsou také reproduktory, které svolávají věřící k modlitbě.

Formule mezi výtahy

Číňané se ale přeci jen mezi stavební smetánku prorvou, protože v roce 2015 otevírají Shangai Tower. Architekti původně počítají se třemi megamrakodrapy, dva z nich ale nakonec zabrzdí pod hranicí 500 metrů.

Samotná stavba Shangai Toweru dostává zelenou v roce 2008 a vláda se zaváže, že budova bude šetrná k životnímu prostředí. A tak stavitelé vtisknou nové dominantě skleněnou fasádu, mezi patry pro změnu sviští jeden z nejrychlejších výtahů světa.

Jeho maximálka se zastaví na 20 metrech za sekundu! Jenže výšková budova se potýká s řadou problémů, chybí ji bezpečnostní prověrky a povolení, a tak nemůže být naplněná celá kapacita. Dva roky po otevření je sice pronajato 60 % všech prostor, jen polovina firem se ale do Shangai Tower skutečně přestěhuje.

„Byla to patra duchů,“ shodují se zaměstnanci, kteří v komplexu pracují. Na druhou stranu inženýři jdou skutečně příkladem.

Okna navrhnou tak, aby minimalizovali používání vnitřní klimatizace.

Dešťovou a odpadní vodou se splachuje a zalévá zeleň.

Vzpomínka na nezávislost

Rodinka megamrakodrapů se do pár měsíců rozroste také o Malajsii. Tamní politici totiž nechají v Kuala Lumpur, kde mimochodem najdeme na 153 mrakodrapů, postavit komplex Merdeka 118. Ojedinělý design má svůj příběh.

Připomíná totiž gesto malajského politika Tunka Abdula Rahmana (1903–1990), když 31. srpna 1957 vyhlásí nezávislost země. Vedle hotelů či kanceláří nabídne 680 metrů vysoká budova garáže pro více než 8500 automobilů!

Konstrukce, která odstartuje v roce 2014, se ale neobejde bez kritiky. Obyčejným lidem vadí, že se plýtvá veřejnými prostředky. Merdeka 118 má být už dávno otevřená, překazí to ale pandemie koronaviru.

Investory přijde celá nacionalistická legrácka na 1,5 miliard dolarů!

Kilometr na dohled?

A na samém vrcholu najdeme Burdž Chalífu. Šejci ze Spojených arabských emirátů se v roce 2010 pořádně plácnou přes kapsu a nechají postavit budovu, jenž propichuje nebe ve výšce 828 metrů! Dokonce skončí na seznamu Sedmi inženýrských divů světa.

Dodnes drží titul nejvyšší budovy světa. Podle prognóz ale dubajskému klenotu zvoní umíráček, protože konstruktéři sní o stavbě, která překoná magickou hranici jednoho kilometru. Horkým kandidátem je nedaleká Saudská Arábie.

Torzo Jeddah Tower stojí ve městě Džidda a tamní dělníci pilně pracují už od roku 2013. Jenže jako by budoucímu rekordmanovi nebylo přáno. Jeden z investorů je zapleten do politických čistek, zpomalení má na svědomí také pandemie.

Aktuálně je věž hotová z jedné třetiny, pokud bude dokončena, stane se nejvyšší budovou světa! Za hranice chápání se nebojí jít Japonci, ti navrhnou mrakodrap, jenž by měl trčet do výšky 1700 metrů! Zatím jde o pouhou vizi.

Budova se 421 patry by měla být domovem pro 50 tisíc lidí, což je zhruba stejný počet obyvatel jako mají severočeské Teplice!