Domů     Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
30.4.2024

Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je.

Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel.

Vylidní města, vyhladí kláštery, na venkově nechá celé vesnice zcela opuštěné. Sociální dopady jsou patrné brzy poté, co epidemie odezní. Úbytek rolníků a řemeslníků znamená extrémní nedostatek pracovních sil a postupný zánik nevolnictví.

Marseille během velkého moru v roce 1720 (Michel Serre, CC BY-SA 4.0, commons.wikimedia)
Marseille během velkého moru v roce 1720 (Michel Serre, CC BY-SA 4.0, commons.wikimedia)

Šlechta si musí rolníky předcházet

reklama

Lidé si mohou vybírat, pro koho pracovat, což vede k tomu, že se panstvo musí snažit nalákat pracovní síly atraktivnějšími podmínkami. Zvýšení mezd i zlepšení společenského postavení se navíc ukazuje nevratné.

„Jakmile si lidé na lepší pracovní podmínky zvykli, nebylo cesty zpět,“ říká historička Rosemary Horroxová (*1951).

Když se totiž panstvo o několik desítek let později pokusí vrátit k původním podmínkám, jsou odpovědí mohutné rolnické vzpoury po celé Evropě, které nové svobody i platy ubrání.

Mědirytina morového lékaře ze 17. století. (volné dílo, commons.wikimedia)
Mědirytina morového lékaře ze 17. století. (volné dílo, commons.wikimedia)

„Jak to mohl Bůh dopustit“

Zatímco rolníci si polepší, církev si pohorší. Vedlejším efektem moru je totiž značná ztráta vlivu katolické církve. Během epidemie chtějí lidé vědět, proč taková hrůza přišla, chtějí vědět co dělat. Církev však nedokáže ani pomoci, ani odpovědět.

Není divu, že mnozí ztrácejí důvěru v Boha, nebo alespoň v církev. Uvědomují si, že náboženství nedokáže zastavit nemoci, zmírnit utrpení ani jakkoli pomoci.

„Začínají se od ní odvracet, nepouští ji tolik do svého života a církev tuto ztrátu důvěry už nikdy nedokáže zvrátit,“ konstatuje historik Thomas Linden.

Masový hrob obětí dýmějového moru z let 1720 až 1721 v Martigues ve Francii (S. Tzortzis, volné dílo, commons.wikimedia)
Masový hrob obětí dýmějového moru z let 1720 až 1721 v Martigues ve Francii (S. Tzortzis, volné dílo, commons.wikimedia)

Církev má potíže

Situaci nahrává i to, že zemřely tisíce kněží, takže v mnoha oblastech prostě nemá kdo vykonávat bohoslužby. Svou roli hraje také úpadek klášterů. Mnohé totiž mor zcela vyhladil a noví mniši a řeholnice často nedosahují potřebných morálních kvalit a vzdělání.

Protože však člověk Boha přece jen potřebuje, otevírají se možnosti vzniku různých heretických hnutí a později nových křesťanská církví.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Co se skrývá v penálu? 5 papírnických značek, které dobyly svět
Má za sebou těžký den, ještě teď mu v uších duní výstřely, které sviští nad jeho hlavou ukrytou v zákopu. Chce napsat domů, a tak ve svých věcech vyštrachá pero a několik zvláštních namodralých tablet. Ty rozmíchá ve vodě a hned má k dispozici inkoust a může se vrhnout do psaní. Nebýt jich, nemáme čím psát. A když […]
Historie
Stuhleck-Semmering: Místo, kde se Evropa naučila lyžovat
V roce 1854 protnula dolnorakouský horský průsmyk Semmering unikátní horská železnice. Impozantní inženýrské dílo však odstartovalo i zásadní proměnu těchto dříve odlehlých oblastí v kolébku moderního alpského lyžování. Jak k tomu došlo? Které sudičky se zde opíraly o lyžařské hole? V roce 1848 dostává rakouský inženýr Carl Ritter von Ghega nesnadný úkol. Měl navrhnout a postavit první horskou železnici […]
Historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
Historie
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
lifestyle
Mrtví, kteří nosí dětem dárky, obří draci i hostina na hrobech. Bizarní podoba dušiček
Zatímco v Česku lidé zapalují svíčky, pokládají na hroby květiny a v tichosti vzpomínají na své blízké, jinde se svátek mrtvých mění v pořádně neobvyklou podívanou. Někde zesnulí údajně rozdávají dětem hračky a sladkosti, jinde se nad hřbitovy vznášejí obří papíroví draci nebo rodiny pořádají hostiny přímo u náhrobků. Smrt tu není jen důvodem k […]
Sedm věcí, které děláme každý den a vůbec netušíme, proč vznikly
Podáváme si ruce, foukáme na horkou polévku a přejeme si dobrou chuť. Některé zvyky opakujeme tak automaticky, že nás ani nenapadne pátrat po jejich původu. Jenže za obyčejnými gesty se skrývají příběhy o strachu z neznámého, dávných pověrách, boji o přežití i proměnách společenských pravidel. Někdy je skutečnost mnohem zajímavější než tradované vysvětlení. Od odzbrojení […]
Zvonění budíku odložené o devět minut. Jde o ranní milost, nebo hodinářský mýtus?
Je 7.00 hodin, budík řve a svět se zdá být mimořádně nepřátelským místem. Prst najde tlačítko odložení, zazní tiché cvaknutí a přichází devět minut blaženého odkladu. Proč právě devět? Proč ne deset, což je přece mnohem kulatější číslo, nebo rovnou patnáct, aby se člověk stihl pořádně ponořit zpátky do snu? Odpověď vede do poloviny 20. […]
Žiletka změnila holení v masový byznys. Proč se do obchodu musíte pořád vracet?
Představte si, že si koupíte holicí strojek a potom už jen pravidelně dokupujete jeho nejdůležitější součástku. Zní to povědomě? Stejný princip dnes známe od tiskáren, do nichž potřebujeme stále nové náplně, nebo od kávovarů na kapsle. Jeho slavnou podobu pomáhá na začátku 20. století prosadit americký obchodník King Camp Gillette. Obyčejné ranní holení se díky […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz