Skip to content

Holanďané masakrovali domorodce ze soustroví Moluky kvůli muškátovému oříšku

Muškátový květ patří mezi velmi drahá koření. Za dvě římské libry (jedna libra činila 0,32 kg) se na počátku 13. století platí tolik jako za urostlou krávu. Není divu, že zisky obchodníků s kořením dosahují závratných výšin.

O plantáže hřebíčku a muškátového oříšku se dokonce vedou války.

„Je strašné, že my Portugalci jsme měli tolik starostí a výdajů, abychom získali veškeré světové zásoby pepře do svých rukou. Jíme ho tak málo! Většinu zkonzumují v Německu a ve Francii,“ říká portugalský lékař García de Orta (1501/1502–1568). V 15. století se stane Portugalsko v oblasti prodeje koření hráčem číslo jedna. Portugalce žene na objevitelské cesty vidina nových trhů. Mořeplavec Fernão de Magalhães (1480–1521) se 10. srpna 1519 vydává se svou námořní expedicí na západ k Ostrovům koření, jak se říká Molukám (ostrovní stát jihovýchodní Asie v západním Tichém oceánu).

Hlavním motivem je získat hřebíček.

Portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães se vydal pro hřebíček.

Před nepřáteli se spasí útěkem

Magalhães ale během plavby zahyne. Z jeho pěti plavidel se nakonec vrátí jediná loď Victoria. Je plně naložená hřebíčkem a díky tomu se náklady za celou výpravu vrátí dokonce dvojnásobně. Stejně šikovně si vede i další z portugalských objevitelů Vasco da Gama (1469–1524), který se svou expedicí obepluje africký mys Dobré naděje a 20.

května 1498 dosáhne břehů Malabaru. Když ale vidí, že arabským obchodníkům a indické vládě není po chuti, protože by jim mohl zkazit jejich obchody, naloží „pálivý pepř, oříšek a černý hřebíček, které daly jméno novému Moluckému ostrovu a skořici, která udělala Cejlon bohatým, slavným a krásným“ a odpluje. Portugalské loďstvo vrátí zpátky a Srí Lanku (Cejlon) i Moluky v roce 1506 ovládne. S nimi i celosvětové zásoby koření.

Lodě připlouvající k ostrovům mají jediný cíl: dovézt maximum drahocenného koření.

Diktují si ceny

Ve své pýše na úspěch udělají Portugalci jednu velkou chybu. Jako kupce pro prodej koření ze Souostroví Moluky si totiž najmou Nizozemce. Světovému obchodu začíná roku 1602 vládnout Východoindická společnost, která operuje na ostrovech.

„Udržovala vysoké ceny skořice, regulovala rozhodujícím způsobem přístup k obchodu s kořením, dodávala veškeré zboží do Holandska a pálila každé neprodané zásoby,“ píše o jejím působení Dalby. Šikovným holandským obchodníkům se v roce 1605 podaří převzít vládu nad ostrovními koloniemi.

Zničí část plantáží, aby si mohli diktovat ceny.

Nizozemský guvernér Jan Pieterszoon Coen nechá povraždit na 15 000 domorodců.

Proti krádeži se zašívají kapsy

Domorodcům pod trestem smrti zakazují, aby koření pěstovali sami. V roce 1621 dokonce provede nizozemský guvernér Jan Pieterszoon Coen (1587–1629) masakr při kterém umírá na 15 000 obyvatel Bandského souostroví (součást Moluk) známého pěstováním muškátového oříšku.

Holanďané bojují o kolonie s Brity, kteří nakonec v roce 1795 získávají rozsáhlá území Indie a Srí Lanky. Do hry o zisky z koření navíc vstupuje také USA, kde se Salem ve státě Massachusets stává střediskem obchodu s pepřem.

Ten je na světových trzích stále drahým a nedostatkovým zbožím. Dělníci v londýnském přístavu si musí zašívat kapsy, aby nemohli ukrást ani jedinou kuličku pepře.

Foto: pixabay.com, wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Konflikty
Zobrazit více …