Domů     Dudlík, šnorchl i sprcha v jednom. Co jste nevěděli o sloním chobotu?
Dudlík, šnorchl i sprcha v jednom. Co jste nevěděli o sloním chobotu?
25.2.2021

Je to rozhodně nepřehlédnutelný orgán, který v živočišné říši nemá obdoby! Uvědomují si vůbec sloni, s jakým zázrakem se narodili?

Určitě se shodneme na tom, že chobot slonovi sluší. Jen na okrasu ho ale nemá! Chobot je neuvěřitelně multifunkční částí těla a slon by bez něj jednoduše nemohl žít. Tušili jste vůbec čím vším tento typický sloní symbol dokáže být?

Hodně dlouhý nos

Chobot není nic navíc, je v podstatě horním pyskem a nosem spojeným v jedno. Pouze tato část hlavy zkrátka pořádně narostla.

Slon díky chobotu v první řadě dýchá. Na konci jsou jasně vidět dvě nosní dírky, které vedou celým dlouhým orgánem až k hlavně. Pro čerstvý vzduch je to tedy pořádná štreka, protože chobot dospělého slona měří zhruba dva metry!

Ovšem má to své výhody – když je slon potopený ve vodě, může vystrčit chobot ven a používat ho jako šnorchl.

Chobot je jako každý nos také nástrojem k čichu a v tom je tedy opravdovým přeborníkem! Díky milionům receptorů uloženým v nosních dutinám cítí slon určité věci dokonce lépe než stopovací pes. Například podzemní vodu prý vyčenichá na vzdálenost 20 kilometrů.

Sloni jsou výteční plavci. Jejich evoluční předchůdci byli vodní živočichové. Foto: Wikipedia
Sloni jsou výteční plavci. Jejich evoluční předchůdci byli vodní živočichové. Foto: Wikipedia

Šikovná svalnatá ruka

Kdybyste někdy viděli kostru slona, chobot na ní nehledejte. Žádná kost, ba ani chrupavka v něm totiž není! Chobot je čistě svalový orgán, podobě jako třeba lidský jazyk, což mu zajišťuje mimo jiné úžasnou pohyblivost.

Navíc těch svalů je na chobotu opravdu požehnaně. Jejich počet se často uvádí až okolo 40 000, a slon je díky tomu skutečným silákem. Chobotem zvládne zlomit kmen stromu nebo také zvednout náklad o hmotnosti až 350 kilogramů!

Vedle síly je ale chobot i nesmírně citlivý. Na jeho konci má slon tzv. prstík (slon indický jeden, slon africký dokonce dva), který si díky obrovskému množství nervových zakončení poradí i s velmi přesnými pohyby.

Slon udrží v chobotu štětec, zvedne ze země minci, utrhne jedno samotné stéblo trávy a dokonce si bez problémů oloupe burák.

Chobotem si slon potravu naporcuje, nabere a vloží do tlamy. Poradí si s větvemi, listím i ovocem. Foto: Pixabay
Chobotem si slon potravu naporcuje, nabere a vloží do tlamy. Poradí si s větvemi, listím i ovocem. Foto: Pixabay

Brčko? Spíš naběračka

Bez chobotu by se slon ani nenajedl, je pro něj vlastně takovým příborem. Vyhlédnutou potravu si s ním podá, utrhne, nabere, podle potřeby upraví a vloží do úst.

A když přijde žízeň? I o to se chobot postará. Částečně funguje jako obří brčko, do kterého slon nasosá naráz třeba 15 až 20 litrů vody!

Ovšem pít už chobotem neumí, vlastně podobně jako my nepijeme nosem – stejným způsobem jako sousta jídla musí nabranou tekutinu nejprve vstříknout do tlamy.

Nasávání vody má však ještě jinou funkci. Když se slon potřebuje umýt nebo osvěžit, chobot mu poslouží jako šikovná sprcha.

I když zas tak čistotní ale chobotnatci nejsou. Zvlášť ti žijící ve volné přírodě se rádi koupou především v blátě a zasypávají se pískem či hlínou. I to všechno samozřejmě zvládnou chobotem!

Tato špinavá koupel má rozhodně svůj význam, zaschlá vrstva bláta vytvoří na kůži odolnou vrstvu, která chrání před sluncem nebo třeba obtížným hmyzem.

Umýt, nebo jen osvěžit? Sprchu mají sloni pořád po ruce. Foto: Pixabay
Umýt, nebo jen osvěžit? Sprchu mají sloni pořád po ruce. Foto: Pixabay

Teploměr, seismograf i seznamka na dálku

Citlivá špička chobotu je pokryta tenoučkými vousky, které dokáží ze svého okolí vyčíst řadu důležitých informací.

Slon tak nejen pozná, jakou má uchopený předmět strukturu, jak je velký nebo dokonce jakou má teplotu, ale chobotem dokáže i detekovat vibrace ze země. Neunikne mu tak třeba vzdálené hřmění nebo dusot stáda svých kolegů, a to ani na několik kilometrů daleko.

Přiložením chobotu k zemi ale slon dokonce i slyší! Ne tedy běžné zvuky, které my normálně slyšíme ušima, ale infrazvuky, ležící pod hranicí lidmi vnímaného spektra. Ty se totiž šíří nejen vzduchem, ale také rozechvívám půdy.

A co takto slon poslouchá? Především troubení či až hulákání jiných slonů, které v podobě infrazvuků vydávají chobotem a samcům například slouží k vábení sloních slečen.

A můžeme vlastně být rádi, že toto sloní milostné volání nemůžeme slyšet, protože je prý ještě mnohem hlasitější než dusot jejich nohou a nese se na dvakrát delší vzdálenosti.

Když slon potká jiného slona, na pozdrav si podají choboty. Foto: Wikipedia
Když slon potká jiného slona, na pozdrav si podají choboty. Foto: Wikipedia

Sloní řeč

Sloni se tedy přilákali. Co se děje, když se potkají? Jak se pozdraví a jak spolu komunikují? Samozřejmě chobotem! Sloni doslova milují kontakt a hmatová komunikace je u nich velmi intenzivní.

Proplétají si choboty navzájem, aby si projevili náklonnost, ale stejně tak si dotyky chobotů dávají najevo i nepřátelství a zášť.

Slon rád dává špičku chobotu do tlamy jiného slona, aby ho utěšil, členové jedné rodiny se takto na pozdrav hladí se po zádech, po uších či po ocase.

Chobotem se slon svého blízkého dotýká i na spánkových žlázách nebo genitáliích, aby tak od něj získal důležité chemické signály.

Často však sloni chobotem hladí i jen sami sebe, po hlavně i nejráznějších částech těla. Dělají to hlavně ve chvíli, když jsou nejistí a nerozhodní, aby nabyli sebevědomí a cítili se lépe.

Nejněžnější objetí?

Chobotem samozřejmě komunikuje i matka se svým mládětem. Potomkovi často ovinuje svůj dlouhý orgán kolem zadních nohou, bříška, ramen nebo pod krkem, často se také dotýká jeho úst.

Tím slonice své dítko uklidňuje a utěšuje, podobně jako když lidská matka pohupuje miminko náručí.

Když je slůně větší a živější, matka ho chobotem usměrňuje a chrání. Mládě zas strkáním svého chobotu do tlamy jiných slonů zjišťuje informace o potravě.

Své choboty slůňata od narození přirozeně používat neumějí, musí se s ním všechny ty skvělé triky postupně naučit. Zpočátku jim dlouhatánský nos spíš překáží, než aby pomáhal, a když se třeba chtějí napít od matky mléka, musí ho složitě ohýbat na stranu. Některá sloní miminka jsou ale vynalézavá a špičku chobotu cumlají jako dudlík.

Chobotí objetí patří k největším něžnostem mezi slony. Foto: Pixabay
Chobotí objetí patří k největším něžnostem mezi slony. Foto: Pixabay
Foto: Wikipedia, Pixabay
Související články
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
věda a technika
Neštovice: Postrach, který věda zahnala
Amerika je pro kolonizaci zemí zaslíbenou. Stačí přesvědčit původní obyvatelstvo, aby vycouvalo. Přesvědčovacích prostředků mají Evropané celou řadu. Pušky, děla, a také neštovice. Neštovice jsou nemocí, která významným způsobem mění dějiny Kolem roku 400 př.nl zasáhne Athény epidemie, s největší pravděpodobností neštovic. Vyhubí čtvrtinu populace a mezi obětmi je i nejvýznamnější z vůdců – Periklés (500–429 […]
Co jste netušili o výtazích?
Kabinka visí na kovovém laně, připevněném na kladce. Můžete si nastoupit! A kdy pojedeme nahoru? Až někdo ručně navine lano na dřevěný buben! Tak nějak funguje první známý výtah na světě… Autorem pradědečka výtahů je řecký matematik Archimédes (asi 287-212 př. n. l.) a sestaví ho okolo roku 236 před Kristem. Podobné používají i Římané, […]
Víme, jak vznikl náš Měsíc?
Nové planety se rodí různými způsoby. Jedním z nich, kterým vznikla i naše sluneční soustava, je takzvaná akrece neboli „narůstání“. V tomto případě se oblak plynu s drobnou příměsí prachu díky vnějšímu impulzu, kterým může být například výbuch nedaleké hvězdy, začne hroutit do podoby disku. Jedná se v podstatě o gravitační proces. V centru disku […]
Rekordmani mezi rostlinami: Fascinující nej rostlinné říše
Znáte je? Nejmenší a největší rostliny světa, rostliny s nejdelšími listy, největšími květy či nejdelším jehličím, nebo třeba nejstarší rostlinu, jejíž věk je téměř pět tisíc let?  Představujeme vám rekordmany z říše rostlin, seznamte se. Obrovsky rozmanitý svět rostlin nás obklopuje v každém koutu světa. Rostliny nám i zvířatům poskytují potravu a kyslík, bez kterého […]
reklama
zajímavosti
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Sůl nad zlato? Kde se bere jedna z nejdůležitějších surovin?
Všichni tu scénu z legendární pohádky známe. Když moudrá princezna Maruška řekne svému otci-králi, že má pro ni cenu jako sůl, rozpoutá to nevídané události, během kterých se ukáže, jak moc je tato komodita důležitá. Je tomu tak ale doopravdy? A jak to vlastně s výrobou soli vypadalo dřív a jak je to dnes? Sůl je tady […]
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.