Přemyslovský kníže Vratislav I. vyniká zbožností. Krátce předtím, než naposledy vydechne, stihne ještě přikázat vybudování druhého kostela v areálu dnešního Pražského hradu.

„V době jeho smrti byl kostel dokončen, ale neposvěcen,“ dodává historička Anežka Merhautová (1919‒2015).

Přibližně do konce 60. let 20. století si odborníci mysleli, že se Vratislav I. (875/888‒921) příliš nevytáhl a jeho kostelík byl spíše drobnější podélně orientovanou stavbou. Další průzkumy je ale donutily svoje názory radikálně přehodnotit.

„Výsledky obou výzkumů však dovolují závěr, že již Vratislavův kostel byl bazilikou,“ vysvětluje historička Anežka Merhautová (1919‒2015) už v roce 1972. Naznačuje to panovníkovu velkorysost.

Kníže chtěl po sobě zanechat skutečně reprezentativní duchovní stavbu a zároveň otevřel Pražský hrad moderním trendům v architektuře.

Záhadný Miroboj

„Vratislavova bazilika se celkovou kompozicí podobala stavbám v oblasti nynější severní Itálie, odkud takové formy pronikaly nejen na západní polovinu Balkánského poloostrova, ale i na sever za Alpy,“ dodává Merhautová.

Chybí ale odpověď na otázku, zda stavitelé pocházeli z Velké Moravy a do Čech se uchýlili po jejím zániku v roce 906 nebo zda přišli odněkud z jihu nezávisle na této říši.

Druhou teorii podporují zmínky ze zakládacích listin svatojiřského kláštera, které uvádějí jako stavitele jistého Miroboje. Velkomoravskému původu naopak nahrává trojlodní dispozice s jednou apsidou.

Která ze dvou možností je pravdivá, se odborníkům zatím rozlousknout nepodařilo.

Duchovní protiváha

Vysvěcení baziliky proběhne v roce 925. Tehdy jsou do ní přeneseny ostatky svaté Ludmily z Tetína. Umístěním vedle knížecího paláce se bazilika jednoznačně stává knížecím kostelem.

Její poslání se ale neomezuje jenom na pořádání bohoslužeb pro přemyslovskou elitu. Už od počátku její existence se u ní nachází menší sbor duchovních.

Jejich funkce, srovnatelné s těmi užívanými jinde v Evropě v té době, napovídají, že tvoří jádro domácí církve. „Biskupství řezenské, kterému v té době Čechy církevně podléhaly, mělo tak snad dostat domácí protiváhu,“ předpokládá Merhautová. Jde o předstupeň pražského biskupství, které vzniká roku 973.