Řečníci si se střídají a zdá se, že se pozornost volebního sněmu přiklání na jednu stranu. Polák Dobieslaw Kurozwecký horuje pro svého kandidáta, Vladislava. Protistraně dochází řeč. Jeho sugestivní projev má o tři týdny později jasné výsledky. „Ať po mé smrti usedne na český trůn polský princ Vladislav, ovšem pouze pojme-li za svoji zákonitou manželku […]

Svoje příbuzné nemá Rudolf Habsburský v lásce. Jedinou výjimku snad tvoří mladší bratr Arnošt. Ve chvíli, kdy odchází jako místodržící do Nizozemí, jmenuje svého dalšího bratra Matyáše místodržícím ve Vídni a pověří ho vrchním velením armády. Sourozenec mu ale brzy začne přerůstat přes hlavu. Matyášovi II. (1557–1619) nechybí ctižádost. Obtížně se smiřuje s tím, že jeho starší […]

Patří k nejnavštěvovanějším lázním u nás. Originální podobu jim dává slovenský architekt Dušan Jurkovič. V letech 1902–1914 tu proto vzniká spousta budov postavených ve stylu lidové secese, třeba Jurkovičův dům nebo Vila Chaloupka. Řeč je o Luhačovicích. Šlechtický rod Serényiů ve druhé polovině 17. století objevuje prameny u Luhačovic. Ondřej Serényi přiměje mladého lékaře Jana Hertodta z Todtenfeldu […]

Roku 1295 rozkáže český král Václav II. (1271–1305) založit město zvané Nová Plzeň. Vytvoření půdorysu sítě 15 pravoúhlých ulic a jednoho náměstí se ujme lokátor Jindřich. V době svého založení je náměstí s rozměry 139 x 193 metry jedním z největších v Evropě. U jeho jižní strany se tyčí šibenice, kde přijde v roce 1507 o život i žhář Bavůrek […]

Kdepak esemesky, messengery či e-maily. O tom se vojákům ve druhé světové válce pochopitelně nemohlo ani zdát. A mnohdy nebyly k dispozici ani telefony či vysílačky. Nicméně bez komunikace by to v armádě samozřejmě nešlo. A tak se v tu chvíli otevřela scéna pro staré dobré poštovní holuby. Schopnosti poštovních holubů vracet se odkudkoli na […]

Francouzská nemoc neboli syfilis se na přelomu 15. a 16. století šíří Evropou.  Přispívají k tomu i předem dohodnuté sňatky, kdy si muži nemohou vybrat nevěstu podle svého gusta. Mnohdy proto končí v náručí lehkých žen, se kterými si užívají. Paříž má na konci 15. století 100 000 obyvatel. Na ně přitom připadá na 6000 prostitutek. Tolerance […]

Sejdeme se pod koněm, pod ocasem.  Typické místo setkávání v Praze. Jedním ze symbolů české metropole je Václavské náměstí.  V minulosti sloužilo hlavně jako tržiště.  Když český král Karel IV. (1316–1378) v roce 1348 zakládá Nové Město pražské, přikáže zde také vyměřit náměstí o rozměrech 60 metrů na šířku a 760 metrů na délku. V horní části, […]

Vejminkem se pro bývalého rakouského císaře Ferdinanda V. Dobrotivého stává Pražský hrad. Nezahálí tu, i když se o velkou politiku nestará. Pouze jednou jedinkrát je okolnostmi donucen se velmocenským světem zabývat. „Jeho Veličenstvo car Mikuláš dorazí ve středu 10. května ve 12 hodin do Prahy, přeje si poobědvat u Jeho Veličenstva císaře Ferdinanda a má […]

Zemědělci odedávna pozorují oblohu. Právě na ní závisí, jaká bude v daný rok úroda a zda nebudou i se svou rodinou trpět hladem. Předpovídání počasí má zkrátka dlouhou tradici. Už v Mezopotámii jakýsi zručný hrnčíř žijící v období kultury Tell-Halaf (3700–3500 př. n. l.) vyrobí nádobku s motivem mraku, z něhož crčí proudy vody. Podává tak jasné svědectví […]

Dávní stavitelé to nemají jednoduché. Musejí spoléhat pouze na svůj rozum a dovednosti. Přesto dokážou přijít s materiály, které překvapují i moderní odborníky. Někdy bezvýsledně experimentují a zkoušejí třeba pivo, olej, zvířecí tuk či krev, ale jindy sáhnou po ingrediencích, které skvěle fungují! Starověké monumenty stojí tisíce let bez větších změn, zatímco některé moderní budovy […]

Řečkova kolej pražské univerzity, 8. června 1600. Jessenius si chystá nástroje. Po boku má Adama Zálužanského jako svého asistenta. Jessenius dobře ví, že v publiku nesedí lékaři, ale laici. „Z mé strany budu s Boží pomocí usilovat podle svých sil o názornost předvádění, přístupnost a zároveň i stručnost v řeči tak, aby nikdo nemusel litovat vynaloženého času,“ říká […]

„Král si zajel jako kdysi podle svého zvyku lovit do odlehlých lesů kraje kamýckého,“ píše Zbraslavská kronika, jak Přemysl Otakar II. tráví volné chvíle, když se nevěnuje vládě. Štvanice na zvěř patří mezi jeho nejoblíbenější koníčky. Stejně jako jeho otec Václav I. (1205–1253) se český král Přemysl Otakar II. (kolem r. 1233–1278) veze na módní […]

Častými královými společníky se stávají minnesengři. Oslavné písně doprovází hudba. „Básně se zpívaly a později byly dramaticky přednášeny,“ dodává současná historička Sylvie Stanovská. Při hradních slavnostech nechybějí autoři, kteří vyzdvihují schopnosti a hrdinství českého krále Přemysla Otakara II. (kolem r. 1233–1278). Patří mezi ně Sigeher, pocházející zřejmě z Rakouska nebo jihu Německa. Ve svých písních opěvuje […]