Skip to content

Jan Amos Komenský: Zničila jeho sny švédská královna?

Musel opustit vlast. Na jeho adresu putuje spousta dopisů, jejichž odesílatelem je další z jeho příznivců, bohatý nizozemsko-švédský obchodník Ludvík de Geer. Zve ho do Švédska, kde by prý mohl Komenský reformovat školství.

„Jeďte a vraťte se, až se poměry v Anglii uklidní,“ doporučují přátelé Jan Amos Komenský (1592–1670) cestu na sever. Ostatně ve Švédsku jsou protestanti vítáni. Komenský v koutku duše věří, že právě Švédové, bojující ve třicetileté válce, mohou pomoci svým českým souvěrcům… Když se ve Švédsku v říjnu 1642 Komenský pozdraví s Ludvíkem de Geerem (1587–1652), zamíří k Janu Matthiaemu (1592–1670), který učil latinu samotnou královnu Kristýnu (1626–1689). Matthiae už stihl domluvit audienci. „Jakým jazykem mne osloví?“ ptá se ho Komenský. „Jazykem vzdělanců, abys viděl, kolik získala z tvých Dvéří jazyků,“ odpoví švédský učenec. Autora slavného díla skutečně překvapí, jak skvěle Kristýna ovládá latinu.

Měla zkrátka dobrou učebnici i učitele… Při setkání s královnou a jejím kancléřem Axelem Oxenstiernou (1583–1654) navíc nachází pochopení i pro své politické názory, osud Čechů a českého exilu. „Snad královna pomůže mé neblahým osudem sužované vlasti,“ doufá. Nabízenou práci na nových učebnicích pro švédské školy vezme hlavně kvůli této naději. Usadí se Elbingu v Pobaltí, který tehdy patří Švédsku.

Učitel národů musel opustit vlast a už se do ní nevrátí. FOTO: Alfons Mucha/Creative Commons/Public Domain

Terčem pomluv

Po šesti letech práce pro švédské školství ale přichází kruté vystřízlivění z jeho snu. Třicetiletá válka se chýlí ke konci, ale jednání o Vestfálském míru v roce 1648 k ničemu dobrému pro české protestanty nevedou.

Některým lidem navíc není Komenský příliš po chuti, dokonce i německý luteránský teolog Abraham Calovius (1612–1686) zastává názor, že „celá jeho vševěda a celé ono snažení didaktické prý není nic jiného než lstivě zbudovaný nástroj ke skrytému šíření kalvínství“. Calovius je odpůrcem kalvinistů, jiného reformačního proudu. Švédská panovnice sice nenaslouchá pomluvám, ale Oxenstierna stejně vyčítá Janu Amosovi, že jeho názory jsou příliš slyšet – například se roku 1645 zúčastnil náboženských polemik v polské Toruni.

„Odešli jsme od něho s tím, že jsem pokorně doporučil Jeho Jasnosti věc svého národa a své církve, aby se nedovolilo, abychom při míru v Münsteru byli i my vyloučeni ze svobody svědomí,“ vzpomíná Komenský na poslední slyšení u kancléře v průběhu mírových jednání.

blank
Jan Amos Komenský se snaží reformovat zkostnatělé školství. FOTO: Jürgen Ovens/Creative Commons/Public domain

Sliby chyby

Oxenstierna sice slibuje, že „Čechy jako čelný úd říše musejí být v každém případě znovu uvedeny ve své svobody, ať již bude třeba válku skončit vítěznou zbraní nebo mírovým vyjednáváním“, jenže královnu Kristýnu osud země v srdci Evropy ve skutečnosti vůbec nezajímá.

„Nyní však nastal zřejmý opak, poněvadž jsme byli ponecháni v dědictví domu rakouskému, a tím i papeži, ti nikdy nepovolí svobodu svědomí,“ komentuje Komenský krach všech nadějí. Zklamání ještě umocňuje smrt jeho druhé manželky. 17.

května 1649 se žení potřetí a bere si Janu Gajusovou. Společně míří do Lešna. Léta 1650–1654 stráví potom v uherském Blatném Potoku. Sedmihradský kníže Zikmund II. Rákoczi (1623–1652) žádá bratrského učence o pomoc při reformě zdejšího školství.

Slibuje i podporu českému exilu.

blank
SSpoléhat se na pomoc švédské královny Kristiny se nakonec ukáže jako liché. FOTO: Sébastien Bourdon/Creative Commons/Public domain

Žádost o propuštění

I uherská léta bohužel skončí pro Komenského zklamáním. Situace se zkomplikuje hlavně po předčasné smrti knížete Zikmunda. Vzdělanec už nemá za zády mocného podporovatele a zdejší učitelé, kteří si autoritu budují přísností, drsnými slovy na adresu studentů a někdy i ranami, nemohou skousnout Komenského nové metody.

Závidí a zároveň intrikují. Komenský musí své postupy před nimi obhajovat: „Má metoda směřuje k tomu, aby školská robota se změnila v hru a potěšení, tomu zde nechce nikdo rozumět. S mládeží se zachází zcela otrocky, i se šlechtickou…“ Navyklé způsoby učení nezlomí, proto raději požádá kněžnu-vdovu o propuštění z jejích služeb.

Znovu se vrací do Lešna. Ani tentokrát ale nemá dlouho klid.

Ohnivá pomsta

Švédská vojska pod vedením svého nového krále Karla X. Gustava (1622–1660) pronikají v roce 1655 do Polska. Švédy vítá Jan Amos jako obhájce svobody a tolerance, jenže polští katoličtí sedláci se proti násilnostem cizích vojáků bouří.

Povstanou a vtrhnou i do Lešna, centra jednoty bratrské, které se Švédy otevřeně sympatizuje. 28. dubna 1656 vypálí celé město. Archiv jednoty bratrské, její tiskárna i majetek Komenského skončí v plamenech.

Hromádka popela zbude i z řady jeho spisů včetně Pokladu jazyka českého, výsledku více než 40leté práce. On sám se zachrání na poslední chvíli. Stěhuje se do nizozemského Amsterdamu, kde stráví zbytek života literární činností za podpory rodiny Geerů i zdejší radnice.

Umírá 15. listopadu 1670. Do milované vlasti se už nikdy nepodívá.

Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: Václav Brožík/Creative Commons/Public domain
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Rozdělí je mladý milenec?
nasehvezdy.cz

Rozdělí je mladý milenec?

Herečka Marika Šoposká (31)...
Letecké hodinky Laco s povrchovou patinou
iluxus.cz

Letecké hodinky Laco s...

Pražský hodinářský ateliér Chronoshop proslul...
Brokolicový krém s krutony
tisicereceptu.cz

Brokolicový krém s krutony

Jemný brokolicový krém s brambory a...
Ve víru moderny i tradice
rezidenceonline.cz

Ve víru moderny i tradice

Bydlení, kterému vládne lehkost, svěžest,...
Plzeň: Nádech dějin, provoněný pivem
epochanacestach.cz

Plzeň: Nádech dějin,...

Vydejte se vstříc...
Klíč k apokalypse: Existuje červené tlačítko?
epochalnisvet.cz

Klíč k apokalypse: Existuje...

Dramatická hudba hraje na plné pecky. Diváci v...
Dala herečka sbohem svému zajíčkovi?
nasehvezdy.cz

Dala herečka sbohem svému...

Svoje soukromí si...
Zemřel profesor František Sehnal, významný český entomolog
21stoleti.cz

Zemřel profesor František...

V pátek 26. listopadu 2021 zemřel ve...
Proč Vánoce v „ohni přicházejí“?
enigmaplus.cz

Proč Vánoce v „ohni...

Vánoce mají oheň jako povinný atribut. Svíčky na adventních...
Penzionem bloudil nebohý chlapec
skutecnepribehy.cz

Penzionem bloudil nebohý...

Při cestě na Slovensko...
Koření, která možná neznáte
panidomu.cz

Koření, která možná neznáte

Na málo známé druhy koření můžete narazit ve...
Monstrum z Bowmanského lesa: Uprchlý šílenec, nebo podivný kříženec člověka?
enigmaplus.cz

Monstrum z Bowmanského lesa:...

V březnu 1907 poblíž městě Buena Vista v Kentucky...