Úplně nový rozměr dostala taktika spálené země s příchodem modernějších zbraní a technologií obecně. Letadla, stíhačky a bombardéry kompletně změnily válečnou strategii jako takovou.

I přesto se v nedávné historii najde několik příkladů užití „osvědčené“ taktik. Ve vietnamské válce v letech 1955 až 1975 k ní sáhli jak Američané, tak vietnamští komunisté.

Svébytně si taktiku spálené země vyložili zejména Američané. Praktikovali ji prostřednictvím speciálního herbicidu Agent Orange (v překladu Oranžový agent) a s pomocí Agent Blue (Modrý agent).

První „agent“ měl za cíl zničit veškerou úrodu a listnaté stromy – tím by došlo mimo jiné k částečnému odhalení ukrývajících se nepřátel. Modrý agent zasahoval vietnamská rýžová pole, čímž měl minimalizovat potravinové přísuny jednotkám Viet-Kongu.

Granáty už stačit nebudou

Zprvu přitom chtěli Američané „jenom“ vyhodit do povětří většinu skladišť s rýží s pomocí minometů a granátů. Následně ale nasadily těžký kalibr v podobě Modrého agenta, zjistili totiž, že rýžová zrna jsou až překvapivě odolná.

„Vojáci zjistili, že rýže je jednou z nejhůře zničitelných substancí (…). Tak sáhli po rozsáhlejší a lepší možnosti, jak zrnka zabít.

Účelem Modrého agenta bylo zneškodnění rostlin a stromů (trávy, rýže, bambusu, banánů a dalších),“ líčí zevrubná zpráva Mezinárodního tribunálu pro válečné zločiny z roku 1967. Operace Ranch Hand byla vojenskou zkratkou pro šíření těchto herbicidů americkými letouny v jihovýchodní Asii od roku 1962 do roku 1971.

Dopady byly drastické

Oranžový agent ovlivnil život nejméně čtyř milionů Vietnamců, dle vietnamské vlády tři miliony lidí onemocněly v souvislosti s kontaktem s herbicidní látkou.

Látka ale zasáhla i do životů Američanů – mnozí váleční veteráni následně onemocněli leukémií a dalšími typy rakoviny.

O environmentálním vlivu ani nemluvě, na 3 100 000 hektarů lesů bylo zbaveno listí, čímž došlo i k úbytku semen, ze kterých by byly vysázeny nové stromy.