Film Králova řeč z roku 2010 zachycuje boj anglického krále Jiřího VI. (1895–1952) s koktavostí. Vychází ze skutečných událostí. Princ Albert, pozdější král Jiří VI., potřeboval pomoci se zbavit vady řeči, aby mohl ve veřejných projevech oslovovat lid.   Koktání u něj vyvolalo násilné přeučování přirozeného leváka na používání pravé ruky v dětství. Poté, co dne 31. […]

Na počátku 13. století ještě rozhoduje panovník o tom, kdo bude v českých zemích biskupem. Většinou vybírá ze svých dvorních kaplanů. Do výsledku jeho volby se promítá, zda k někomu cítí sympatie, nebo ne.  „Na knížecí vůli ostatně záviselo obsazování všech významnějších duchovenských úřadů. Pokud si kníže přál, nemusela je ani získávat vysvěcená osoba,“ objasňuje tehdejší situaci […]

Šlechtická rodina přihlíží soukromému opernímu představení. Dospívající synové se ale nudí a dcery by také raději trávily svůj čas jinak. Nudí se i jejich rodiče. Opera je spíše otázkou snobského životního stylu. Zanedlouho si ale tenhle fascinující zážitek bude moci dopřát hudbymilovná veřejnost, kterou opravdu zajímá.   Ve florentském paláci italského mecenáše umění Jacopa Corsiho […]

Se svojí první velkou láskou, dcerou hostinského Annou Katharinou Schönkopfovou (1746–1810) se Goethe potkává už na studiích v Lipsku v roce 1766. Do jejich hospody chodívá pravidelně obědvat a jídlo mu servíruje právě Katharina. Jeho lásky Christianu Vulpiusovou a Ulriku von Levetzow zná snad každý. Ale co ostatní ženy, které miloval? Do příjemné dívky se začínající německý básník […]

Rod Clam Gallasů získává jmění v roce 1757 sňatkem Kristiána Filipa Clama (1748–1805) s Marií Annou Gallasovou (1703–1759). Kristián je mladý a chudý, jeho o 45 starší teta bohatá, ale stará. Logicky mu proto nedá děti. Ty počne až s druhou manželkou Marií Karolínou Šporkovou (1752–1799). Jak potomci zúročí trochu neobvyklé, ale výhodné spojení? Kristián Kryštof Clam-Gallas […]

Zdravotní problémy významně ovlivnily kariéru jednoho z nejgeniálnějších skladatelů klasické hudby. Prameny jeho vlasů nyní umožnily vědcům zkoumat jejich příčiny. A dokonce vedly k odhalení rodinného tajemství. Ludwig van Beethoven zemřel dne 26. března 1827. O den později objevili jeho dva společníci v tajné přihrádce jeho psacího stolu několik dokumentů, včetně dnes již známého Heiligenstadského testamentu, napsaného v roce […]

Už čtvrtý den po svém zvolení v březnu 1939 nechává nový papež Pius XII. poslat Hitlerovi prohlášení, ve kterém ho ujišťuje, že „jsme i nadále oddáni duchovnímu blahu německého lidu svěřenému Vašemu vedení“. Do Vatikánu na oplátku putuje „nejvřelejší blahopřání od Vůdce a vlády“. „Proč po tom všem, co se v Německu děje, ještě udržujete s tou zemí […]

Po válkách mezi hugenoty a katolíky je Paříž v rozvalinách. Francouzský král Jindřich IV. Navarrský (1553–1610) se ji snaží přestavět podle italského vzoru. Žádné dřevěné domky, ale sídla z cihel a kamene. Vzorem pro stavby nové Paříže se stává náměstí se sloupovím Place Royale (dnešní Place des Vosges), dokončené roku 1609. Konají se tu souboje, na zákazníky […]

Obrovský oheň vzplane 16. července 1410 v Praze. Na pokyn pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka jeho plameny sežehnou velké množství údajně kacířských knih. Poslední kapka tolerance církve právě přetekla… Terčem Zajícovy nenávisti se stává i Jan Hus (kolem r. 1370–1415), pro kterého se stává inspirací anglický teolog Jan Viklef (asi 1320–1384). Do jeho děl si […]

Nacisté viděli přínos žen pouze v péči o rodinu a rození dětí. Některým příslušnicím něžného pohlaví se přesto podařilo vymanit se z předem určeného životního údělu, a naopak na celém zrůdném režimu profitovat. Které to byly?   Hanny Reitschová (1912–1979) Funkce: nacistická pilotka   Pocházela z Východního Pruska, dnešního Polska. Létání ji přitahovalo a fascinovalo […]

Stejně jako v jiných světových metropolích, i pod Prahou jsou desítky kilometrů tunelů. Konkrétně 65 km. Ročně metro využije téměř 600 milionů pasažérů, což znamená, že každý den všechny linky obslouží průměrně přes 1,6 milionu cestujících. Nejvytíženějšími stanicemi jsou I. P. Pavlova a Dejvická, kterými za den projde bezmála 120 tisíc lidí. Nejvytíženějšími úseky jsou pak […]

Kardinál Eugenio Pacelli rozjímá v tichu pokoje jednoho švýcarského sanatoria. Ačkoli má nervy na pochodu, snaží se zklidnit a ponořit se do svých myšlenek. Zítra, 10. září 1933, ho čeká nepříjemná povinnost. Ratifikuje smlouvu Svatého stolce s nacistickým Německem. Jenom on sám v nitru duše přitom ví, jaký má na Adolfa Hitlera vlastně názor… V rodině italského církevního právníka […]

150 švýcarských vojáků, vyčerpaných po tříměsíčním pochodu, přichází 22. ledna 1506 branou Porta del Popolo do Říma. Jsou zde na žádost papeže Julia II. (1443–1513), který chce na svoji ochranu stálou posádku 200 mužů. Žoldáci pod vedením kapitána Kaspara von Silenena přicházejí oblečení stejně jako ostatní vojáci v tehdejší době. Mají dublet (koženou kazajku) se širokými […]