„Přestože protektorát byl obdobím dosti krvavým a nelehkým, v Čechách a na Moravě šel život dál.

Lidé žili uprostřed kultury a zabývali se například i sportem, takže probíhala sportovní utkání, konala se divadelní představení, natáčely se filmy,“ vysvětluje současný historik Petr Koura.

Každý obyvatel protektorátu dostává na měsíc přesně určený počet potravinových lístků, se kterými musí vyjít, což často není jednoduché. Jídlo nazbyt rozhodně nemá. Později se na příděl dává i jiné zboží včetně obuvi, šatstva nebo benzinu.

Kvete samozřejmě černý trh. Prodávají se na něm především zemědělské přebytky, které si vysoce cení hlavně obyvatelé měst, kteří k nim nemají jinak přístup. Jedno vejce se tu dá pořídit za deset korun, za kilo masa zájemce zaplatí i 300 Kč.

Drůbež schová do slámy

České vesnice mají k idylce daleko. Válečné hospodářství musí být pod kontrolou, sedláci mají za povinnost odevzdávat maso i vejce. „Kontrola jde. Schovejte slepice,“ vykřikne hospodář. Dcera s manželkou už jsou na to připravené. Nadpočetnou drůbež jdou rychle v pytli zahrabat do slámy.

Kontrola každou chvíli

Jedna slepice nad limit znamená čtyři týdny vězení a ještě stovku pokuty. Úředníci chodí každou chvíli. Zapisují, kolik kdo chová dobytka, kolik má drůbeže, jestli odvádí dodávky masa i vajec. Za neplnění povinností vystaví úředníci hned 200 Kč pokuty.

Na druhou stranu i Němci si dají občas říct. Spraví to třeba láhev kořalky nebo kus slaniny.