„Rakev nesmí být zahalena státní vlajkou,“ zní v roce 1945 příkaz z ministerstva vnitra. Pohřeb historika, kterému Češi vykázali místo na černé listině kolaborantů, proto bude chudý. Odepřou mu i poslední poctu.  Nad historikem Josefem Šustou (1874 – 1945), který vnímal české dějiny v širších souvislostech a odmítal sebestředné hraní si na vlastním písečku, visí na konci 2. světové války obvinění z kolaborace s Němci. V Evropě uznávaný dějepisec, penzionovaný profesor všeobecných dějin na Karlově […]

Všichni dobré vědí, že i duchovní jsou lidé z masa a kostí. Proto není divu, že i je potkávají stejná neštěstí jako kohokoliv jiného. Včetně pohlavních chorob…  Ital Guiliano della Rovere (1443 – 1513) si v roce 1503 koupí za stovky tisíc dukátů úřad hlavy katolické církve a stane se tak papežem Juliem II. Rozhodně ho nemůžeme považovat za vzor ctnosti, protože […]

Jan Jiří Grasel se plíží s rasovským pytlem krajinou. Rasové, kteří měli za úkol odklízet všechno pošlé a hnijící, byli odjakživa odstrčení na okraj lidské společnosti, proto si často vypomohli nějakou krádeží.   Pohodní považovaní za spodinu společnosti sice nemohou mít svůj řemeslnický cech, ale zato si společně vytvářejí dokonalý systém hledání objektů k vykrádání, míst pro schovávání kradeného zboží a také ukrývání hledaných lidí. Páchnoucímu muži s podivným pytlem […]

„Král Ondřej zemřel. Někdo mu podal jed,“ šeptají si drbny na uherském dvoře roku 1301. Jak jinak vysvětlit náhlou smrt muže na vrcholu sil? Šlechticů, kteří by se rádi dostali na Ondřejovo místo, se v Uhrách najde víc než dost…  „… země byla na pokraji krachu. Vývoj v následujících desetiletích – budoucnost Uherska – měla rozhodnout bitva mezi jedenácti územními panovníky a jediným jasným dědicem, […]

Za touhu pořídit ty nejúžasnější snímky probouzející se sopky zaplatí fotograf Robert Landsburg (1931-1980) životem. Jeho tělo se však najde a fotky vyvolají! A i ony přispějí k tomu, že se hrůzná sopečná erupce stane tou nejlépe zdokumentovanou v dějinách. Co se s tu horou proboha děje? Na severním svahu starovulkánu St. Helens v americkém […]

Nakydají na něj hnůj, ze kterého se pak jen těžko vyhrabává. Přezdívka „Hitlerův papež“ tíží jeho jméno jako sedlo divokého koně. A nezmizí ani říjnu 1958, když si ho Pán vezme k sobě. S Hitlerem (1889 – 1945) má papež Pius XII. (1876–1958) leccos společného. Třeba to, že oba jsou vychováváni jako katolíci. Nebo že […]

Mnoho lidí si libuje v dobrodružství a v reálném životě jim to pravé vzrušení poněkud chybí. Nemusí si však zoufat, řešení je jednoduché, stačí se připojit ke slavnému objeviteli Joshovi Gatesovi, který provází diváky pořadem Legendární místa. Spolu s ním lze objevit utajené kamenné labyrinty v jordánské poušti, překonat prokletou pevnost v indických horách nebo […]

Rozsáhlou zemědělskou encyklopedii Georgica curiosa začal psát její autor v roce 1660 a dokončil ji v roce 1682. Jedná se o vzácný doklad tehdejších zvyklostí a způsobů hospodaření. Encyklopedie obsahuje mnoho hodnotných ilustrací – mědirytin, dřevořezů a listy s nákresy. První vydání této knihy má ve své sbírce také Národní zemědělské muzeum Kačina. Georgica curiosa […]

Česká královna vdova Barbora Celská zastavuje roku 1444 město Jaroměř Jiřímu z Poděbrad. Měšťany tak chce potrestat za vzpouru a Jiříka žádá, „aby jim pečetí té, kterúž nesú, nésti nedal, leč jinú s proměnú hodnú, jakož by se na zrádce a na nešlechetné lidi slušalo,“ jinými slovy, ať jim přisoudí pečeť zrádců. Nic jiného si za své chování nezaslouží!   Jaroměř: Cejch nevěrníků   Roku 1444 se jaroměřští měšťané bouří proti […]

Stará místní kronika tvrdí, že velké G ve znaku Hradce Králové značí počáteční písmeno jména Girzik, tedy Jiřík. Město tak zdůrazňuje své spojení s českým králem Jiřím z Poděbrad (1420 – 1471).   „Jenže na některých středověkých pečetích se objevovala různě rozestavěná písmena, z nichž se skládalo jméno města: Gradec. Na jedné staré pečeti pak bylo písmeno G samotné,“ připomíná  heraldik Jiří Louda.  Písmenko, které drží v tlapách český […]

„Ukažte ruku,“ zastaví cikánka roku 1867 urostlého muže v pařížských zahradách Tuilleries. Chytí jeho dlaň a otočí ji k sobě. „Šestkrát bude váš život viset na vlásku. Až po sedmé se přetrhne,“ přejede prstem čáru jeho života a vážně se mu zadívá do očí.   „Je to nesmysl,“ zasměje se ruský car Alexandr II. Nikolajevič (1818 – 1881), vytrhne z jejích dlaní svoji ruku a pokračuje v procházce. Ačkoli ženina  slova nebere vážně, nemůže na ně úplně zapomenout… Podle svědectví současníků prý skutečně cikánka vyvěštila carovi jeho tragický osud. A hrůzná […]

Během 1. století n. l. se to v Římě traviči doslova hemží. Rájem pro jejich rejdy se stává i císařský dvůr. Naobědvat nebo navečeřet se ve vznešené společnosti je o strach.   Římský historik Suetonius (asi 75–130/140 n. l.) píše o císaři Caligulovi (12–41 n. l.), že měl schránku plnou „rozmanitých jedů; když ji dal později Claudius utopit, byla prý jimi otrávena mořská voda tak, že hynuly ryby a […]

Vesnice Oradour-sur-Glane, ležící v regionu Limousin ve Francii, byla ve 20. století na svou dobu velice moderní. Jezdily zde tramvaje, které ji spojovaly s městem Limoges. To vše platilo do 10. června 1944. O čtyři dny dříve se Spojenci vylodili v Normandii, což způsobilo nárůst aktivity francouzského odboje. Ten měl za cíl narušovat německé komunikace […]