Cestující jsou vyděšení na smrt. Sotva mohou dýchat a dělá se jim špatně. Unesené letadlo už několik hodin stojí na libyjském letišti. V tom se jedna z cestujících začne svíjet v křečích a z podbřišku ji teče krev. Únosci zpanikaří. Ženu raději propustí, a co nejrychleji odletí dále do Afriky. V tu dobu už po nich […]

Ty záběry obletí v březnu roku 2017 celý svět. Dělníci na nich za pomoci těžkých strojů vyzvedávají ze dna moře vrak jihokorejského trajektu Sewol. „Trhá mi to srdce, když vidím, jak se trajekt vynořuje nad hladinu. Chudák moje dcera Cho Eun-hwa byla celé ty roky uvězněná v tom špinavém, temném místě. Musela jí tam být hrozná […]

Den D, kdy začal konec druhé světová války v Evropě. Možná ho z dějin dějepisu znáte jako den vylodění v Normandii nebo jako operaci Overlord. 

Královský gotický hrad zvaný Vrškamýk zakládá už v první polovině 13. století, pravděpodobně v roce 1240, český král Václav I. (1205–1253). Stavba slouží jako letní sídlo nejstarších českých panovníků a má uspokojovat jejich kratochvíle. Honosné sídlo se stává základnou pro pořádání loveckých výprav do okolních lesů plných zvěře.   Opevněná budova je majetkem královské koruny. Už v době vlády Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II. (kolem 1233–1278) tu stále pobývá královský úředník, protože Kamýk panovník […]

„Tohle musíš sníst,“ nabádá roku 630 př. n. l. člen družiny králova syna Aššur-etela-iláního (vládne asi 631 – 627 př. n. l.) muže z řad vojska svého bratra Sín-šarra-iškuna (vládne asi 627 – 612 př. n. l.). Předhodí mu půl kila vlny. Válka mezi syny krále Aššur–bani–pala (vládne 669 – 627 př. n. l.) vrcholí. Oblíbenou asyrskou kratochvílí je naservírovat odsouzenci vlnu a donutit ho, aby ji zapíjel tak dlouho, až mu v žaludku nabobtná tolik, že ho roztrhne. Družiny znepřátelených královských […]

Snad už v době, kdy poslední kníže Pšovanů Slavibor vdává svoji dceru Ludmilu (asi 860–921) za českého knížete Bořivoje (852/855–888/890), stává v Mělníku dřevěný hrádek s názvem Pšov. Na konci 10. století stavbu vystřídá kamenné sídlo a kněžna Emma (asi 948–1006), manželka přemyslovského knížete Boleslava II. (asi 932–999), tu provozuje mincovnu.   Hrad i samotné město Mělník vlastní ženy českých panovníků. Karel IV. nechává Mělník natrvalo připsat jako věnné město královnám¨, a to včetně mnoha lén. Karlova čtvrtá […]

Nešťastný římský pekař Lucius smutně zachřestí mincemi ve svém váčku. Denárů má dost, ale přesto za ně skoro nic nekoupí. Roku 268 n. l. obsahují římské mince, kdysi tvrdá měna, už jenom pouhých 0,5 % stříbra. Ceny ve všech částech říše raketově rostou, stouply už o 1000 %! Impérium se neodvratně blíží ke krachu…  Během 3. století n. l. se římská společnost […]

Mladé dívky, které se rozhodly podpořit svoji vlast ve světovém konfliktu, pracovaly v britských muničních skladech. Každý den přicházely do styku s trhavinou TNT, před jejímiž nebezpečnými účinky je nechránilo nic. Jakou cenu platily za své vlastenectví? Británie se za dlouhé vlády královny Viktorie (1819–1901) proměnila v největší a nejmocnější stát světa. Ovšem v roce 1913 ji […]

Už v době vzniku Attického námořního spolku v letech 478/477 př. n. l. vybublává na povrch příčina pozdějšího konfliktu. „Vybudujme kolem našeho města hradby. Staneme se tak nejvýznamnější pevností v zemi,“ vyzývá Atéňany vůdce Themistoklés.   Jakmile se ale všichni vrhnou do práce a zprávy o budování opevnění se rozletí po okolí, obyvatelé měst Aigina, Megara a Sparta začnou protestovat. Cítí ohrožení. „Okamžitě zastavte práce,“ požadují Sparťané a Themistoklés (524–459 př. n. l.) odjíždí na jednání s nimi. Situaci se mu daří uklidnit, protože mezitím už jsou plánovaná […]

Perský král Kýros II. se nesmíří se svým poddanstvím vůči médskému panovníkovi Astyagovi. Pustí se s ním do války a v roce 550 př. n. l. dobude i médské hlavní město Ekbatana (poblíž dnešního města Hamadan na severozápadě Íránu).    Astyaga (584–550 př. n. l.) nakonec Kýros II. (590/580–529 př. n. l.) zajme a podaří se mu ovládnout prakticky celou Malou Asii. Umí si ale poradit nejenom na válečném poli, stejně zdatný je i v oblasti […]

V dnešním filmovém světě díky technologiím, které máme k dispozici, není problém ve snímku docílit naprosto čehokoliv. Jak to ale dělali filmaři před sto lety, když film byl teprve v rozkvětu?

Gutejský bojovník bloudí ztichlým městem. „Zničil božskou svatyni. Konečně jsme pomstili jeho zpupnost,“ šeptá si o dávno mrtvém Naramšínovi, čtvrtému králi akkadské dynastie, když míjí vyrabované trosky domů a mrtvá těla.   Dobyté pevnosti zejí prázdnotou, bašty ještě nedávno obsazené ozbrojenými vojáky pětitisícové armády zůstaly opuštěné. Kvetoucí město Akkad skončilo kolem roku 2150 př. n. l. v troskách. Obchodními cestami, kterými se z dolů na severu Anatolie (dnešní Turecko) dostávalo dál na jih stříbro a z Ománu zase hroudy železné rudy, teď nikdo neputuje.   Povstaňte kvůli daním  Vnuk zakladatele impéria Sargona I. Akkadského (vládne […]

„Přeje si to pán udělat?“ zeptá se žena na ulici a než se důstojný muž vzpamatuje, zahalí ho do dlouhého koženého pláště, ze kterého mu kouká jenom hlava. Pod ním se schovává vědro. Silný puch prozrazuje, k čemu nádoba slouží.   Muž se vymaní z jejího sevření a s ostudou utíká pryč. Dáma ale důstojně pokračuje v procházce po tržišti. Nese dlouhý […]