Skip to content

Šachy jako trénink strategie: Vydělat se s nimi dá i pěkný balík

Španělský hrabě Ermengol Urgell (974–1010) už má smrt na jazyku, ale ví, že ho čeká ještě jedna povinnost. Sepsat závět. Probírá všechny položky svého majetku. Vezme do ruky cennou šachovou figurku z křišťálu.

Zasní se. Tak rád hrával a bystřil si mozek. Komu soupravu darovat?

Chvíli váhá, a nakonec se ji rozhodne věnovat jihofrancouzskému klášteru Saint-Gilles–du Gard u Nimes. Když muslimové v 8. století proniknou přes Gibraltar na území dnešního Španělska, právě Španělé se od nich naučí této královské disciplíně pocházející zřejmě z Indie.

Oblíbí si ji dokonce i mniši…

Popularita šachů stoupá už ve středověku.

Vstupenka do nejvyšší společnosti

Na rozdíl od hry v kostky, kterou středověká církev ostře odsuzuje jako dílo Satanovo, pro šachy má pochopení a spousta hodnostářů je dokonce aktivně hraje. Královská strategická hra zdomácní i na evropských dvorech vyšší šlechty.

Německý kníže si prohlíží mladého, asi čtrnáctiletého chlapce, nové páže, které si vybral. Je pohledný, společenskou etiketu ovládá, při hostině si ostudu neudělal. „Umíš hrát šachy?,“ vypálí na něj otázku.

Páže jenom vyděšeně zavrtí hlavou. Hrabě si povzdychne. „S tebou bude ještě práce,“ zabrumlá si pod vousy. Zazvoní na sluhu a nechá přinést šachovnici s figurkami. Za chvíli už mladíkovi vysvětluje, jak táhnout tou kterou figurkou a jak si vytvářet strategii.

Umění hrát šachy se už ve středověku stává vstupenkou do nejvyšší společnosti.

Alfonso X. Moudrý se zabývá teroií hry a sepisuje o tom i knihu.

Hraje i žirafa nebo slon

Zhýčkaní hráči už neví, jak by si hru zpestřili. Kastilský a leónský král Alfonso X. Moudrý (1221–1284) sepisuje knihu Libro de los juegos (Kniha her), kde líčí i hru v šachy. Zlí jazykové ovšem tvrdí, že není jejím autorem.

Napsal zřejmě jenom předmluvu, a pokud toho zachytil víc, stejně prý jenom popisoval věci, které tehdejší šachisté znali. Nic nového nepřinesl. Při hře se sám nudí…„Proč mohu koněm táhnout jenom určitým způsobem?

,“ ptá se svého spoluhráče. „Protože to říkají pravidla,“ odpoví mu rádce u protější strany šachovnice a Alfonso se nespokojeně zašklebí. Čekal nějaký nápad, jak partii oživit. Nakonec se proto pustí do inovací sám a rozhodne se hru doplnit o pár dalších figurek, například lva, žirafu, krokodýla nebo jednorožce.

Turkický válečník Tamerlán (1336–1405) přidává ještě velblouda se slonem.

Často a rády hrají i ženy.

Emancipovaná dáma

Šachy ovládnou i ženy a nejednou se partie stane zástěrkou pro milostné dostaveníčko. Svobodná šlechtična nesmí vyrazit ven bez své gardedámy a zrovna tak ji nesmí navštívit o samotě v soukromí žádný muž, jinak oba riskují společenské faux-pas.

Když se k ní ale muž vydá pod záminkou, že si společně zahrají šachy, společenské konvence takovou schůzku povolují. Postavení mocných renesančních dam, které dokážou svými intrikami ovládnout nejednoho muže, jako například italská šlechtična Kateřina Sforza (1463–1509), přezdívaná tygřice, se promítne i do podoby šachů.

Dáma, tedy královna, se stává nezávislou figurkou, která se smí pohybovat na šachovnici do všech směrů. Ovládne šachovnice, stejně jako mnohé šlechtické dvory.

V kavárnách se partie mění v byznys, na kterém se dá vydělat. Přihlížejí i kibicové.

Vydělá velký balík

V 18. století už přibývající šachové kavárny obohatí seznam povolání o další položku: profesionální šachista. Úplně prvním je možná Francouz Françoise André Danican Philidore (1726–1795), který sází hlavně na umění pěšců.

„Jsou duší hry,“ říká o nich.

Mozek si rád bystří i sám Napoleon I. Bonaparte.

Když si Napoleon I. Bonaparte (1769–1821) chce ještě jako pouhý francouzský poručík trochu procvičit strategické myšlení, prohlásí: „Zajdu si na partii šachů,“ a rázným krokem míří pařížskou ulicí Saint-Honoré do zdejší Café de La Régence.

V čísle 161 tu už od roku 1670 vítají šachisty s otevřenou náručí. Partie tu dychtivě sleduje spousta diváků. Někteří kibicují, další odvážně sázejí na vítěze. Šikovnému stratégovi může dobrá hra naplnit prázdné kapsy.

Podaří se to třeba Italovi Ingaziovi Calvimu (1797–1876), který si tu za čtyři roky profesionální hry vydělá pořádný balík, celkem 40 tisíc franků (pro srovnání pokuta během nepokojů v roce 1848 činila 5000 franků).

Foto: Wikimedia Commons
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Hledá si nového přítele, nebo už ho má? S kým bydlí?
nasehvezdy.cz

Hledá si nového přítele, nebo...

Z Anny Slováčkové (25) je...
Špagety vařené se zeleninou
tisicereceptu.cz

Špagety vařené se zeleninou

Suroviny 350 g špaget 1 střední cibule a...
Loutka doháněla lidi k šílenství
skutecnepribehy.cz

Loutka doháněla lidi k...

Zdánlivě nevysvětlitelný...
Na vlnách luxusu
rezidenceonline.cz

Na vlnách luxusu

Italská značka Benetti představila nový model jachty...
Ztráta blízkých ji nikdy nepřebolí
nasehvezdy.cz

Ztráta blízkých ji nikdy...

Zemřeli jí oba bratři...
Tři zámky na Pardubicku: Procházky nevšední historií
epochanacestach.cz

Tři zámky na Pardubicku:...

Až budete někdy na...
Mocná síla kaviáru působící noc za nocí
iluxus.cz

Mocná síla kaviáru působící...

V neprobádané říši noci vědci objevili...
Domácí mýdlo pro radost
panidomu.cz

Domácí mýdlo pro radost

Domácí mýdlo můžete zkusit pro radost sobě, že...
Je libo červíka?
epochalnisvet.cz

Je libo červíka?

Larvy potemníka moučného(Tenebrio molitor), označované...
Prokletá webová stránka, která prý rozsévá smrt na přání
enigmaplus.cz

Prokletá webová stránka, která...

Bylo nebylo, v 18. století se jednomu...
Spadlo z nebe letadlo, nebo nespadlo? Toť otázka
enigmaplus.cz

Spadlo z nebe letadlo, nebo...

Ticho na výletu do přírody najednou přeruší...
Pes člověka doprovází už 23 000 let
21stoleti.cz

Pes člověka doprovází už 23...

Člověk a pes. To spojení vzniklo už v...