V roce 1864 se na okraji Jindřichova hradce rodí restaurace podle plánů architekta Josefa Zítka (1832–1909), který se později proslaví stavbou Národního divadla. Jde o jeho první velkou zakázku v Čechách.

Financuje ji hrabě Černín a jméno jí dává po svém synovi Rudolfovi. Součástí jednoduché, ale přitom promyšlenou budovu. Její součástí je i taneční sál pro velké plesy.

Popíjí zde i skladatel

Se svými přáteli tu v roce 1872 na abiturientském srazu bohatýrsky popíjí hudební skladatel Bedřich Smetana (1824–1884). V létě 1922 a 1923 se ke zdejším štamgastům řadí bratři Josef (1887–1945) a Karel (1890–1938) Čapkové. Karel najde útočiště v mansardě hostince, kde píše svůj román Krakatit pojednávající o zneužití vědy.

Reklama musí být

Z Jindřichova Hradce až k samotné restauraci vede dlouhá promenáda, na které se s oblibou ukazuje místní honorace. Nikdo se nesmí nechat zahanbit, každý zde musí být viděn, a to nejenom v neděli. „Restaurace se stala centrem společenského života Jindřichova Hradce,“ uvádí František Fürbach, historik z jindřichohradeckého muzea.

Špatné hospodaření

Někdejší slávu připomíná jenom opuštěná stavba zarostlá zelení. Když v roce 1945 dojde ke znárodnění, další provoz restaurace má na starosti podnik RAJ – restaurace a jídelny. Příliš dobře v něm ale nehospodaří.

V roce 1985 se hospoda nachází v tak otřesném stavu, že je z havarijních důvodů uzavřena.

Nový majitel se nyní snaží slavnou stavbu zachránit a začal ji rekonstruovat.