Těšínsko. Slezský region na pomezí Polska a Československa. Koncem 19. století bychom zde nalezli Čechy, Poláky, Němce a Slezany.

A ačkoli počáteční snahy o potlačení germánského vlivu v regionu Čechy a Poláky spojoval, následně tyto národy dovedl do stadia, kdy zbraně namířily proti sobě.

První světová válka prohloubila národnostní a sociální rozpory, tvorba nové mapy střední Evropy po válce ale způsobila doslova požár. „Smíšené území“ Těšínska byl problém.

Československu byla přiznána i část tohoto území, kde pobývalo mnoho nespokojených Poláků. Zpočátku se spor řešil politickou cestou, jednání ale uvázla na mrtvém bodě.

Za Vislu

Cestu k sedmidenní válce umetly až sporné volby do polského sejmu, které se konaly v několika de iure československých městech a jejichž průběh zajistila polská vojska.

To už musel armádu vyslat k hranici i československý prezident Tomáš G. Masaryk (1850–1937).

Stalo se tak 23. ledna 1919. Armáda pod velením Josefa Šnejdárka (1875–1945) s podporou legionářů z Itálie postupovala na Bohumín, Orlovou i Karvinou. Všechna města včetně Těšína do 27. ledna obsadila, polská vojska se stáhla za řeku Vislu.

Zlom přišel se zajištěním železnice z Bohumína do Jablunkova, kdy československým plukům dorazily další posily.

Polská kampaň

Pod nátlakem dohodových mocností byly boje zastaveny a v únoru bylo podepsáno příměří. Sedmidenní válka si vyžádala zhruba 44 životů Čechoslováků a necelou stovku mrtvých Poláků.

I když Čechoslováci uhájili svá území a o pár kilometrů jej rozšířili, klid na hranici nezavládl. Spor pokračoval mezinárodní arbitráží v roce 1920. Na československé straně Těšínska zůstalo asi 50 procent obyvatel hovořících polsky.

„Jde o nové dělení Polska!“ hlásal nespokojený polský tisk. Neustálé polské kampaně vinící Čechy z pronásledování Poláků nás dovádějí do roku 1938.

Sovětský svaz zasahuje

Jen pár dní před přijetím mnichovské dohody přišel československé vládě dopis z Varšavy požadující odevzdání „tradičních polských území“.

Následovala vlna záškodnických a teroristických akcí ze strany Organizacje Bojowe ukončená polským ultimátem včetně mnichovské dohody, která donutila Československo území vyklidit.

Těšínský spor obnovili Poláci v květnu 1945. V červnu přišla do Prahy ostrá nóta, polské jednotky byly umístěny na hranicích.

Řinčení zbraní a bezvýchodná politická jednání ukončil Sovětský svaz, který oba „slovanské bratry“ donutil uzavřít smlouvu o přátelství.