Skip to content

Trio československo-polských konfliktů o Těšínsko

Těšínsko. Slezský region na pomezí Polska a Československa. Koncem 19. století bychom zde nalezli Čechy, Poláky, Němce a Slezany. A ačkoli počáteční snahy o potlačení germánského vlivu v regionu Čechy a Poláky spojoval, následně tyto národy dovedl do stadia, kdy zbraně namířily proti sobě.

První světová válka prohloubila národnostní a sociální rozpory, tvorba nové mapy střední Evropy po válce ale způsobila doslova požár. „Smíšené území“ Těšínska byl problém. Československu byla přiznána i část tohoto území, kde pobývalo mnoho nespokojených Poláků.

Zpočátku se spor řešil politickou cestou, jednání ale uvázla na mrtvém bodě.

Do bojů s Poláky se zapojili také českoslovenští legionáři, kteří se navrátili z front první světové války.

Za Vislu

Cestu k sedmidenní válce umetly až sporné volby do polského sejmu, které se konaly v několika de iure československých městech a jejichž průběh zajistila polská vojska. To už musel armádu vyslat k hranici i československý prezident Tomáš G. Masaryk (1850–1937). Stalo se tak 23. ledna 1919. Armáda pod velením Josefa Šnejdárka (1875–1945) s podporou legionářů z Itálie postupovala na Bohumín, Orlovou i Karvinou. Všechna města včetně Těšína do 27. ledna obsadila, polská vojska se stáhla za řeku Vislu.

Zlom přišel se zajištěním železnice z Bohumína do Jablunkova, kdy československým plukům dorazily další posily.

Velení československých vojenských sil v sedmidenní válce o Těšínsko.

Polská kampaň

Pod nátlakem dohodových mocností byly boje zastaveny a v únoru bylo podepsáno příměří. Sedmidenní válka si vyžádala zhruba 44 životů Čechoslováků a necelou stovku mrtvých Poláků. I když Čechoslováci uhájili svá území a o pár kilometrů jej rozšířili, klid na hranici nezavládl.

Spor pokračoval mezinárodní arbitráží v roce 1920. Na československé straně Těšínska zůstalo asi 50 procent obyvatel hovořících polsky. „Jde o nové dělení Polska!“ hlásal nespokojený polský tisk. Neustálé polské kampaně vinící Čechy z pronásledování Poláků nás dovádějí do roku 1938.

„Není přece možné, aby nějaká část Poláků si nárokovala naše kraje, které nám přiznali i Spojenci, je to okupace neoprávněná.“ – Tomáš G. Masaryk

Sovětský svaz zasahuje

Jen pár dní před přijetím mnichovské dohody přišel československé vládě dopis z Varšavy požadující odevzdání „tradičních polských území“. Následovala vlna záškodnických a teroristických akcí ze strany Organizacje Bojowe ukončená polským ultimátem včetně mnichovské dohody, která donutila Československo území vyklidit.

Těšínský spor obnovili Poláci v květnu 1945. V červnu přišla do Prahy ostrá nóta, polské jednotky byly umístěny na hranicích. Řinčení zbraní a bezvýchodná politická jednání ukončil Sovětský svaz, který oba „slovanské bratry“ donutil uzavřít smlouvu o přátelství.

Foto: Shutterstock, Wikimedia.
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …