Podzim nepřináší jen barevné listí, dýně a první pokusy najít doma teplé ponožky. Naše tělo si zároveň všímá, že ubývá světla, klesá teplota a mění se vlhkost vzduchu. Podle odborníků na tyto změny skutečně reaguje a někdy docela překvapivě.

Kůže začne protestovat. Jakmile venku klesá teplota a vzduch je sušší, pokožka ztrácí více vody. Dermatologové upozorňují, že chladný a suchý vzduch narušuje kožní bariéru, takže kůže může svědit, šupinatět a praskat.

Když k tomu doma přidáme topení, máme prakticky dokonalý recept na vysušené ruce a rty.

Dermatoložka Elizabeth Kiracofe z American Academy of Dermatology doporučuje v chladnější části roku používat hutnější krémy a chránit pokožku před studeným vzduchem. Co dál? Najednou bychom nejraději spali až do jara.

S kratšími dny přichází méně přirozeného světla, které je jedním z hlavních „seřizovačů“ našich biologických hodin. Světlo ovlivňuje cirkadiánní rytmus a tvorbu melatoninu, hormonu spojeného se spánkem.

Výzkumy skutečně ukazují, že se během roku mohou měnit některé parametry spánku.

Lednice začíná vypadat podezřele přitažlivě

Podzimní chutě nejsou jen psychologický trik spojený s vůní skořice. Studie sledující jídelníček 315 dospělých lidí zjistila, že na podzim rostl celkový příjem energie, zejména sacharidů, a lidé jedli větší porce. Jinými slovy:

tělo může mít na koláč s jablky poněkud větší chuť než v červenci. Vlasy padají, energie mizí a imunita má co dělat. Kartáč je najednou plný vlasů. Sezónní změny vlasového cyklu jsou popsané ve vědeckých studiích.

Výzkum u stovek žen ukázal nejvyšší podíl vlasů v klidové fázi v létě a další starší studie popisují zvýšené vypadávání právě v srpnu a září. Podzimní „pelichání“ tedy nemusí znamenat, že se s vlasy něco děje. Energie ubývá společně se světlem.

Kratší dny mohou ovlivňovat náladu, soustředění, spánek i pocit únavy. Národní institut duševního zdraví (NIMH) upozorňuje, že u části lidí může sezónní změna přerůst až v sezonní afektivní poruchu.

Typické jsou únava, změny spánku a chuti k jídlu nebo větší potřeba spánku. Neznamená to ale, že každý člověk, který je v listopadu ospalý, trpí depresí.

Imunitní systém se také přizpůsobuje

Naše obranyschopnost není úplně oddělená od biologických hodin. Výzkumy ukazují, že řada funkcí imunitního systému podléhá denním rytmům a sezónní změny světla mohou některé imunitní procesy ovlivňovat.

Současně ale odborníci upozorňují, že sezónní imunita je složitá a nelze jednoduše říct, že „podzim automaticky oslabuje imunitu“. Méně světla může změnit i náladu a vnímání dne. Ráno je déle šero, večer se stmívá dříve a mozek dostává méně přirozeného světla.

To může posouvat biologické rytmy a u citlivějších lidí ovlivnit náladu či spánek. Odborníci proto doporučují přirozené denní světlo nepodceňovat, krátká procházka venku může být pro organismus užitečnější než další hodina pod umělým světlem.

Pokud únava, smutek nebo změny spánku trvají týdny a výrazně zasahují do života, je vhodné poradit se s lékařem. Podzim tedy s lidským tělem dělá něco jako nenápadný servisní zásah.

Kůže chce více vláhy, vlasy mění svůj cyklus, mozek přenastavuje biologické hodiny a žaludek může objevit dávno zapomenutou vášeň pro sacharidy. Nejsme rozbití. Jen si naše tělo všímá, že léto skončilo.