„Co bude k večeři?,“ ptá se dvanáctiletý Honza maminky. Uslyší obvyklou odpověď: „Hrachová polévka.“ Po návratu ze směny v továrně nemá Hana na vaření moc času. Rychlovku od firmy Magii, která přišla v roce 1886 na trh v podobě buď hrachového nebo fazolového extraktu, stačí jenom zalít vařící vodou a celá rodina se může pustit do jídla. Své porce se dožaduje i otec Václav, […]

Na šlechtických dvorech probíhají každodenní rituály v době renesance jinak než v chudých chalupách. Poddaní vstávají se svítáním, šlechta později. Pokud jde o stolování, běžně si šlechta vystačí s vlastními zdroji, služebnictvem, kuchaři, nádobím i příbory a ubrusy. Zásoby potravin je ale potřeba zajistit předem. Všední den od svátku se liší počtem chodů.  „Nosili jim […]

„Mám hlad,“ stěžuje desetiletá Maruška. Celá rodina včetně otce, matky a jejích dvou bratrů se v květnovou neděli roku 1380 vrací z kostela domů. Je po desáté hodině dopolední. Teprve teď si konečně sednou doma ke stolu a nají se. Církev totiž jasně přikazuje, že jíst se smí až po mši. Svaté přijímání s plným žaludkem […]

Máte pocit, že podnikání v pohřebnictví patří k novodobým záležitostem? Omyl. Už ve starověkém Egyptě šlo o kvetoucí byznys. Dokazují to výzkumu pohřebiště v Sakkáře nedaleko Káhiry.  „Kněží specializovaní na balzamování patřili k profesionálním podnikatelům. Nabízeli pozůstalým pohřební balíčky s různým rozpočtem,“ komentuje výzkumy egyptolog Ramadan Husajn. Nešlo jenom o to, dokonale ovládnout umění mumifikace, ale také připravit pohřeb […]

V historii Evropy existovala období, kdy jste si pořádně rozmysleli, jestli chcete být pod vlivem alkoholu na veřejnosti. V některých krajinách to byl totiž trestný čin, za který jste mohli dostat opravdu divný trest.

Když zakladatel moravské archeologie Jindřich Wankel  (1821–1897) našel v roce 1872 v jeskyni Býčí skála na Blanensku lebku ženy, přezdívané později princezna z Býčí skály, učarovala mu natolik, že ji neprodal vídeňskému Přírodovědnému muzeu, ale ponechal si ji. Zaujala i antropoložku Evu Vaníčkovou a sochaře Ondřeje Bílka, kteří jí nedávno vytvořili původní tvář a na základě výpočtů kostry i celou postavu. Archeolog Martin Golec z […]

Z nitra mohyly porostlé travou se vyplíží skupinka hrobových lupičů. Cennosti obratem zpeněží u překupníků. Vždy se najde zájemce, který sáhne po nádobí ze stříbra nebo zlatých špercích. Netuší, že ten největší poklad minuli. Naštěstí.   Anglická vdova Edith Prettyová (1883–1942) věří, že pohřebiště na její půdě v minulosti nevydala zlodějům všechna svoje tajemství. Chce je proto odhalit sama. „Na […]

Onoho nedělního rána počasí posádce příliš nepřeje. Je zima a fouká silný vítr. Milan Rastislav Štefánik  spěchá ke stroji za ostatními. Letadlo Caproni 450 mají řídit dva zkušení piloti – poručík Giotto Mancinelli-Scotti a četař Umberto Merlini. K ruce bude ještě mechanik-radista Gabriele Aggiusti. Píše se 4. květen 1919. Přestože je posádka přesně dána, není […]

Jen co Sókratés otevře domovní dveře, zavalí ho manželka Xantypa hromadou vyčítavých otázek. V celých Athénách bychom těžko hledali obratnějšího řečníka, ale na vyřídilku naštvané manželky je krátký i on. I Sókratés má ale jenom jedny nervy, a tak jakmile si doma zařídí to nejnutnější, už zase vyráží rozmlouvat do ulic. Někdo se bere z […]

Cestující jsou vyděšení na smrt. Sotva mohou dýchat a dělá se jim špatně. Unesené letadlo už několik hodin stojí na libyjském letišti. V tom se jedna z cestujících začne svíjet v křečích a z podbřišku ji teče krev. Únosci zpanikaří. Ženu raději propustí, a co nejrychleji odletí dále do Afriky. V tu dobu už po nich […]

Ty záběry obletí v březnu roku 2017 celý svět. Dělníci na nich za pomoci těžkých strojů vyzvedávají ze dna moře vrak jihokorejského trajektu Sewol. „Trhá mi to srdce, když vidím, jak se trajekt vynořuje nad hladinu. Chudák moje dcera Cho Eun-hwa byla celé ty roky uvězněná v tom špinavém, temném místě. Musela jí tam být hrozná […]

Den D, kdy začal konec druhé světová války v Evropě. Možná ho z dějin dějepisu znáte jako den vylodění v Normandii nebo jako operaci Overlord. 

Královský gotický hrad zvaný Vrškamýk zakládá už v první polovině 13. století, pravděpodobně v roce 1240, český král Václav I. (1205–1253). Stavba slouží jako letní sídlo nejstarších českých panovníků a má uspokojovat jejich kratochvíle. Honosné sídlo se stává základnou pro pořádání loveckých výprav do okolních lesů plných zvěře.   Opevněná budova je majetkem královské koruny. Už v době vlády Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II. (kolem 1233–1278) tu stále pobývá královský úředník, protože Kamýk panovník […]